Za naši lajnu jsem hrozně rád, tvrdí Josef Podlaha

Příprava juniorů nabrala velmi rychlé tempo, po přátelských zápasech s Hradcem Králové a Pardubicemi, vyzvali Kohouti doma Zvolen, tým, se kterým se v sezóně nesetkávají. „Rozhodně jsme nechtěli soupeře podcenit, protože jsme nevěděli, co je zač. Chtěli jsme podat stoprocentní výkon jako tým, a to se nám až na druhou třetinu tak trochu podařilo,“ vrátil se k duelu se Zvolenem Josef Podlaha.

A znovu se opakoval podobný scénář jako v předchozích dvou utkáních. Olomoučtí se dostali do vedení, soupeř však zvládl srovnat. Po nepovedené druhé třetině ale Hanáci znovu zabrali, a tak se tentokrát radovali z vítězství. „Pokud si pamatuji, vždycky jsme s Pardubicemi vedli tak deset vteřin, a potom vyrovnali po hloupé chybě. Z toho se musíme poučit,“ zdůraznil.

I přes to, že šlo pouze o přípravu, došlo během utkání k několika strkanicím. Především hostujícímu Zvolenu se nelíbil důraz Kohoutů, což domácím hráčům dali znát. „Já to ale od Slováků tak trochu čekal. Bývají vždycky agresivnější, a to i v reprezentaci. Často hrají tvrdě,“ prozradilo juniorské křídlo.

Teprve šestnáctiletý útočník zažil povedený zápas. Sám se o jednu branku postaral, na druhou nahrával. „Měl jsem víc šancí než na jeden gól. Matic (Jeklič) mi přihrával do prázdné, asi o deset vteřin později jsem to Maticovi zase dával do prázdné já a nebyli jsme schopní to proměnit. A pak jsem dal takový ušmudlaný gól. Ale gól je gól,“ smál se. „A ta nahrávka? Ta byla cílená. Byl to přehled, to je jasné,“ řekl pobaveně.

Druhý útok Kohoutů tak znovu potvrdil, že mu to společně klape. Během dvou zápasů se gólově prosadili všichni tři forvardi, Podlaha s Jekličem navíc přidali asistence. „Za tuhle lajnu jsem hrozně rád. Hrát s takovými dvěma hráči je super, jsou starší a zkušenější,“ ocenil své spoluhráče.

Na čem ale budou muset Hanáci ještě zapracovat, jsou znovu přesilové hry. Proti Zvolenu si Olomouc zahrála více než minutovou dvojnásobnou početní výhodu, využít ji ale nedokázala. „Máme v týmu nové kluky, takže nejsme všichni sehraní tak, jak by to mělo být. Myslím, že to budeme celou sezónu pilovat a budou se skládat přesilovkové formace. Byla to škoda, pět na tři se má vždycky proměňovat,“ měl jasno hráč, který v minulém roce oblékal dres s číslem 11.

O den později odcestovali junioři spolu se starším dorostem na Slovensko. Stejně jako v předchozích letech změřili síly se Slovanem Bratislava, tomu ale podlehli těsně 3:4 po samostatných nájezdech. „Na začátku jsme si mysleli, že se porazí sami a za pět minut nám dal Slovan dva góly, to se pak hůř dohánělo,“ mrzelo Podlahu.

Sestava juniorky se zápas od zápasu mění, o místo v týmu totiž bojuje téměř čtyřicet hráčů. „Všichni se snaží podat co nejlepší výkon a prodat to, co umí, aby se v mančaftu udrželi. Kdybych se neudržel v juniorce já, můžu jít do staršího dorostu, což je vlastně výhoda, ale jsem rád, že můžu hrát v juniorce. Hokej je rychlejší a dá mi víc než ve starším dorostu,“ uvědomoval si vysoký útočník.

FOTO: Juniorský hokej