Víc jak pět proher? Naštěstí jsem to ještě pořád nezažil, spadl kámen ze srdce Branislavu Konrádovi
Olomouc nebyla schopná pět zápasů po sobě získat z extraligového zápasu více jak bod. Ovšem tato nelichotivá bilance nebyla způsobená žádným herním propadem, opticky byli Kohouti vždy v těchto inkriminovaných zápasech vyrovnaným, či dokonce lepším týmem. „V podstatě jsme v těch pěti zápasech vůbec nebyli horší než soupeři, tedy kromě zápasu na Kometě, která je teď trochu někde kvalitativně jinde než ostatní týmy. My jsme byli většinou rovnocenným soupeřem, nebo možná často i lepší. Jenomže jsme často inkasovali laciné góly,“ hodnotil herní projev Mory Branislav Konrád.
Pět zápasů po sobě už však bylo hodně, Mora se pomalu dostávala na samé dno tabulky. Přesto si Konrád nevybavoval nějaký tlak na hráče kvůli jejich výsledkům. „Naše frustrace možná až taková nebyla, jak by si možná někdo myslel. Nebyl na nás vytvářený nějaký tlak, dokonce i fanoušci nás podpořili transparentem. Oni vědí, že se snažíme. Není to tak, že dostáváme o pět branek více, že bychom hráli odevzdaný hokej.“
„My jsme prostě bojovali, ale ne a ne to tam spadnout. Pak nám navíc napadají do branky vyloženě blbé góly a to pak trochu působí na psychiku. Ale říkali jsme si, že už se to musí zlomit. Nemůžete hrát přece stále dobře a stále prohrávat, to prostě nejde,“ dokazovala olomoucká jednička, že atmosféra týmu nebyla odevzdaná.
V minulém kole už byla Olomouc blízko třem bodům, ale v Litvínově nakonec i kvůli ztrátě vedení v poslední minutě brala jen jeden. Proti Mladé Boleslavi vypadal začátek zápasu podle Konráda skoro stejně jako v pátek na severu Čech. „Začalo to jako v Litvínově, tam jsme měli výbornou první třetinu, druhou už nás sice Litvínov tlačil, ale bylo to jako přes kopírák. My jsme byli celý zápas v podstatě možná jenom kromě prvních deseti minut zápas lepší, tlačili jsme, ale zase ta naše koncovka! Mohlo to být v desáté minutě třetí třetiny 4:1 a byl by to pohodový zápas,“ litoval „Braňo“ neproměněných šancí, kterých měla Mora nespočet.
Olomouc se sice dostala v nedělním zápase do vedení díky Eberleho teči, ale i díky zmíněným neproměněným tutovkám inkasovala. A to díky brejku, který mladoboleslavský Hyka rozjel po spálené šanci Hanáků. „Při brance Boleslavi bylo pro mě nejtěžší to, že já jsem tam byl deset minut prakticky bez práce. Měl jsem trochu ztuhlé nohy, snažil jsem se soustředit co nejvíc a vystihnout jeho pohyb, ale šel jsem bohužel na špatnou stranu. Ještě jsem mu do toho zkusil ťuknout hokejkou, ale už bez úspěchu. Důležité bylo, že hned vzápětí jsme dali gól na 2:1 a že nás jejich srovnání nepoložilo. Třetí třetinu už jsme pak perfektním výkonem urvali,“ zmínil olomoucký „fantom“ Knotkovu branku, která byla nakonec vítězná.
Hosté však měli ještě ke konci zápasu obrovský tlak. „V jejich power-play tam na mě letěl puk, který tečoval někdo z našich kluků. Hlavně, že to tam nespadlo, těch vlastních gólů už bylo letos hodně. Tohle bylo fakt o fous, letělo to možná pět centimetrů vedle tyčky. O trochu jinak tečované a vletělo by to do branky. Já bych na to určitě už nedosáhl,“ oddechl si Konrád, že Olomouc ustála několik tutovek Boleslavi v poslední půlminutě.
Úlevu ovšem cítil i díky zisku tří bodů, který určitě nebyl zadarmo. „Samozřejmě, ulevilo se mi, bylo to pět proher v řadě a každá další opticky vypadá hůř a hůř. Problesklo mi hlavou, že jsem asi v kariéře nikdy neprohrál víc než pětkrát po sobě. Už jsem si říkal, že by to stačilo, a jsem hrozně rád, že jsme tu sérii opravdu zastavili,“ zdůraznil důležitost tří bodů pro domácí tým.
Konrád to však neměl v brance vůbec jednoduché, i přesto, že si nezapsal tolik úspěšných zákroků jako obvykle. „Mně se doma chytá hůře, v Olomouci jsou ty zápasy víc o hlavě, spíš než o kondičce. V takové situaci se každému brankáři chytá těžko. Venku je to o něčem jiném, tam na mě puky létají ostošest. A když už není tolik střel, tak se hraje aspoň v naší třetině,“ vysvětlil, proč je pro něj těžší chytat na ledě plecharény.
Doma si ovšem může na rozdíl od zápasů venku dopřát i oslavy s fanoušky, v neděli ukázal hanácké metropoli ekvilibristickou oslavu s vlastní výstrojí. „Zatím nemám žádné další verze, to já musím zase něco vymyslet. Doufám, že to nebudu potřebovat až za další tři týdny. Věřím, že to přijde co nejdřív,“ dodal na závěr s úsměvem, proč nechce mít na vymýšlení děkovačky delší časový úsek.
