Utkání mezi Olomoucí a Vítkovicemi mělo od začátku velké tempo, hned v úvodu se naskytla domácím řada šancí, na druhou stranu i Vítkovice se dostaly do několika přečíslení. „Chtěli jsme hrát aktivně, o to spíš, že jsme hráli doma, a v útočném pásmu to bylo znát. Samozřejmě z toho vzešlo i pár zaváhání v obraně, ale vždy jsme to stačili dobruslit, nebo dobře zasáhl Braňo (Branislav Konrád),“ vracel se k zápasu Marek Laš.

V dalším průběhu Olomouc nasázela svému soupeři hned pět branek a jednoznačně tak utkání ovládla. „Nejvíc nám určitě pomohl dobrý výkon Branislava Konráda, ale řekl bych, že bylo vidět velké nasazení od všech hráčů. Klíčové bylo, že jsme dali první gól my, navíc se nám na něj podařilo navázat dalším. Skončilo to vysokým rozdílem, ale rozhodně není důvod k nějaké euforii, protože ten zápas mohl dopadnout úplně jinak. Je potřeba zůstat nohama na zemi a bojovat dál,“ varoval devětadvacetiletý útočník.

⇒ Útočník Marek Laš

Šancí měli Hanáci i mnohem více, mnohokrát je zradila koncovka a to především ve druhé třetině, která nepřinesla ani jedinou branku. „Nějaké šance jsme neproměnili, ale to k hokeji patří. Bylo to na obou stranách, takže když jsme jich pět využili, tak si myslím, že je to nadstandard, a ty ostatní nás určitě nemusí mrzet. Nejde proměnit úplně všechno,“ řekla olomoucká devětatřicítka. Tři góly navíc padly v přesilových hrách, ačkoliv početní výhody nejsou něčím, v čem by Kohouti vynikali. „Jednou už to přijít muselo, na trénincích se snažíme si to nacvičit a konečně jsme si to přenesli i do zápasu,“ odhadoval rodák z Třebíče.

Sám Marek Laš se v přesilové hře také prosadil, když se dostal ke střele z pravého kruhu. „Věděl jsem, že mám trochu víc času, tak jsem to zkusil vystřelit, protože čím víc střel hráč má, tím spíš to tam padne. Já jsem měl dnes asi čtyři šance, tak jsem rád, že se aspoň jedna uchytila,“ komentoval svou branku křídelní útočník první formace.

Kohouti tak ukončili sérii proher, která trvala čtyři zápasy. „Především to bylo vítězství za tři body. Samozřejmě jsme nechtěli, aby se ta šňůra dál natahovala, protože už jsme jich měli víc takových, takže je dobře, že jsme to zlomili,“ věděl Marek Laš.