Hosté se hned od začátku první třetiny snažili tlačit do obranného pásma Kohoutů, ale důsledná obrana olomouckého týmu jim v tom velmi často zabraňovala. Proto si první velkou šanci zápasu připsal olomoucký Juraj Mikúš, ovšem sám před brankou nedokázal trefit nahození od mantinelu, které mířilo přesně do brankoviště. Po této příležitosti se hra obou celků dost znepřesnila, ani jeden se nedokázal jednoduše dostat do útočného pásma, diváci viděli několik zakázaných uvolnění těsně po sobě na obou stranách ledu. V páté minutě se poté do dvou velkých šancí dostal David Ostřížek. Nejprve se hezky uvolnil a v blízkosti brankoviště střílel těsně vedle, o pár sekund později se dostal ke střele z modré. V tomto případě již mířil do brány, ale puk lapil připravený Will.

Ani Liberec však nezůstával pozadu, Mikyska si účelně sjížděl před Konráda, ovšem na olomouckého brankaře byl krátký. Do další šance Severočechů se dostal o minutu později Svačina po pasu Bulíře, jenomže exvítkovický forvard nastřelil jen clonícího beka Hanáků. V polovině první třetiny se zase musel mít na pozoru Will při Houdkově pokusu, avšak jeho pokus primárně postrádal rychlost, liberecký golman tak neměl větší problémy s úspěšným zákrokem. Liberec po chvíli zahrozil breakem Mojžíše, Konrád však byl v této části hry, která byla bohatá na šance, pozorný. Podobnou akci pak následně předvedlo duo Galvas-Fořt, druhý z dvojice však mířil jen do jistého libereckého strážce branky. Další ze zajímavých šancí Kohoutů předvedl Burian, který ovšem tvrdou střelou nenašel mezírku v postoji Willa, který kotouč udržel sevřený mezi betony.

V první olomoucké přesilovce, která následovala po vyloučení se jako první neočekávaně ocitli v gólové šanci Liberečtí, přečíslení tři na jednoho ovšem Bartovič nevyřešil, jak by si asi přál. Ránu k tyči dokázal vystihnout Konrád. Naopak největší olomouckou šanci si zapsal Ostřížek s Eberlem, kteří dvěma pokusy z dálky mířili mezi tři tyče, v obou situacích však byli na svém místě obětaví liberečtí hráči, kteří beze strachu padali do střel a zabránili mnoha střeleckým pokusům Olomouce už v samotném zárodku. Ke konci početní výhody se ve velikánské možnosti ocitli liberečtí hokejisté, po nedorozumění v domácí rozehrávce museli puk z brankové čáry odpalovat až vracející olomoučtí beci.

Po konci početní výhody domácích se nejvíce zaskvěl Marek Laš, který pálil puk bez rozmýšlení přímo na klec Liberce, kde s velkými obtížemi zasahoval Will, když před ním účelně clonil Holec. Hosté se však nenechali zahanbit a ke konci první periody předvedli ve svém útočném pásmu divácky hezkou kombinaci, jenomže z této krásné akce nedokázali vystřelit. I po této akci se Liberci podařilo zavřít domácí v jejich pásmu a několika pumelicemi pořádně vyzkoušeli kvalitu plexiskla za Konrádovou brankou. Nejnebezpečnější a zároveň nejpřesnější šanci si zapsal Radivojevič, na jeho pokus z otočky však bez problému zareagoval zákrokem Konrád. První třetina poté už více šancí nepřinesla, týmy tak po právu odešly do šaten za nerozhodného stavu, protože nikdo neměl opticky a ani herně navrch.

Hned po úvodním buly druhé třetiny vyzkoušel pozornost Konráda Radivojevič, jeho pomalejší střela však nenadělala olomouckému brankaři mnoho problémů. Po chvíli se pak ocitl u olomoucké klece osamocený Špaček, ovšem nedokázal se dostat do příhodného střeleckého postavení. Po necelých dvou a půl minutách už se však stadion dočkal první branky, Dominik Lakatoš si načasoval svůj pohyb přesně na moment, když se od Konrádových betonů odrazil puk zpět do hřiště, a následně už neměl moc těžkostí s tím, aby nekompromisně zavěsil nad Konrádovo rameno. Po vedoucí brance Libereckých se hra o trochu zklidnila, přesto se domácí příznivci dočkali další přesilovky svého týmu díky vyloučení Vitáska. Ovšem v ní si moc výrazných možností na srovnání nevypracovali. Po skončení přesilovky se výrazněji ukázal Herman, který tvrdou ránou prověřil připravenost Willa. Liberecký brankař však byl i v této situaci připraven a puk uklidil bez problémů do lapačky.

Za pár okamžiků poté kontroval i Liberec, z protiútoku vedeného Krenželokem však nic zásadního nevyplynulo, hosté totiž nemířili přesně. V další šanci se ocitl vzápětí Šimek, jenomže jeho rána skončila jen v lapačce olomouckého golmana. Kohouti se v této části zápasu tlačili často do zakončení, ale jejich pokusy nebyly dostatečně přesné, aby se skóre zápasu srovnalo. Nejvíce se brance přiblížil Knotek, ovšem jeho rána po vhazování mířila do připraveného Willa. Další akci pak započal mladý Galvas, ale i na Knotkovu ránu měl důraznou odpověď liberecký brankař, který v této části hry primárně držel Liberec v jednogólovém vedení. Něco málo pět minut před koncem druhé třetiny hrál Liberec přesilovku, a to díky vyloučenému Knotkovi. V ní se Tygři hned několikrát střelecky prosadili. Nejblíže zapsání do statistik byl Bližňák, který však po vyražené Ševcově střele svůj pokus do poloodkryté brány nevypiloval. Kotouč totiž přeletěl bránu a skončil na zadním hrazení.

Nejdůležitějším okamžikem závěru druhé periody byl osobní trest Milana Bartoviče, který si vysloužil za nesportovní chování, když dohrál protihráče u mantinelu. Po této eskapádě se Liberec přesto přiblížil vytouženému zvýšení, ovšem Stránský ani přes už skoro bezmocného Konráda puk neprocedil. Tato akce byla posledním momentem, který zvedl domácí fanoušky ze sedaček, Liberec tak šel do druhé přestávky s jednobrankovým vedením, které si zasloužil zlepšením své hry ve všech směrech. Olomouc se ale i přesto dokázala několikrát prosadit, Will však byl v těchto situacích vždy proti a držel liberecké šance na výhru.

Do třetí třetiny vstoupili aktivněji domácí, Will musel být obzvláště při dvou pokusech Holce ve střehu, protože olomoucký forvard nebyl daleko vyrovnání. V další příležitosti se pak ocitl Ostřížek, když zkoušel nahodit kotouč na libereckého brankaře, před kterým číhal Galvas, jenže puk naneštěstí pro olomoucký talent z golmana nevypadl. V olomoucké přesilovce se to pak na ledě pořádně jiskřilo, když se po neuznané brance Olomouce z důvodu postavení útočícího hráče v brankovišti odehrála hromadná bitka, do které se zapojili všichni hráči na ledě vyjma brankařů. Po této situaci se aktivita Olomouce ještě zvýšila, přesto se ani Holcova akce neujala, protože nedokázal trefit puk před odkrytou bránou.

Kohouti nadále tlačili na bojovnou defenzívu Liberce, ale Severočeši si počínali v obraně výborně, většinou totiž nepustili domácí hráče do blízkosti Willovy brány, takže i Laš po nahození Knotka pálil z dálky jen do přesného postavení golmana. A o několik okamžiků později se střela Eberleho taktéž neujala. Liberec šel následně v 52. minutě do početní výhody a svou snahou chtěl své vedení ještě navýšit, ovšem Konrád zavřel při všech soupeřových pokusech bránu a držel olomouckou naději na srovnání.

Už ve hře pět na pět se dostal do indivudálního úniku Herman, puk se ale pro něj v nejnevhodnější moment zapletl pod bruslemi a on tak přišel o moment překvapení, po jeho křižné nahrávce střílel ještě Burian, ale jen vedle posunuté Willovy branky. Necelé čtyři minuty před koncem se ale Will nestačil natáhnout na dorážku Juraje Mikúše, kdy Marek Laš vystřelil přesně z modré čáry a kotouč Mikúšovy ještě šikovně přiťukl Ostřížek. Závěr základní hrací doby byl vypjatý, akce střídala akci. Hlavně Konrád musel být ve střehu, kdy Liberec v poslední minutě ještě pořádně zaměstnával olomouckou obranu. První velmi vyrovnaná šedesátiminutovka vítěze nepřinesla, na řadu tak přišlo prodloužení.

Nejdůležitějším momentem této pětiminutovky bylo podražení Knotka v samostatném úniku, po kterém sudí nařídili trestné střílení. Nabídku na ukončení zápasu však faulovaný nevyužil. Liberec si pak vzal necelé dvě minuty před koncem po vyloučení Šimka oddechový čas, po němž měl velkou příležitosti na rozhodnutí Ondrušek, ovšem jeho rána letěla nad. V podobné situaci se po chvíli ocitl Ostřížek, tomu ale také rána nesedla. Závěr byl velmi vyhecovaný, na obou stranách padaly tresty. Hlavně bitka Ševce s olomouckými hráči rozvířila i tribuny, které si s aktérem potyčky následně verbálně vyměňovaly názory. Ovšem to bylo z prodloužení vše.

Samostatné nájezdy odstartoval v první sérii Bartovič, ovšem mířil mimo bránu. Hned po následujícím nájezdu však šla Olomouc do vedení, kdy se prosadil Eberle. Na něj však hned zareagoval přesným pokusem Bližňák. Druhý olomoucký nájezd následně neproměnil Mikúš a do třetí série se šlo za stavu 1:1. V ní možnost vedení Liberce zabránil při Svačinově nájezdu Konrád. Petr Strapáč svou následnou šanci na rozhodnutí zužitkoval a hezkou kličkou do beckhendu rozhodl o zisku druhého bodu pro Olomouc.

Ohlasy trenérů

Jan Tomajko (HC Olomouc): Dvě třetiny jsme byli o krok pozadu. Liberec se držel na puku, vyhrával všechny souboje a my jsme s jejich hrou měli obrovské problémy. Ve třetí třetině jsme trošku zjednodušili hru a myslím si, že jsme si vyrovnání nakonec zasloužili. Potom už to byla loterie, v prodloužení, kde se hraje tři na tři, jsou šance na obou stranách. Za výhru v nájezdech jsem určitě rádi, minulý rok jsme v nich mockrát nezvítězili. Jsme s výsledkem spokojeni.
Filip Pešán (Bílí Tygři Liberec): My jsme do utkání nevstoupili špatně. Dvě třetiny jsme byli lepším týmem, ale neproměnili jsme vyložené šance. Z naší strany by zápas možná zlomilo, kdybychom dokázali domácím odskočit na rozdíl dvou gólů, což se bohužel nestalo. Ve třetí třetině pak domácí hodně přidali, zatlačili nás do defenzívy a i přes několik výborných zákroků Romana Willa jsme nakonec v závěru inkasovali vyrovnávací gól. Následovalo emotivní prodloužení, nejenom co se týče disciplíny, ale i díky našim ztrátám puku. V trestných stříleních jsme pak pro nás bohužel už bod navíc nezískali.