Zákaz hry do těla? Občas to byl problém, usmívala se Tereza Radová
Terezo, hned na začátku září jste na kampu v Mělníku odehrály zápas s tamním starším dorostem, kterému jste ale podlehly 2:13, čím to bylo?
Trenéři nám už na začátku řekli, že nejde o výsledek. Chtěli po nás, ať ukážeme co v nás je. I když kluci nehráli moc do těla tak bylo vidět, že mají mnohem větší sílu.
V říjnu proběhl Turnaj čtyř zemí ve Finsku. Všechny zápasy, proti Kärpat Oulu, výběru Finska i Norska, jste vyhrály, jak na to vzpomínáš?
Ve Finsku se nám dařilo, jak celému týmu, tak i mně osobně. Všechny jsme věděly, že je to užší výběr na MS a že se tady „rveme“ o místo. Hlavně jsme měly perfektní zázemí. Skvěle nám vařili a měly jsme i dobré ubytování.
Který ze soupeřů byl podle tebe nejtěžší?
Stoprocentně Finsko. Byly to favoritky a měly jsme z nich respekt.
Jaký dojem na tebe udělalo Finsko a finský hokej?
Finsko na mě působí jako hokejový národ. Na tom turnaji nám udělali takové zázemí, o kterém si v Česku můžeme nechat jen zdát. Finský hokej je hodně o síle a rychlosti. Z Finek šel strach už od začátku, některé byly i o hlavu větší. Jsou hrozně silné v osobních soubojích, a z toho si také vytváří velké šance.
V listopadu jste odehrály tři zápasy s Japonskem, jak těžký soupeř to byl?br> Japonky byly neskutečně rychlé. Ale nebyly moc silné v osobních soubojích. Bylo těžké proti nim hrát, jelikož jsme nevěděly, co od nich čekat.
V únoru jste odehrály dva zápasy proti Číně a zápasy se, alespoň ve skóre, podstatně lišily, čím to bylo?
Bylo to zakončení sezóny, tudíž s námi v týmu byly hráčky, které moc v repre nehrály. Ten první zápas byl takový zmatený, bály jsme se jich, a proto jsme tolik prohráli. Další zápas jsme se už tolik nebály a bylo to vidět. Bavilo nás to a hlavně nám to i šlo.
Mohly jste proti Číně čerpat ze zkušeností z utkání s Japonskem?
Určitě ano. S Japonskem jsme se snažily číst hru a rychle přistupovat k hráčům. A to fungovalo i na Číňanky.
Čím se liší japonský nebo čínský styl hry a co je jejich nejsilnější zbraní?
Přišlo mi, že hrály dost podobně. Oba týmy hrály dost strojově, vůbec se nemusely koukat a i přesto věděly, že tam ta jejich spoluhráčka bude a nahrávaly naslepo. Někdy jim to ale nevyšlo a my jsme z toho měly šance. Největší zbrání je ale jejich rychlost.
Nastupovala jsi i za ženský tým Karviné, jak jsi spokojená se sezónou tam?
V Karviné jsme odehrály super sezónu. Chtěly jsme být ve finále, což se nám taky povedlo. Bohužel nás všechny mrzelo, že jsme nedosáhly na zlatou medaili, na kterou jsme měly. V Karviné jsem získala spoustu zkušeností.
Nebyl pro tebe problém přeorientovat se z jednoho stylu (v Olomouci) na druhý (v Karviné)? Především si zvyknout, že ženy nehrají do těla.
S klukama v Olomouci to byl rychlejší hokej. Rozhodně jsem si nemohla dovolit tolik kliček, jako za ženy v Karviné. Dost často se mi stávalo, že jsem za ženy hrála úplně stejně do těla jako u kluků. Samozřejmě jsem si za to šla hned sednout. Takže to pro mě docela problém byl.
Jak jsi spokojená se sezónou v olomouckém mladším dorostu?
Určitě jsem spokojená. Chtěli jsme vybojovat extraligu, a to se nám taky povedlo. Jsem ráda, že si snad tu extraligu za kluky zahraju.
Jaké jsou tvé plány pro příští sezónu?
Chtěla bych hrát v Olomouci extraligu dorostu a dál pokračovat v extralize žen v Karviné. Ale můj největší cíl je mistrovství světa, na které bych se tento rok ráda dostala.
FOTO: soukromý archiv Terezy Radové
