TOP 10 nej... Na které okamžiky se jen tak nezapomene?

Zuzana Spurná, Miroslav Fantal
O L O M O U C – Vraťme se ještě jednou k uplynulé sezóně 2014/2015. První rok po návratu do nejvyšší soutěže nebyl pro Kohouty příliš jednoduchý. I když mohla mít Olomouc ještě v polovině základní části vysoké ambice, nakonec potřetí v řadě skončila v baráži. Dramatické boje o všechno nervy fanoušků pořádně zocelily, o zápasy plné zvratů ale nebyla nouze v průběhu celé sezóny. A my jsme pro vás vybrali deset těch „nej“ událostí.

Extraliga se po 17 letech vrátila na Hanou
Po dlouhých sedmnácti letech se na olomouckém zimním stadionu hrála opět extraliga. Dvanáctý zářijový den zahájili Hanáci dlouhou osmiměsíční pouť duelem proti pražské Slavii. V tu chvíli ještě nikdo netušil, že to budou právě sešívaní, s kým odehraje Mora nejvíce zápasů a s kým se do posledních chvil popere o udržení. Nicméně zpět k prvnímu extraligovému kolu. Na první branku si diváci museli počkat dlouhých 36 minut, než gólový účet utkání otevřel Marosz.

Jenže Pražané reagovali a dvěma brankami zmrazili náladu olomouckého publika. Až pět minut před koncem rozhodl o prvním získaném bodu pro Kohouty útočník Rác. Po skončení základní hrací doby to na stadionu vypadalo, jako by fanoušci Mory slavili tříbodové vítězství. Ale kdepak, utkání šlo do prodloužení a následných nájezdů, kde sešívaní ukázali zkušenosti. A především pak dvojice Vlasák – Bednář, která rozhodla o konečném výsledku. Nicméně diváci svůj tým odměnili bouřlivým potleskem. Sezóna mohla začít!

Parádní obrat s mistrem a první tři body
Po tom, co Kohouti brali ve svém prvním utkání v extralize bod za prohru se Slavií po samostatných nájezdech a utrpěli debakl od silného Třince, se ve třetím kole znovu představili doma. Čekala je další výzva v podobě úřadujícího mistra ze Zlína. Hanáci po třinácti minutách prohrávali o dvě branky, oddechový čas ale Olomoucké znovu nakopl a po gólech Richarda Diviše, Martina Cibáka a Marka Laše se mohli domácí už na konci druhé třetiny radovat z parádního obratu a prvních tří bodů.

Gólová nadílka pod dozorem televizních kamer – Olomouc – Vítkovice 9:1
Na osmé kolo základní části se bude v Olomouci určitě dlouho vzpomínat. Kohouti hostili soupeře, kterého důvěrně znali z přípravných zápasů v předchozích sezónách, a to Vítkovice. Co se Hanákům povede v prvním utkání s Vítkovicemi o body, to ale nečekal nikdo. Úvodní pětiminutovka nenasvědčovala tomu, že by se na stařičkém stadionu měla strhnout gólová přestřelka. Obzvlášť, když na gól Ráce rychle reagoval Vandas.

Od patnácté minuty ale padaly góly do Vítkovické branky jeden za druhým. Celé představení odstartoval Erik Hrňa, který snad ještě ze svého třineckého působení bral utkání s Vítkovicemi jako derby. Do konce utkání pak přidal ještě jednu přesnou střelu a na další dvě přihrál. Čtyři body zaznamenal i Martin Cibák (1+3), tři Roman Rác (2+1), Jakub Matai (1+2), Marek Laš (1+2) nebo Pavel Skrbek (1+2). Kohouti tak v přímém televizním přenosu překvapili širokou hokejovou veřejnost.

Gól, který svět neviděl, aneb nájezdové vítězství nad Zlínem
Pavel Patera, velká legenda českého hokeje, ve svých 43 letech odehrál jednu sezónu za olomoucké Kohouty, a to dokonce s céčkem na dresu. Přestože jeho bodový příspěvek mužstvu nijak nevyčníval, zaznamenal hráč s číslem deset velmi kuriózní branku, na kterou ani on sám možná nikdy nezapomene. V šestnáctém kole na ledě Zlína dospělo vyrovnané utkání až do samostatných nájezdů a právě v nich přišla chvíle pro Pavla Pateru.

Olomoucký kapitán mohl utkání rozhodnout, jenže při pokusu o forhendový blafák byl gólmanem Kašíkem podražen a puk zamířil jen mimo zlínskou svatyni. Jenže hlavní arbitr utkání v tu chvíli ukázal pravicí na branku a uznal technický gól. Na olomoucké střídačce tak mohla propuknout velká radost, neboť se Kohoutům podařilo ze stavu 0:2 otočit na 3:2. Během následujících dní proběhlo médii, že branka neměla být uznána. Podle pravidel měl gólman Kašík obdržet menší trest, který by za něj odpykal někdo ze spoluhráčů, a samostatný nájezd se měl opakovat.

Rác si vybojoval pozvánku do reprezentace
Skvělý úvod extraligové sezóny prožil odchovanec Mory útočník Roman Rác. Po boku dvojice Cibák – Marosz sbíral tehdy ještě třiadvacetiletý křídelník jeden bod za druhým a patřil mezi nejproduktivnější hráče soutěže. Nebylo tedy divu, že výkony mladého útočníka upoutaly pozornost trenéra slovenské reprezentace Vladimíra Vůjtka, který tak Ráce pozval na listopadový přípravný turnaj v Německu.

Na svou reprezentační premiéru, která se uskutečnila 7. listopadu 2014, asi jen tak nezapomene. V duelu proti výběru Kanady totiž pečetil výhru Slovenska v poměru 4:1. „Je to jako ze snu! Neskutečné pocity. Vyhráli jsme zápas a k tomu se mi podařila dát branka, co víc si přát,“ komentoval tehdy okamžiky, které se mu navždy zaryly do paměti. Další gólový zápis už Rác nepřidal. V únoru pak společně s Peterem Zuzinem opět oblékl národní dres, na rakouském turnaji Euro Ice Hockey Challenge ale již nebyl produktivní.

⇒ Puk, s nímž dal Roman Rác svůj první reprezentační gól

Proti Spartě stačila Kohoutům jediná branka
Poslední zápas minulého roku odehrála Mora na ledě holešovické Tipsport Arény, kde působí Sparta Praha. Asi jen ti největší optimisté věřili, že by Hanáci na ledě jednoho z aspirantů na titul mohli uhrát slušný výsledek. Jenže jak ubíhaly minuty, stav zápasu se stále neměnil. Jediné, co naskakovalo, byly tresty na obou stranách. V konečném součtu rozhodčí rozdali 17 dvouminutových trestů, jenže ani to mužstvům, která jinak přesilové hry celkem zvládala, dlouho nepomáhalo.

Až tedy ten vůbec poslední trest, který obdržel po zbytečném zákroku ve středním pásmu domácí Piskáček, rozhodl. Olomoučtí v poslední minutě základní hrací doby předvedli v útočném pásmu soupeře pohlednou kombinaci, na jejímž konci stál obránce Skrbek. Ten se zprvu ani neradoval, neboť netušil, zda vůbec jeho gól bude platit. Rozhodčí ale ukázali jasně, a Mora tak mohla slavit nejtěsnější možné vítězství. Velkou zásluhu na tomto úspěchu měl gólman Jiří Trvaj, který podruhé v řadě vychytal nulu. Navíc to byla jeho již 46. nula v základní části extraligy, čímž vyrovnal rekord Zdeňka Orcta. Bohužel další čisté konto pak již Trvaj nepřidal.

Novoroční střemhlavý pád
Ještě v první polovině základní části se extraligový nováček držel na pozicích zajišťujících účast v play-off. Mnohými předem odepsaní Hanáci se dokázali dostat až na páté místo tabulky, pak ale přišla pořádná lekce. Trápení Kohoutů začalo 37. kolem v Plzni, kde alespoň bod zachraňoval Pavel Patera, nakonec ale Olomoučtí odcházeli po nájezdech přece jen jako poražení. A smůla se Hanákům lepila na paty dál.

Šňůra proher se protáhla až na hrozivých patnáct utkání a Kohouti tak byli odsouzeni k play-out a téměř jistě i k baráži. Mnohdy ale k ukončení smolné série chybělo velmi málo. Karlovým Varům i Pardubicím podlehli hráči v červenobílém 1:2, Plzni pak 2:3 po samostatných nájezdech. Úleva přišla až v posledním kole základní části, kdy Kohouti přetlačili Karlovy Vary 3:2 v prodloužení.

Návrat Řípovy formy
Jiří Řípa si nemohl příliš užít barážové boje, do kterých Mora vstupovala ještě jako prvoligový tým, zkušeného útočníka totiž trápila vleklá zranění. A tak, i když by se zápasům o všechno raději vyhnul, si je vynahradil v sezóně 2014/2015. Odchovanec Jihlavy našel svou formu z předchozích let a stal se stavebním kamenem olomouckého kádru. Od prvního zápasu play-out do třetího kola baráže se forvardovi s číslem 21 podařilo v každém utkání bodovat. V devíti zápasech si připsal 11 bodů za šest přesných tref a pět gólových nahrávek.

Rachůnkova trefa přiblížila Kohouty k záchraně
Když se řekne jméno Rachůnek, každý hokejový fanoušek si vybaví rok 2010 a semifinálový duel mistrovství světa se Švédy. Právě tehdy obránce Karel Rachůnek sedm vteřin před koncem srovnal na 2:2 a český národní tým následně celý turnaj ovládl. A jakou to má spojitost s olomouckým hokejem? Počátkem prosince přišel na Hanou bratr již zmíněného hokejisty Tomáš. Nyní již čtyřiadvacetiletý útočník sice příliš branek nevstřelil, v závěru základní části a následného play-out byl dokonce zraněný a vůbec nehrál, vše si ale vynahradil v desátém kole baráže.

V důležité bitvě v pražském Edenu potřebovala Mora jakkoli bodovat, aby svého protivníka udržela za sebou. Jenže necelých deset minut před závěrečnou sirénou poslal domácí kapitán Bednář sešívané do vedení a s Hanáky to vypadalo zle. Když už se zdálo, že Kohouti padnou, přišla jedna z posledních šancí Mory. Ve skrumáži před slávistickým brankovištěm neudržel gólman Furch kotouč a za jeho záda jej necelou minut před koncem poslal právě Tomáš Rachůnek. Následné oslavy veledůležité branky pak připomínaly ty ze světového šampionátu, kdy sám autor jako smyslů zbavený upaloval slavit ke střídačce. Hanáci sice tehdy zápas na nájezdy ztratili, k udržení v nejvyšší soutěži byl ale tento bod velice důležitý.

Infarktový zápas na ledě Motoru
Ani v baráži nebyly zpočátku výkony Kohoutů ideální. Ještě v předposledním kole se tak o místo mezi elitou přetahovaly tři týmy. Hanáci zajížděli na led Českých Budějovic, kterým se sen o návratu do extraligy rozplynul, Chomutov bojoval o vstupenku do extraligy se Slavií. Olomouckým nevyšel vstup do utkání s Motorem a v olomouckých fanoušcích zatrnulo. Zhruba 26 minut totiž trvalo, než na Kuchejdův gól našel odpověď Radim Kucharczyk. Trefa zkušeného forvarda byla to, co Hanáci potřebovali a během dalších 12 minut přidali další tři góly David Škůrek, znovu Radim Kucharczyk a Jan Knotek.

Ani po skvělém obratu ale nebylo o osudu Kohoutů rozhodnuto. Utkání mezi Piráty a Slavií došlo až do prodloužení, a tak Olomoučtí nervózně čekali v kabině na výsledek. Chomutov nakonec dokázal udělat poslední krok a před dramatickým posledním zápasem zachránil i Kohouty. V posledním kole baráže tak už se mohlo jen slavit, a možná víc, než při postupu do extraligy.