Moc gólů nedávám, takže jsem za to rád, usmíval se Jiří Ondrušek
Podruhé ve čtyřech dnech změřili Kohouti síly se slovenským soupeřem. V závěru přípravy vyrazili do Trenčína, kde je čekala odveta s tamní Duklou. Stejně jako na domácím ledě, i u východních sousedů se Hanákům dařilo. Olomoučtí se trefili čtyřikrát, Konrád si navíc vychytal čisté konto. „Zápas se hodnotí jedině dobře. Měli jsme převahu a zkrátka byli lepší. Škoda jen, že se nám nepodařilo využít víc šancí, které tam byly,“ vrátil se k poslednímu zápasu přípravy Jiří Ondrušek.
Po debaklu v Olomouci se, stejně jako v minulém roce, očekávalo o něco vyrovnanější druhé utkání, Kohouti ale i na ledě Dukly dominovali. Byl přesto nějaký rozdíl mezi posledními dvěma zápasy? „Myslím, že mezi nimi moc velký rozdíl nebyl. Měli jsme převahu a spoustu šancí, jen jsme venku dali o gól míň,“ tvrdil.
Kohouti v zápase velmi rychle vedli, když se už po prvních sedmnácti vteřinách trefil Knotek, o pět minut později zvýšil vedení Hanáků právě Ondrušek. „Já samozřejmě moc gólů nedávám, takže jsem za to rád,“ smál se. „Povedlo se nám přečíslení dva na jednoho a já se rozhodl přes obránce vystřelit a trefil jsem se nahoru nad vyrážečku,“ popisoval svou letošní premiérovou branku.
V dalších dvou třetinách přibylo vždy jen po jednom gólu, Olomoučtí ale vývoj utkání kontrolovali. Přišel někdy moment, kdy se soustředili i na udržení čistého konta? „Ke konci si to vždycky říkáme, ale myslím, že v přípravě to ani Braňo (Branislav Konrád) tak neprožívá. Určitě za to bude před začátkem extraligy rád, ale myslím, že tentokrát to nebyla priorita,“ uvažoval zkušený obránce.
Podruhé během přípravy se v olomoucké obraně objevilo poměrně překvapivé jméno. Roli obránce si vyzkoušel Jakub Matai. Útočník Kohoutů si ale podle svých spoluhráčů vedl na jedničku. „Kuba je výborný bruslař a umí podržet puk, takže si myslím, že svou roli zvládl skvěle,“ chválil svého spoluhráče odchovanec Olomouce.
Trenčín byl letošním jediným slovenským soupeřem. Kohouti si připsali dvě jasné výhry s nulou, zkušený obránce si ale nemyslí, že by mezi českým a slovenským hokejem byl velký rozdíl. „Podle těchto dvou zápasů bych asi úplně nerozlišoval, jestli šlo o český nebo slovenský hokej. Spíš si myslím, že to Trenčínu v těchto dvou utkáních nevyšlo, a proto jsme s převahou vyhráli. Určitě sami nebyli spokojeni s tím, co předvedli,“ zkusil se vžít do kůže soupeře bek, který v přípravě nosí dres s číslem čtyři, během sezóny se ale vrátí k tradiční třiadvacítce.
V posledních čtyřech duelech se Kohouti, po pětizápasové šňůře proher, znovu vrátili na vítěznou vlnu. Hanáci zvládli odvetu se Zlínem i Hradcem Králové, na konci přípravy pak potvrdili dobrou obranu a ve dvou zápasech neinkasovali. Co se ve hře změnilo? „Těžko říct, co jsme změnili, ale ani zápasy, které jsme prohráli, nebyly úplně špatné. V předchozích utkáních byly úseky, kdy jsme hráli špatně, soupeř nám dal dva nebo tři góly, a pak jsme celý zápas dotahovali. V těch posledních jsme se ale takovým výpadkům vyhnuli, což byla hlavní příčina toho, že se dařilo,“ řekl Ondrušek.
Olomouc má z přípravy vyrovnanou bilanci výher a proher. Třinci sice Kohouti podlehli tříbrankovým rozdílem, čtyřikrát ale o prohře Hanáků rozhodl jen jediný gól. Třikrát se olomoučtí brankáři radovali z vychytané nuly, v odvetě se Zlínem došlo na nefalšovanou gólovou přestřelku. Také odvetu s Hradcem Králové Kohouti zvládli. Průběh přípravy tak vidí pozitivně. „Spokojení jsme, ale poslední dva zápasy musíme zapomenout a nesmíme si myslet, že takhle jednoznačně budou probíhat utkání i v soutěži. Určitě nás v pátek čeká úplně jiný zápas v jiném tempu. Musíme na to rychle všichni přepnout,“ upozornil.
