Dělali jsme velké chyby vzadu a Třinec je dokázal potrestat, mrzelo Erika Hrňu

Zuzana Spurná
T Ř I N E C – Druhé kolo nejvyšší české soutěže se Kohoutům nepovedlo. Na ledě nové třinecké haly sice vedli už po třinácti vteřinách díky přesné mušce Erika Hrni, ostatní Hanáci ale svého spoluhráče napodobit nedokázali. Naopak, v bráně Olomouce skončil puk šestkrát a hokejisté s kohoutem na dresu tak odjeli s nepořízenou. „Trenéři nám k zápasu něco řeknou a budeme vědět, kde jsme dělali chyby,“ tvrdil Hrňa.

První extraligový zápas v roli hostů Kohoutům vůbec nevyšel. Na ledě Třince sice velmi rychle vedli, svůj hubený náskok ale dokázali uhájit jen pět minut a domácí srovnali. Hokejisté s drakem na dresech pak dokázali svou sílu, když po šedesáti minutách svítil na kostce stav 6:1 ve prospěch Třince.

„My jsme věděli už od začátku, že to nebude vůbec jednoduché. To, že jsme dali rychlý gól hned na začátku, vůbec nehrálo roli. Chtěli jsme s Třincem hrát vyrovnanou partii a dařilo se nám to v první třetině, do stavu 2:1 pro domácí. Pak jsme ale začali dělat velké chyby vzadu a Třinec je dokázal potrestat. Pak už těžko šlo hrát nějakou vyrovnanou hru. Snažili jsme se dát kontaktní branku, ale to se nám bohužel nepovedlo. Domácí jen přidali další góly a bylo po zápase,“ ohlížel se za utkáním Erik Hrňa.

⇒ Útočník Erik Hrňa

Jako první ale přišel o možnost vychytat nulu Šimon Hrubec, když donedávna ještě člen třineckého kádru až překvapivě rychle rozvlnil síť za jeho zády. Že by ale využil chvilkové nesoustředěnosti domácího gólmana, si mladý útočník nemyslí. „Neřekl bych, že byl nesoustředěný, naopak on je velmi soustředěný gólman už od začátku. Spíš si myslím, že tohle byla spíš smůla, že se kotouč odrazil přímo ke mně. Měl tam těžkou situaci. Puk šel od tyčky a Šimon (Hrubec) vůbec nemohl vědět, kde ho má. Odrazil se mi přímo na střed a já měl před sebou prázdnou bránu,“ přemýšlel o své gólové trefě.

Domácí ale rychle srovnali a přidali druhý gól. Kohouti pak měli k dispozici zkrácenou přesilovku pět na tři a i když si v ní nevedli špatně, dostat kotouč za Hrubcova záda se jim nepodařilo. Naopak, v sedmnácté minutě mohlo být ještě hůř. Puk totiž Hanákům přeskočil do středního pásma a Lukáš Žejdl, který se zrovna vracel z trestné lavice, s ním zamířil do útoku. Hosté se ale stačili vrátit a Žejdlovu akci zastavit.

„K němu se to šťastně odrazilo, ale nevypadalo to až tak nebezpečně, protože naskakoval rovnou z trestné a puk dobíral skoro ze stoje. Myslím, že jsme to nezahráli špatně, jen nám odskočil puk. Snažili jsme se ho dobruslit a myslím, že bek, který tam byl, to zvládl perfektně, když ho o kotouč obral. Byla škoda, že jsme tam pak trefili břevno. Kdyby to šlo kousek níž, asi by nám tam něco spadlo. Ale i takové zápasy jsou, máme šance do prázdné brány a nedáme je, naopak nám tam spadne nějaký smolný gól,“ mrzelo šestadvacetiletého hokejistu.

Olomouc doplatila na vlastní nedisciplinovanost. Na trestnou se totiž Kohouti poroučeli sedmkrát a ofenzivně laděný Třinec dokázal tři početní výhody využít. „Už před zápasem nám trenéři říkali, že nemůžeme být moc často vylučovaní, ale bohužel, taková je hra. Některé fauly se pískají, některé ne. Stalo se a my musíme, pokud už se dostaneme do oslabení, hrát tak, abychom v něm nedostávali góly. Třinec má jedny z nejlepších přesilovek a my proti nim nesmíme dělat takové fauly,“ ocenil kvalitu svého kmenového týmu a pro letošní rok zároveň soupeře.

Třinec má ve svém kádru velmi zkušené hráče, mezi stálice útoku patří dvojice domácky nazývaná „dvojčata –ský“, Martin Adamský a Jiří Polanský. Právě tito dva členové první pětky a nerozluční kamarádi nadělali olomouckým spolu se Zbyňkem Irglem, Tomášem Plíhalem a Vladimírem Rothem, nejvíce starostí. Tomáš Plíhal si bohužel pro Olomoucké navíc připsal hattrick. „Jsou to velice rychlí a chytří hráči. Byli tam odražené kotouče před bránou a nás malý důraz nebo špatný pohyb. Z videa pak zjistíme víc. Trenéři nám k tomu ještě něco řeknou a budeme vědět, kde jsme dělali chyby,“ tvrdil hráč nosící dres se dvěma osmičkami.

Pro staronovou tvář v olomouckém kádru byl zápas s Oceláři ještě o něco zajímavější. Donedávna totiž oblékal dres Třineckých a na Hanou se po roční pauze vrátil v rámci hostování. „Já se na ten zápas těšil už od začátku. To, že jsem dal rychlý gól, bylo jen dobře pro mou psychiku, ale s kluky už jsem tu dlouho, takže se dobře známe. Byl jsem nahecovaný už dopředu a snažil jsem se do něj dát všechno. Bohužel nám tam nespadlo něco víc,“ přiznal svou větší motivaci odchovanec Vsetína.