Mladší dorost očima kapitánů. Vyhráváme, ale můžeme hrát líp, shodují se Tomajko a Ondřej Tichý

Matěji, jak hodnotíš základní část?
Sice jsme všechno vyhráli, ale určitě jsme ve všech zápasech nehráli nejlíp. Nastříleli jsme hodně gólů, ale mohli jsme hrát líp. Oproti extralize je to rozdíl. Jsou tam horší i lepší týmy a špatně se proti nim hraje.

Ondro, který ze soupeřů byl pro vás podle tebe tím nejtěžším?
Asi Kroměříž. Oproti ostatním týmům daleko víc bruslili a byli o hodně aktivnější. Myslím, že v nadstavbě to bude ještě těžší, protože se budou o to více snažit a možná budou mít i jiný tým.

Oba jste během sezóny nosili na dresu kapitánské céčko, jak moc vás překvapilo, že trenéři vybrali právě vás?
Matěj Tomajko: Určitě mě to překvapilo, protože bych nečekal, že táta určí zrovna mě.

Ondřej Tichý: Rozhodně mě to trochu překvapilo.

Co pro vás role kapitána znamená a jak náročná role to je?
Matěj Tomajko: Myslím, že bych měl jít příkladem, táhnout tým a povzbuzovat spoluhráče.

Ondřej Tichý: Když jsem párkrát zaskočil za Matěje, náročné to bylo. Ne s tímhle týmem, ale obecně to náročné je. Kapitán nebo i asistent, má za tým hodně velkou zodpovědnost.

Hned na začátku základní části se vám povedlo protáhnout šňůru bez inkasované branky na čtyři zápasy, jak moc vás tehdy trenéři museli držet nohama na zemi?
Matěj Tomajko: Myslím, že jsme to moc neřešili. Chtěli jsme dávat góly a vyhrávat a nad tím, jestli jsme dostali gól nebo ne, jsme nepřemýšleli. Když se vyhraje, je jedno, kolik dostaneme gólů, hlavně abychom jich dali víc.

Jaký cíl vám trenéři pro letošní rok dali, kromě prvního místa a postupu?
Ondřej Tichý: Určitě chtěli, abychom se individuálně trochu posunuli a kromě postupu do extraligy, aby se ročník 2002 připravil alespoň trochu na přechod do staršího dorostu.

Oběma se vám v základní části dařilo, patřili jste mezi nejproduktivnější hráče, jak jste spokojení?
Matěj Tomajko: Já určitě spokojený jsem. Ani nevím, kolik gólů jsem dal, protože to nikde není napsané (smál se). Asistencí už tolik nebylo.

Ondřej Tichý: Mně se s bráchou (Janem Tichým) hrálo dobře. Už jsme spolu hráli dřív a vždycky se mi s ním hrálo dobře. Pak jsme se sehráli i s Kubou (Zembolem). Když si naše lajna občas i přihrála, bylo to dobré (smál se).

Nastoupili jste také společně v jednom útoku, jak jste si rozuměli?
Matěj Tomajko: Jeden zápas jsme spolu v lajně dohrávali a měli jsme pár šancí. Ondru jsem viděl a vyhověli jsme si. Určitě se mi s ním nehrálo špatně.

Ondřej Tichý: Hrálo se mi s ním rozhodně dobře. Sice jsme na sebe nebyli moc zvyklí, ale když jsme se párkrát našli, bylo to dobré.

Zatím jste neprohráli, na čem ale musíte ještě zapracovat?
Ondřej Tichý: Určitě máme velké nedostatky v napadání v útočném pásmu a někdy asi i v rozehrávce v obranné třetině.

Daří se vám prozatím i v nadstavbové části, v čem je ale rozdíl oproti základní části?
Matěj Tomajko: Myslím, že v nadstavbě už nebude padat tolik gólů, soupeři rychleji bruslí a určitě to budou těžší zápasy. S některými jsme ještě nehráli, takže nevíme, co máme čekat a kde budou hráči z extraligy. Musíme se na to dobře připravit.

Co vám zatím ročník v nižší soutěži dal?
Ondřej Tichý: Myslím, že i když to byly třeba i pomalejší zápasy, dalo nám to víc prostoru se sehrát a vyzkoušet si víc věcí než kdybychom byli v extralize.

Oba jste si už zahráli i za starší dorost, jaká to byla zkušenost?
Matěj Tomajko: Určitě dobrá. Hokej je o hodně rychlejší. Já si navíc zahrál proti Salcburku, takže to byl fakt hodně rychlý hokej a hodně kvalitní soupeř.

Ondřej Tichý: Taky si myslím, že je to určitě dobrá zkušenost. Hrál jsem přípravný zápas proti Zlínu a hokej byl o hodně rychlejší, ať už oproti naší první lize nebo loňské extralize.