I ve druhém utkání vyrazili starší dorostenci na led soupeře. V malé hale Hradce Králové dvakrát vedli, Mountfield ale dokázal pokaždé srovnat. V posledních minutách navíc Olomoučtí inkasovali potřetí a museli se smířit s těsnou prohrou. „Utkání bylo vyrovnané, bohužel jsme ho nedokázali dotáhnout do vítězného konce, což je škoda, ale na to, že to byl náš druhý zápas, navíc s Hradcem, který je velmi silný, si myslím, že to nebylo špatné,“ vracel se k zápasu Dominik Liška.

Starší dorostenci měli už od rána nabitý program. Do 8:30 polykali další tréninkové jednotky, poté je v tropických teplotách čekala cesta do Hradce. „Tréninky ráno před zápasem jsou v přípravě časté, takže jsme zvyklí. Náročné to bylo hlavně kvůli počasí. Bylo velké vedro, což se projevilo i na kvalitě ledu, ale je to pro oba týmy stejné,“ nehledal výmluvy.

Hradec Králové dlouhodobě patří k favoritům extraligy staršího dorostu, Kohouti tak věděli, že je nečeká nic jednoduchého. S Mountfieldem ale dokázali odehrát velmi vyrovnaný zápas, ten se však zlomil ve třetí třetině. „Myslím, že rozhodující byly naše nevyužité šance. Za stavu 2:1 jsme měli několik šancí na to, abychom odskočili na větší rozdíl. Oni potom vyrovnali na 2:2 v oslabení, což by se nám nemělo stávat. Vypadalo to, že bude prodloužení, ale bohužel jsme po teči inkasovali třetí gól,“ mrzelo sedmnáctiletého hokejistu.

Kohouti jsou zpět na ledě téměř dva týdny, během nich už ale stihli odehrát utkání proti Zlínu a Hradci Králové. I během tak krátké doby si na sebe svěřenci trenérů Berana a Recha rychle zvykli. Rozdíl však mezi oběma zápasy byl. „Myslím, že utkání ve Zlíně bylo opatrnější než v Hradci. Ve druhém utkání už jsme lépe plnili taktické věci a byli o něco sehranější. Jako tým si sedíme dobře, rozumíme si v kabině i na ledě, to je do sezóny důležité,“ těšilo ho.

Dominik Liška dostal ve druhém utkání prostor v první formaci spolu s Matějem Kořenkem a Davidem Kalačem. Jak sám přiznal, s novými spoluhráči si dobře rozumí. „Hrálo se mi s nimi dobře. Oba jsou výborní hráči a myslím, že nám to spolu šlo. Rozuměli jsme si, škoda ale nevyužitých šancí, kterých jsme měli opravdu hodně,“ přiznal.

A i díky dobré souhře se mohl nováček mezi Hanáky radovat z první branky v olomouckém dresu, když zvyšoval na 2:1. „V oslabení jsme se dostali do přečíslení tři na jednoho a nahrál jsem na Peťu Madera. Jejich obránce si to srazil do brány. Nebyl to pěkný gól, ale i takové padají. Byl to hezký pocit, ale mnohem lepší by bylo, kdybychom vyhráli,“ řekl olomoucký útočník.

David Kalač s Matějem Kořenkem spolu hrají už několikátou sezónu a patří k nerozlučným dvojicím. Zatímco prvně jmenovaný většinou nahrává, druhý střílí. Dominik Liška mezi ně ale rychle zapadl, a tak nebylo na ledě nutné složité domlouvání. „Role jsme si nějak rozdělovat nemuseli. Snažili jsme se tvořit a dostávat do šancí, což si myslím, že se dařilo. Sám se ale nerad hodnotím, to musí trenéři,“ tvrdil skromně.

Do třetice čeká starší dorostence další těžký soupeř, tentokrát brněnská Kometa. „Těším se hodně. Kometa hraje hodně ofenzivně. Bude to těžké utkání, které nás prověří. Věřím, že zvítězíme,“ dodal odhodlaně forvard, který do Olomouce přišel ze Vsetína.