Dohady ve fanouškovské komunitě sílily. Bude se vlastně za takových klimatických podmínek hrát? Utkání se však díky velkému úsilí rolbařů nakonec povedlo odehrát bez viditelných obtíží, velmi těžké to však měli samozřejmě i hráči, kteří se museli s horkem vypořádat v plné výstroji. „Každé léto se nějaké to utkání hraje ve vedru, tentokrát to bylo ale extrémní,“ sděloval své pocity mladý obránce Lukáš Spurný. „ Jediným receptem, jak to přečkat, je zjednodušovat hru a umět spořit pohyb,“ prozradil.

V nejvyšších patrech ochozů bylo i přes třicet stupňů, tyto extrémy se tak samozřejmě projevily i na hrací ploše, což neuniklo pozornosti hráčů. „Horko bylo obrovské, led tak logicky nebyl moc kvalitní. Vydržel v optimálním stavu tak možná prvních deset minut každé třetiny, pak už to nebylo moc na technický hokej,“ dodal Spurný pocity z kvality povrchu.

⇒ Obránce Lukáš Spurný

Vedro nevedro, první přípravný zápas se ani jednomu družstvu nevyhnul. „I z pohledu toho, kolik dnů na ledě máme za sebou, hráli jsme celkem slušně. Sice jsme udělali celkem dost chyb, nicméně našel bych v našem výkonu i pasáže, které se opravdu povedly,“ rozpovídal se devatenáctiletý bek o bezprostředních pocitech ze hry. „Samozřejmě nejdůležitější je, že jsme dokázali zápas vyhrát,“ nezapomněl dodat hlavní bod, ze kterého můžou být Kohouti spokojeni.

Ze začátku to však tak jednoduše nevypadalo, Jihlavští hráli po takřka polovinu střetnutí vyrovnanou partii, v některých momentech domácí dokonce i přehrávali. V závěru druhé třetiny navíc na úvodní branku Lukáše Galvase dokázal soupeř bleskurychle odpovědět.

Zlom tak nastal až v závěrečné periodě základní části a byl u toho obránce s přezdívkou „Spure“. „V přesilovce se bránící hráči stáhli blíž k vlastní brance. Jako vzdálenější bek jsem tak dostal více prostoru, Ráček (pozn. Roman Rác) mi navíc poslal parádní přihrávku,“ popisoval situaci, která nakonec předcházela vítězné brance. „V té chvíli jsem myslel hlavně na to, abych netrefil hned prvního clonícího hráče, což se naštěstí povedlo, puk krásně zaplul za Voldena,“ dokončil popis svého gólového příspěvku, který padl vteřinu po vypršení trestu jihlavského Diviše.

„Parádní pocity, když mi celý stadion tleská,“ neskrýval radost, kterou si během zápasu A-týmu dopřál podruhé v kariéře. „Na gólech a kanadském bodování nějak zvlášť nelpím, možná si spíš paradoxně víc cením, když neinkasujeme, ovšem každá vítězná branka se samozřejmě počítá, je to taková třešinka na dortu,“ přiznal Spurný jako správný bek.

Mladý bek si radost z dobré práce mohl užít se s dalšími dvěma novými tvářemi v obraně, mladými Beutlem a Rutarem, kteří se postupně derou z juniorky přímo do kabiny „áčka“. „Myslím, že jsme až na pár chybiček v obranném pásmu snad obstáli. Jediná inkasovaná branka samozřejmě taktéž hodně potěší,“ ohodnotil sebe a své kolegy, tedy novou krev defenzívy Olomouce.

Spurný a spol. sice ještě nemají, co se týče jistoty trvalého místa v kabině, vyhráno, zabydlovat a seznamovat se svými bývalými vzory se však již stihli. „V kabině je dobrá parta, jsou tu dobří, pokorní kluci, kteří si na nic nehrají, tudíž spolu vycházíme dobře,“ vyprávěl rodák ze Šternberka o soužití v kabině. Potvrdit svou formu může hned ve čtvrtek, v případě nominace se poměří s třineckými Oceláři.