Závěr jsme bohužel neměli takový, říká Róbert Petrovický v obsáhlém povídání. Těší jej progres mladších hráčů

Daniel Fekets
O L O M O U C - Slovenský kouč a mistr světa z roku 2002 Róbert Petrovický se vrátil do českého prostředí přesně po deseti letech. Za sebou má první ročník v roli asistenta trenéra olomouckého týmu, přičemž ještě jeden vrchol sezóny jej čeká, a to na Mistrovství světa v Praze a Ostravě po boku Craiga Ramsayho. V obsáhlém povídání se padesátiletý trenér vrátil k sezóně kohoutů. Popsal pozitiva i negativa a zároveň objasnil některé kroky, na které se fanoušci v průběhu ročníku ptali.

FOTO: Michal Struž

Trenére, jaké je vaše celkové hodnocení této sezóny?

Každá sezóna je dlouhá. Byly tam samozřejmě lepší věci, byly tam také věci horší. Některé věci nás srážely dolů, samozřejmě musím zmínit přesilovku. Na druhou stranu dodávám, že hráči tam nechávali maximum s tím, že hráli výborné domácí zápasy, až teda na úplný závěr. Do budoucna musíme zlepšit především to, abychom byli naplno koncentrovaní už na úvodní zápasy sezóny, aby se to pak nemuselo dohánět. Začátek byl prostě trochu pomalejší, ale tam jsme si nepomáhali přesilovkami. Když se to rozběhlo, hráli jsme velmi dobré a kvalitní zápasy před skvělými fanoušky. Za jejich podporu jim samozřejmě děkujeme. Poté jsme měli před poslední pauzou dobré období. Tam jsme ukázali, že můžeme konkurovat i silnějším týmům. Paradoxně se to obrátilo po poslední reprezentační pauze, především u domácích zápasů, ve kterých jsme jinak byli silní. Závěr jsme bohužel neměli až takový. Dali jsme si úkol, že předkolo chceme začít doma, což se nepodařilo. Samozřejmě do toho promluvila i zranění.

Každopádně předkolo jste měli jisté už dlouho před koncem základní části.

Nemůžu to úplně porovnávat s minulou sezónou, protože celou jsem ji samozřejmě neviděl, ale bodově to bylo plus mínus stejné. Bohužel nakonec se nám v předkole nepodařily poslední tři zápasy, což je škoda, protože mnoho chlapců mělo lepší sezónu než dříve. Vyhráli jsme sice oba venkovní zápasy, ale pak se to otočilo. Soupeř byl hodně kvalitní, potrestal nás a my měli problémy. Mrzí nás to, protože zápasy play-off sledujeme i teď a říkáme si slovo kdyby. Na to se samozřejmě nehraje. Nyní však stále převládá zklamání.

Zmínil jste přesilovky, jejichž procentuální využití nebylo velké. Vlastně ani v domácích zápasech předkola jste si jimi nepomohli.

O speciálních týmech každý mluví, já o nich mluvil i na několika pozápasových hodnoceních. Mužstvo si přesilovkami prostě musí pomoct, my jsme to procento jejich využití měli hodně nízké. Příprava nám s přesilovkami vyšla, ale pak se to v lize zaseklo. Byli jsme trpěliví, pracovali jsme na tom, říkali jsme si, že se to musí otočit. Byly tam i zápasy, kdy přesilovky vyšly. V některém utkání jsme dali snad pět přesilovkových gólů, ale celkově z naší strany nebyly dobré.

Navíc jste častokrát hledali ideální složení, i kvůli velké marodce...

Je to součást hokeje. V sezóně jsme měli kluky, kteří vypadli na dlouhou dobu. Karel Plášek, David Škůrek, i další chyběli dlouho. Brankářskou otázku jsme narychlo řešili v play-off. Jasně, Braňo je týmová jednička, ale Sedlo zabojoval a vydal ze sebe maximum.

V předkole rozhodovaly maličkosti. Byl Liberec nakonec o chlup lepší?

Dal nám trošku lekci. Ale pozor, tu ofenzivní sílu měl opravdu obrovskou. Ne nadarmo klepal na první čtyřku a měl několik hráčů na čele produktivity. Začali jsme velmi dobře, odmakali jsme to, měli jsme štěstí... Všechny okolnosti byly na naší straně, ale play-off je o zmíněných detailech.

Neviděli se už kluci tak trochu ve čtvrtfinále?

Úplně tomu nevěřím. Během sezóny jsem hráče poznal, mají výborný charakter. Člověk má emoce, člověk to prožívá. Individuálně, nebo týmově. Když se vyhrály první dva zápasy, bylo vidět, že jsme chtěli. Nevěřím tomu, že jsme to podcenili. Prostě tam některé věci nevyšly. Každopádně je třeba zmínit, že po dvou třetinách jsme ve třetím zápase vedli. A zrovna tohle musíme do příští sezóny zlepšit. Mužstvo, které vede, to prostě musí uhrát. Možná se tam promítlo, že jsme najednou byli nervózní. Párkrát se nám to stalo i v základní části. Když je například deset nebo osm minut před koncem stav 2:1 pro nás, za každou cenu to prostě musíme uhrát. To je jedna z věcí, kterou musíme do budoucna zlepšit.

Fanoušci se v závěru základní části pochopitelně ptali, proč nehrál Aron Chmielewski. Jaký byl důvod jeho absence?

Aron vynechal kvůli zranění čtyři měsíce, což je dlouhá doba. Byl už připravený hrát, ale rozhodli jsme se, že nastoupí ti, kteří měli větší zápasovou praxi. Aron dostal zelenou až těsně před play-off. Kdyby to přišlo dříve, měli bychom možnost jej do toho ještě dostat, ale těžko říct. Udělali jsme složité rozhodnutí. Prostě jsme do toho šli s hráči, kteří byli v tempu, hráli a měli lepší sezónu.

Můžete už nyní potvrdit nějaké odchody a příchody?

Odchází Honza Bambula. Jinak pevně věříme, že udržíme co nejvíce z toho, na čem se dlouhodobě pracuje. Samozřejmě si ještě k tomu sedneme. Našim cílem je mužstvo posunout ještě výše. Osobně si myslím, že můžeme hrát lépe. Často jsme hráli ofenzivně, agresivně, ale pořád některé věci musíme zlepšovat. Případné změny se samozřejmě v blízké době dozvíte. Liga ještě běží, takže momentálně se to dávat ven úplně nemůže.

Co byste řekl právě k Honzovi Bambulovi?

Je to jeho rozhodnutí. Samozřejmě měl tu možnost zůstat. Hokejově se dostal do povědomí mnoha klubů a vybral si, že půjde jiným směrem. Je třeba mu popřát hodně štěstí. Je specifickým hráčem, který má rychlost, a stále je mladý. Musí ještě určité detaily vylepšit, aby se prosadil i v jiném mužstvu. Každopádně tu odvedl kus dobré práce. Má velký potenciál, aby z něj byl velmi dobrý hráč.

Každopádně jiné klíčové osobnosti pro příští sezónu zůstávají. Jakub Navrátil, Rok Macuh, Michal Kunc nebo Jakub Sirota. Předpokládám, že vás určitě potěšilo, že tým táhli právě mladší hráči.

Přesně tak, to jsou ty pozitiva. Začal bych Navrcem (Jakubem Navrátilem). Oproti minulým sezónám se zlepšit nejen v útoku, ale i v obraně. Je z něj komplexnější hráč. Vzal to vpředu i vzadu za dobrý konec. Je to hráč, na kterého se jezdí dívat lidé z národního týmu. Dalším takovým je Kuba Sirota. Nová posila, nikdo ho moc neznal, ale pak se ukázalo, že se jednalo o velmi dobrý podpis. Na druhou stranu, několik roků byl v Americe, byl zvyklý na trošku jinou mentalitu. Hrál univerzitní ligu, která je rychlá a velmi kvalitní, ale tady je to přece jen trošku jiné. Myslím v dospělé kategorii. Sezóna byla v jeho podání velmi dobrá, ale také on tam má nějaké rezervy. Je to kluk, který mezi kolektiv zapadl výborně. A koho jste zmínil dál?

Michal Kunc.

Dal více gólů než minulý rok, také on měl průlomovou sezónu. Měli jsme s ním debatu, kde jsem poznal, že je velmi dobrý chlapec. Tak trochu bokem jsem mu řekl, že musí být trochu sobečtější. Často jsme mu říkali, ať to vezme víc na sebe, protože tu střelu má. Myslím si, že to vzal. Jde to vidět na tom, že byl produktivnější.

A Rok Macuh?

Přišel z první ligy a měl skvělou sezónu. Na začátku hrál výborně, ačkoliv to pro něj nebylo jednoduché. Později byl na něj větší tlak. Určitě se tam promítly i ty reprezentační srazy za Slovinsko. Jel prakticky nonstop, jako baterka, odpočinek neměl skoro žádný... Ale je to úděl hráčů, kteří jsou dobří. Je výjimečný v tom, že je pro soupeře nepříjemný. My pevně věříme, že v tomto stylu bude pokračovat.

V letošní sezóně jste se staral o obránce. Byla to pro vás velká změna? Přece jen jste býval skvělým útočníkem.

I předtím jsem se staral několik roků o obránce, takže nic zas tak nového to nebylo. Trochu jsme se s kluky museli poznat. Když zmíním některé jednotlivce, Řízek (Dalibor Řezníček) měl skvělou sezónu. Vyzářila v něm taková ofenzivní síla. Byl dobrý a stabilní. Adam Rutar se celkově hodně zlepšil, navíc pořád je to mladý kluk. Má takový svůj specifický styl, každopádně je hodně pracovitý. Hlavně v závěru byl pro nás jedním z velmi důležitých obránců. David Škůrek byl velkou část sezóny zraněný, takže tam se to těžko hodnotí. U Jirky Ondruška to třeba nějakou dobu nebylo ono, ale stále tam nechával maximum. Chlapci v obraně tvrdě pracovali každým dnem. Věřím tomu, že se i zlepšili.

Vás za měsíc a půl čeká další vrchol sezóny. Jste asistentem trenéra u slovenského národního týmu. Jaká máte před MS v Česku očekávání?

Každý hráč nebo trenér se na takový turnaj samozřejmě těší. Když jsem zažil mistrovství světa v Česku nebo na Slovensku, je to vždy obrovská prestiž. Praha i Ostrava jsou pro nás blízko. Každé mužstvo bude chtít postavit to nejlepší. My i fanoušci se těšíme, že mužstva budou mít velkou kvalitu.

Pro slovenský tým je každopádně dobrá zpráva, že Juraj Slafkovský, Šimon Nemec, Martin Pospíšil nebo Tomáš Tatar jsou v NHL mimo play-off, že?

Momentálně jsou, ale všechno se může stát. (směje se) Pokud bude možnost, tak věřím, že budou součástí našeho mužstva. Když dostanou od klubů zelenou, snad pojedou. Chceme postavit to nejlepší, co máme.