Desáté místo? Ještě v něj věříme, avizuje Jakub Herman
Olomouc čekala v nedělní podvečer doslova zkouška ohněm. Na její led totiž dorazil tabulkový soused a možný soupeř v případném play-out, tedy aktuálně v dobré pohodě hrající Karlovy Vary. Olomouc si tak střihla po dnu pauzy další utkání s celkem z podobné sféry tabulky, jenomže na ledě to tak zpočátku nevypadalo. Svěřenci trenéra Zdeňka Venery se sice v prvních minutách dostali k několika málo šancím, jenže následně se otěží utkání ujali hosté. A nebylo tak ani překvapením, že se Karlovarští ještě před první sirénou dostali do vedení. „Obdržený gól jsme si zasloužili, ta první třetina od nás nebyla vůbec dobrá. Sice jsme měli nějaké gólovky, ale soupeř na nás vletěl. Byl důraznější, vyhrával osobní souboje, lépe bruslil,“ zmínil útočník Jakub Herman aspekty, které určovaly „pána ledu“.
Kohouti sice krátce po pauze srovnali, jenomže Energie byla stále jednoznačně lepší, což vyplynulo v její další rozdílovou branku. „Nepřekvapili nás, jak by se možná zdálo,“ zavrhl Herman úvahy nad možným podceněním protivníka. „Energie je dobrý tým, má slušné bruslaře, zkušené hráče. Dost se i divím, že jsou tak dole v tabulce,“ polichotil tabulkovému rivalovi.
Třetí perioda už patřila zezačátku Hanákům, kteří se jakoby restartovali. Jejich snažení ale zbrzdilo několik zbytečných vyloučení a ještě rozjitřené emoce po pěstním souboji Knotka s Tuominenem. Ale v 50. minutě se Olomouci za její snahu odměnil „hokejový bůh“ vyrovnávací brankou. Tím pomyslným spasitelem se stal právě Jakub Herman. „V přesilovce čtyř proti třem se puk odrazil od Závorky přímo ke mně. Dostal jsem ho sice dost pod nohy a ještě jsem byl ve velkém úhlu, ale zkusil jsem ho napálit nad beton a naštěstí to vyšlo,“ popisoval svůj hvězdný a emocemi nabitý moment 24letý útočník.
K možnému otočení vývoje střetnutí se už ale Hanáci v základní hrací době nedostali, tři vyloučení těsně po sobě je místo toho odsoudila k dlouhému a vyčerpávajícímu dvojnásobnému oslabení. „To se stává, nervozita, sporné fauly na hraně. Bylo tam jedno vyhození, potom seknutí. K tomu se radši kvůli pokutám nechci vyjadřovat,“ raději nespekuloval o verdiktech rozhodčích. „Naštěstí jsme to ubránili. Není to vůbec příjemné, bere to hrozně moc sil. Navíc jsme už hráli jenom na tři lajny,“ komentoval určitě nikoli jen pro domácí fanoušky nervózní koncovku základní hrací doby, ve které hrál Herman na ledě jednu z klíčových rolí. „S klukama jsme to dobře vyklekali a Braňo dobře zachytal,“ přidal své pochvaly.
V prodloužení už se zdála převaha domácích jednoznačnější, po vyloučení Stloukala navíc dostali Olomoučtí zajímavou příležitost na rozhodnutí, kterou ucítil i Zdeněk Venera, když si vyžádal oddechový čas. „Při time-outu jsme si na střídačce říkali, ať hlavně střílíme. Pak se nám může něco odrazit na hokejky,“ popsal taktické podněty, které přesilovková pětka dostala v 62. minutě. Právě tyto pokyny ale byly splněny až v samotném závěru početní výhody. „Míra Holec krásně vystřelil a naštěstí to spadlo do branky,“ stručně Herman okomentoval vítěznou branku.
„Doufám, že nás to nakopne. Po dlouhé době jsme vyhráli doma, teda sice jenom za dva body, ale i tak. Lepší než nic,“ hodnotil bodový zisk, který nechává Olomoučany stále s šestibodovým mankem na pozice pro předkolo. „10. místo? Je to otevřené, je tam ještě hromada utkání. Nic není ještě určitě ztracené,“ přidal na úplný konec optimistické přání.
