Olomoučtí fanoušci ještě nevstřebali páteční bitvu s Kometou a na řadě byl další domácí zápas. Třinácté místo totiž znamenalo absolvování dalších šesti utkání v play-out, a to i za už jasné konstelace jistých zachráněných. „Dá se říci, že už zklamání z nepostupu do play-off přebolelo. Ještě před dvěma měsíci, kdy jsme nebyli herně zrovna v pohodě, bychom dali všechno za to, abychom hráli play-out s jistotou záchrany,“ popřel obránce Jiří Ondrušek, „kapitán - náhradník“, možné dopady neúčasti ve vyřazovací části na psychiku týmu.

Prvním soupeřem Mory v play-out se staly Karlovy Vary, které v základní části s Hanáky třikrát v řadě padly. Ze začátku to vypadalo na prodloužení této série, domácí se dostávali do šancí, publikum tak zapomnělo na mírnou skepsí nad možnou olomouckou motivací. Jenže v první třetině se radovali pouze hosté, a to hned dvakrát. A v dalších třetinách i přes branku Buriana karlovarská převaha rostla, bohužel ale zároveň s olomouckou letargií, která nakonec došla až do stavu 2:6. „Byla to hrůza. Sice jsme věděli, že bodovat v zápase nebude až tak důležité, ale chtěli jsme jej odehrát i kvůli fanouškům alespoň se ctí,“ nehledal Ondrušek po zápase výmluvy.

⇒ Obránce Jiří Ondrušek

Zvláštnost zápasu a výkonů na ledě podtrhla i menší divácká návštěva, která sice byla celkem očekávaná, přesto to byl až nezvyklý kontrast k pátečnímu derby s Kometou „Čekal jsem ještě méně diváků, určitě jsme i za ty dva tisíce rádi a o to víc mě mrzí naše předvedená hra, “ omlouval se Ondrušek. „Všichni máme logo a sponzory klubu na dresech, je to ostuda, co jsme předvedli,“ pokračoval olomoucký pilíř obrany.

„Nemůžeme se vymlouvat na nedostatek motivace. Dostačující musí být to, že každý má svou jmenovku na zádech. Je přece jedno jestli hrajeme dohromady v poslepované sestavě s mladíky, každý přece hraje za sebe.“ Zásadní otázku před zápasem, jak zvládnou trenéři namotivovat hráče, tedy Ondrušek lehce zodpověděl.

Úvod play-out nakonec i přes už mnohokrát propíranou zbytečnost ale přece jen přinesl několik pozitiv. V zápase se objevila celkem čtveřice nadějných mladíků z juniorky a staršího dorostu. Vedle Ondruška pak nastoupil 17letý Ludvík Rutar, jenž během sezóny nastoupil do utkání juniorky i staršího dorostu. „Odehrál to dobře. Bylo sice vidět, že byl trošku nervózní, ale myslím si, že na svůj věk to zvládl výborně,“ lichotil svému mladšímu kolegovi. „Já jsem se snažil do něj moc nehučet. Ještě si pamatuji na své začátky v dospělém hokeji, kdy pro mě nebývalo nic horšího, když tohle ze starších někdo dělal,“ vzdal se sám Ondrušek role staršího mentora.

Olomouc ještě ve zbytku sezóny čeká dalších pět utkání, z toho dva domácí. Z povinnosti je však Hanáci rozhodně odehrát nechtějí. „Před dalším tréninkem asi nějaká diskuse v šatně o tomto zápasu proběhne. Takto se určitě dál hrát nedá,“ zavrhl 30letý Ondrušek „navázání“ na úterní výkon. „Cílem je odehrát zbytek zápasů s hlavama nahoře, pokusit se ještě urvat nějaké body a zkusit se dostat na jedenáctou příčku,“ nastínil úkoly pro příští utkání.