Chceme dojít co nejdál, tvrdili rozhodně Tomáš Pospíšil a Michal Šoustal
Starší dorostenci poslední únorový den odehráli na domácím ledě poslední kolo nadstavbové části. S výsledkem 8:0 a druhým místem ve skupině B mohli být více než spokojeni, při pohledu zpět ale mladé Kohout mrzel konec základní části, kdy se vlastními chybami připravili o účast ve skupině A. „Je škoda, že jsme nepostoupili do první čtyřky, mohlo by to být úplně jiné. Teď jedeme v play-off na Slavii a snad ji porazíme,“ doufal Michal Šoustal.
Olomoučtí hokejisté měli jasno, co stálo za tím, že jen těsně ztratili šanci na čtvrté místo v lepší skupině. „Některé zápasy jsme zbytečně prohráli, třeba s Porubou nebo se Vsetínem. Ztratili jsme tam body, které jsme potom potřebovali,“ mrzelo Tomáše Pospíšila.
Starší dorostenci Hanáků měli po celou základní část velkou výhodu. Trenér Jan Tomajko totiž rozděloval utkání rovnoměrně mezi oba brankáře a jinak tomu nebylo ani v nadstavbové části. Tomáš Pospíšil odchytal v základní části 13 utkání, Michal Šoustal 16. V nadstavbové pak první jmenovaný 22 zápasů, druhý 24. Brankáři se shodli i na tom, že jim dělení prostoru v bráně vlastně vyhovovalo. „Pro mě je to pořád stejné, protože se takhle se Šoustym točíme vlastně od šesté třídy snad každou sezónu, takže žádná změna,“ prozradil Pospíšil. „Je to dobré, protože když to jednomu nejde, tak ho druhý zaskočí a naopak. Pak se na zápas i víc těšíme, pokud jednou nechytáme, potom zase ano a není to takové automatické. Víme, že to místo není zadarmo,“ doplnil Šoustal.
Olomoucká brankářská dvojice si svými výkony v nadstavbové části řekla i o místo nejvyrovnanějšího tandemu v RAKO extralize staršího dorostu. Procentuální úspěšnost obou gólmanů se vyšplhala na skvělá čísla – Šoustal se mohl pyšnit 94, 06 % a Pospíšil 93, 47 %. Lepší než dvojka z Hané pak už byl jen jihlavský Jan Brož (94,20 %). „Je hezké, že se v jednom týmu sešly dva ročníku 1997 a jsme na tom takhle podobně. Dovolím si říct, že oba tým podržíme, když to potřebuje,“ tvrdil opatrně brankář nosící dres s číslem 48. „Souhlasím s tím, co řekl Šousty. Dá se říct, že se oba doplňujeme,“ dodal Pospíšil.
Kdybyste gólmany dorostu Kohoutů potkali na stadionu mimo led nebo kdekoliv jinde, bude na vás takhle dvojka působit klidným, možná až flegmatickým dojmem. Opak je ale někdy pravdou. Konec konců, byla to Šoustalova čepice, která po hattricku Jiřího Horáka skončila v rámci oslav na ledě. Tmavovlasý brankář si ale vykoledoval i nepopulární titul nejtrestanějšího brankáře dorostenecké extraligy, když v utkání s Českými Budějovicemi obdržel trest do konce utkání (37 TM) a celkově se počet trestných minut po nadstavbové části zastavil na čísle 41. „Já bych neřekl, že na ledě působím klidně. Na veřejnosti asi ano, ale i v kabině jsem spíš bavič a takový impulzivní. Tehdy jsme si nesedli s panem rozhodčím a protihráčem,“ vysvětloval Šoustal. „Měl v základní části nejlepší úspěšnost, tak chtěl být i v nadstavbě v něčem nejlepší,“ popíchl svého kamaráda Pospíšil.
Na ledě jsou Pospíšil a Šoustal výborná dvojka, je tomu tak ale i mimo led? „Jasně, to určitě,“ neváhal Pospíšil s odpovědí. „My to bereme spíš tak, že jsme jako gólmani taková komunita, takže když si třeba rýpnou obránci do brankářů, tak my jim to vracíme a držíme tak pospolu. Aby tu nebyl každý sám, že?“ pobídl parťáka k reakci Šoustal. „Jinak si ale rozumíme, máme i podobný smysl pro humor,“ dokončil odpověď hráč, jehož dvojče hraje v Kanadě za tým Kelowna Rockets.
Starší dorostence teď čeká vrchol sezóny. Už ve středu 4. března odehrají svůj první zápas osmifinále, a to proti Slavii. Mnohými podceňovaný, přesto však velmi nebezpečný pražský tým nasbíral během dvou části extraligy 88 bodů a skončil na děleném druhém místě za druhým z pražských „S“. „Bude to určitě těžká série, protože hráli v horní čtyřce, nasbírali více bodů a měli těžší zápasy. My teď hráli spíše s těmi slabšími týmy a navykli si na trochu jiný hokej. Snad si zase zvykneme na tu rychlost, vyrovnanost a tlak, který na nás v play-off bude,“ vypočítával Šoustal.
První dvě důležitá utkání tak sehrají Kohouti v roli hostů. O postupu dál rozhodují už tři vyhrané zápasy, jak ale tvrdí Pospíšil, Hanákům pražské prostředí nevadí. „Já osobně tohle vůbec neřeším. Je jedno, jestli se hraje doma nebo venku, přistupujeme ke všem zápasům stejně. Není rozdíl ani v atmosféře, protože na nás nikdo nechodí,“ smál se.
Olomouckým hokejistům ale skvěle vyšla poslední tři kola nadstavbové části, která je mohou v play-off povzbudit. Nejprve porazili Mladou Boleslav 7:1, a poté kladenskou dvojici Rytířů a PZ Kladno 7:0 a 8:0. Během tří utkání tak nastříleli 22 branek, inkasovali jediný gól a oba brankáři si přispali po jednom čistém kontu. „Kluci v obou posledních zápasech nehráli špatně. Dobře bránili, i když tam někdy byly nějaké výpadky a soupeř jel sám na bránu, ale s tím se počítá. Hlavně dali víc gólů než soupeř. Že bychom měli za dvě utkání patnáct vstřelených gólů, to jsem s kluky snad ještě nikdy nezažil,“ kroutil nevěřícně hlavou brankář, který zůstal věrný jeho číslu 94.
A jaký je vlastně cíl nejen dorosteneckých strážců svatyně, ale i celého týmu? „Postoupit co nejdál a ….,“ ani nestačil Pospíšil dokončit větu. „Určitě vyhrát titul, kdyby to bylo možné. Uvidíme, jak to půjde“ doplnil okamžitě svého parťáka Šoustal. „Chceme alespoň projít touto sérií a postoupit,“ dodal nejbližší metu, které chtějí dosáhnout blonďatý brankář.
