Do utkání vlétli po hlavě domácí, kteří se hned od úvodního buly snažili o aktivní útočnou hru. První nebezpečný pokus si zapsal hned necelých třicet vteřin po začátku zápasu Jaroměřský, nicméně jeho tvrdá rána nebyla výraznější zkouškou pro exolomouckého brankáře Libora Kašíka. Následně však tempo zápasu notně zvolnilo, na obou manšaftech byla vidět tíha důležitosti tohoto střetnutí.

Od páté minuty se ale poprvé ujali iniciativy Zlínští, Kubišově dorážce do odkryté brány na poslední chvíli zabránil Škůrek, ovšem za cenu vyloučení. Hosté byli v následné početní výhodě několikrát blízko první branky zápasu, ale v bráně byl při těchto situacích Konrád na svém místě. Nevyužívání zlínských gólovek měl možnost zužitkovat Jaroměřský. Při učebnicovém úniku v oslabení však puk přes brankovou čáru neprotlačil, Kašík se totiž i s viditelným chvilkovým zaváháním popral, čímž nadále držel bezbrankový stav.

K dalšímu zajímavému momentu došlo o dvě minuty později. Ještě nedávno zlínský forvard, Roman Vlach, při dvou situacích prozkoušel Kašíkovu pozornost, ovšem napoprvé těsně nedosáhl na skákavou žabičku, ve druhém případě pak svého bývalého parťáka neobalamutil hbitým pokusem zápěstím. Vyhecovaný souboj pokračoval svižně dál, další olomouckou tutovku vyprodukoval Skladaný, jenže z dobré pozice napálil pouze špičku Kašíkovy brusle. V těchto chvílích byla opticky Olomouc nebezpečnějším celkem, jenže její pokusy obvykle létaly mimo nebo ještě častěji do obětavých Ševců.

Vyvrcholení první periody přinesla olomoucká přesilovka, ve které se mohl stát prvním střelcem zápasu Kanaďan Sundher. V tutové pozici před poloprázdnou branku se ale možná i pod tlakem defenzivních hráčů unáhlil a napálil kotouč do ležícího Kašíka. Hanáci i ve zbytku přesilové hry nadále tlačili, avšak Zlín předvedl parádní obrannou taktiku a jistého Kašíka, čímž Kohouty zjevně deptali. Právě tyto dva faktory primárně přispěly k nerozhodnému stavu 0:0 po úvodní dvacetiminutovce.

Úvod druhé dvacetiminutovky patřil Zlínu, velkou možnost měl minutu po jejím začátku Chytil, když svou lehkou tečí o pár milimetrů netrefil prostor mezi třemi tyčemi. Na druhé straně pak spálil zajímavě rozjeté přečíslení Burian, když se místo přihrávky na rozjetého Sundhera rozhodl pro střelu, která ale neměla gólové parametry. Hra v těchto chvílích chytla drajv, když se Honejsek s Okálem postarali o velké pozdvižení u Konrádovy branky. Olomoucký strážce brankoviště však byl v obou situacích na svém místě.

Festival spálených šancí pokračoval, hra měla ale stále velký náboj, čemuž možná přispělo celostadiónové choreo na oslavu 95 let hokeje v hanácké metropoli. Oba celky bojovaly doslova na krev, nikdo si nechtěl nic darovat. Jaroměřský s krvavým zraněním by mohl povídat... Vyložených šancí ale odstupem času ubývalo. Až přesilovka po vyloučení Žižky přinesla velkou dávku vzrušení. Jako první dokázal diváky zvednout ze sedaček Knotek, když se pokoušel zakončit v akrobatické, skoro až gymnastické pozici. Nominaci na Zlatou helmu si nakonec ovšem kvůli lehce nepřesnému pokusu nevybojoval. O chvíli později už však časoměřici museli měnit číslice v kolonkách pro branky. Z výhodného odražení Škůrkovy rány vytěžil ve 31. minutě František Skladaný, když díky rozhozenému Kašíkovi neměl moc práce s doražením kotouče do brány.

Zlínskou bojovnost inkasovaná branka jednoznačně neotupila, ale ne a ne přijít jednoznačná příležitost pro srovnání. Zajímavě kupříkladu vypálil Ondráček, jenže rozezvučil jen zadní mantinel. Prakticky hned z protiútoku pak vyrazilo na zteč duo Sundher-Eberle. První však nedotáhl svůj blafák do konce a druhý jmenovaný pak svou dorážkou trefil Kašíkovu hůl. Třetí šanci během půlminuty pak vyprodukoval Říčka z rychlého protiútoku, ovšem svou možnost zakončil i kvůli dotírajícímu Ondruškovi mimo bránu. Na vzruch bohatá perioda tudíž nakonec přinesla paradoxně jen jeden gólový zásah.

Třetí třetinu započal ve velkém stylu Holík, který otestoval svá mířidla, leč nakonec neúspěšně, když pálil těsně nad horní tyčku. Olomouc se o pár okamžiků později ukázala v početní výhodě, ve které měla tlak, jenomže znovu proti její snaze stál v dobrém tempu chytající Kašík. I přes to ale i tato pomyslná zeď povolila, Herman poslal ve 47. minutě hezký průnikový pas k Romanu Vlachovi, jenž se proti svému ještě nedávnému spoluhráči Kašíkovi neunáhlil a poslal puk přesně do šibenice.

Zlín nechtěl za žádnou cenu připustit výraznou ztrátu v tak důležitém zápase, proto se také Ševci po druhé obdržené brance postarali o zvýšení svých ofenzivních choutek. Kubiš se i díky této aktivitě nachomýtl k tutovce, tváří tvář Konrádovi ovšem na snížení nedosáhl, když zasunul puk kousek vedle tyčky. I Hanáci se ale snažili, Knotkovi například chyběla při obtočení okolo branky jen trocha štěstí, neboť Kašík vyrazil puk s velkou dávkou úsilí.

Zlín poté samozřejmě už z logiky věci útočil o sto šest, jenže stále se nedokázal dostat do vyloženějších šancí. Pokud už nějaká přišla, scházelo Ševcům často pár kroků k dokončení, jenže i tato malá vzdálenost povětšinou rozhodovala ve prospěch domácích. Závěr se blížil, Zlín tudíž riskl power-play. V něm se nejprve blízko druhého zásahu večera mohl dočkat Vlach, avšak nakonec se do opuštěné branky trefil necelých 30 sekund před závěrečnou sirénou Martin Vyrůbalík a stanovil konečné skóre na cifře 3:0. Ze souboje tabulkových soupeřů stavem nakonec vyšli lépe Kohouti, kteří se znovu vrací do boje o desítku.

Ohlasy trenérů

Jan Tomajko (HC Olomouc): Z projevů obou mužstev bylo dost patrné, o co se v zápase hraje. Divákům se musel zápas díky nasazení a hře na doraz líbit. Do druhé branky se hrálo dost vyrovnaně, ale právě tento moment nás nejvíce uklidnil, právě ve chvíli, kdy se Zlín dostával do tlaku. Tři body nám sice trochu pomohly, ale v této situaci musíme jednoduše prostě dvakrát vyhrát. Los všech tří družstev až tak moc nerozhoduje, půjde už jen o bodové zisky.
Robert Svoboda (PSG Zlín): Výsledek je pro nás zklamání. Ustáli jsme očekávaný tlak domácích v úvodní třetině, ve druhé třetině jsme poté srovnali krok, ale obdrželi jsme nešťastný gól v přesilovce. Ani za stavu 0:2 jsme nic nevzdávali a ještě jsme neúspěšně riskli power-play. Hlavní důvod prohry však vidím v nevyužívaní šancí. Výsledek situaci dost zamotal, v posledních dvou kolech už může porazit každý kohokoliv. Čeká nás tak bezesporu dramatický závěr.