Jiří Dopita uzavřel hráčskou kariéru, stal se asistentem trenéra Petra Fialy

Tisková zpráva
O L O M O U C – Útočník Jiří Dopita ve svých čtyřiačtyřiceti letech ukončil hráčskou kariéru. Olympijský vítěz z Nagana bude v nadcházející sezóně stát na střídačce olomouckého áčka po boku trenéra Petra Fialy jako jeho asistent. Kouč Jan Tomajko převezme starší dorostence, trenér Luděk Konopčík se přesune k žákům.

Mohl byste ohodnotit poslední sezónu olomouckého klubu?
Sezóna byla velice úspěšná. Řekli jsme si před ní, že pokud bude stejně úspěšná, jako byla ta loňská, budeme spokojeni. Dostali jsme se dále, až do baráže, takže spokojenost je určitě veliká. Samozřejmě jsme si mysleli, že v baráži to bude lepší, ale kromě dvou zápasů kluci odehráli výborná utkání. V týmu jsme měli hodně mladých kluků, pro které to byla velká zkušenost.

⇒ Olympijský vítěz Jiří Dopita ukončil svou bohatou hráčskou kariéru, vrhl se na trénování

Pomohlo vám i to, že se hrála rozšířená baráž? V play-off jste se tak vyhnuli jednomu těžkému soupeři.
To si zrovna nemyslím. Pro týmy na prvních třech místech bývá čtvrtfinále play-off těžší po psychické stránce, neboť jsou papírovými favority. Hradec nehrál špatný hokej a my jsme byli rádi, že jsme postoupili. S Ústím vyšlo všechno fantasticky. Káša (Libor Kašík) měl ohromnou formu, chytal výborně. Ostatní kluci hráli také skvěle, i když jsme měli i trochu štěstí při některých gólech. To ale k tomu hokeji patří. Nikde však není napsané, že kdyby se hrála baráž podobně jako loňský rok, že bychom do ní přes Boleslav nepostoupili. V základní části se s Boleslaví třikrát vyhrálo, takže ta šance by tam byla také. Baráž však byla letos nastavena jinak. Pro diváky to bylo ale jistě zajímavější, než kdyby se hrálo jen s jedním soupeřem z extraligy.

Lámala se podle vás baráž v prvním domácím zápase s Chomutovem, kdy vše směřovalo k tříbodové výhře, ale nakonec se prohrálo v prodloužení?
Nemyslím si, že by se to zlomilo v jednom zápase, přestože pak již byla malá teoretická šance na to, že by se mohl udělat nějaký úspěch. Z prvního zápasu v Liberci, kde jsme prohráli 1:2, jsme si klidně mohli odvézt tři body. Pak jsme s ním dvakrát doma byli lepší, stejně jsme však ztratili šest bodů. Hraje se na góly, kterých jsme v utkáních dávali méně než soupeři. Z mého pohledu ale hráli kluci domácí zápasy výborně. Když to vezmu objektivně, ve všech domácích utkáních byli lepší. Obecně kromě jednoho utkání v Boleslavi, kde hráli kluci špatně, a druhého zápasu v Liberci, jsme předvedli velmi dobrý výkon.

Kvůli zraněním jste v sezóně toho moc neodehrál. Jak to s vámi vypadá do příštího ročníku?
Uzavřel jsem hráčskou kariéru. Věděl jsem, že zdraví v posledních letech nebylo ideální, ale necítil jsem se špatně. Během sezóny se mi však objevil problém s kolenem. Myslel jsem, že dokážu sezónu dohrát, měl jsem ale potíže s natrženým kvadricepsem, což jsem prve nevěděl. Když se však koleno otevřelo, zjistilo se, že problém byl větší, než se původně myslelo. Mně to samozřejmě mrzelo, protože jsem počítal s tím, že si baráž zahraji a že budu moci týmu nějak pomoci, ale dopadlo to tak, jak to dopadlo. Znovu však říkám, kluci odehráli baráž výborně. Kdybych hrál já, mohlo to být klidně i horší. To člověk nikdy neví. Hráčskou kariéru každopádně uzavírám. Honza Tomajko se rozhodl, že by chtěl zkusit trenéřinu jako hlavní kouč, takže bude příští rok dělat starší dorost. K Petrovi Fialovi jako asistent trenéra nastoupím já.

Jak se těšíte na tuto novou funkci?
Těším se hodně. Je to úplně něco jiného. Člověk ale nikdy neví, jakým způsobem do toho vklouzne, jak mu to půjde. Beru to tedy jako takovou další výzvu a uvidíme, jak se s tím poperu. S Petrem se známe od té doby, co působí v Olomouci, takže víme, co od sebe máme čekat. Věřím, že nám to půjde a že navážu na Honzovu práci.

Jak budete vzpomínat na svou bohatou hráčskou kariéru?
Určitě v dobrém. Chtěl jsem ji sice završit podobně jako Martin Straka velkým úspěchem, tedy postupem do extraligy, ale nevyšlo to. Musím však zopakovat, že jsme i tak odehráli skvělou sezónu.