Sparta zajížděla na Hanou ve velmi komfortní situaci. Výhra 7:1 nad nedávným extraligovým vicemistrem? Fantazie. Liberec se navíc nachází ve stejných patrech tabulky jako Hanáci, tento páteční výsledek tak musel být pro olomoucké hokejisty minimálně varováním před podceněním. Ovšem na žádnou kanonádu to ze začátku moc nevypadalo, domácí nastoupili do utkání se zajištěnou defenzívou, i první oslabení zápasu po vyloučení Skladaného tak prakticky zvládli bez sebemenšího problému.

Velký otazník visel nad golmanem Davidem Honzíkem, který přebral teprve podruhé v sezóně odpovědnost za brankoviště. V jediném zápase letošní sezóny, kdy mu přepustil místo Sami Aitokallio totiž obdržel šest branek ve Vítkovicích. Bývalý brankář karlovarských Energetiků nicméně v žádném případě svůj ne moc úspěšný zápas nedával na odiv. Při obou větších závarech Hanáků v první pětiminutovce byl jistý, Skladaný tudíž nebyl ani v jednom případě přesným střelcem.

Olomoucké šiky ovšem byly i nadále přeci jen více aktivnější, Pražané navíc dlouho nedokázali účinně reagovat. Logicky tak musel přijít trest, Knotek se Sundherem se ještě napoprvé neprosadili díky přílišně ekvilibristice a chutí o líbivou akci. O pár sekund později už nicméně zásah do Honzíkovy sítě přišel. Laš zachytil chybnou rozehrávku a okamžitě pálil, do trajektorie puku ale ještě vložil hůl Jan Knotek, čímž se postaral o svou branku v sezóně.

Během dvou minut už mohli vést Kohouti o dvě branky, Spartu však nakonec zachránila nepřesnost Hermanovy přihrávky, jež celý brejk vedený kapitánem Vyrůbalíkem překazila. Svěřenci Jiřího Kalouse v těchto chvílích zřejmě pocítili vážnost situace – na paškál tak přišla logická odpověd. Zvýšená aktivita. Konrád se tudíž v brankovišti musel pořádně ohánět, nejvíce zřejmě po fatálu Jakuba Galvase, který kotouč poslal přesně na čepel Říčky. Osmadvacetiletý odchovanec Havířova, nyní hájící dres Sparty, nicméně selhal na mrštnosti Konráda.

Na dlouhou dobu to bylo z velkých šancí vše, oba mančafty se totiž vrátily znovu k nejzákladnějším herním činnostem a bránění. Taktické semknutí zápasu rozsekla až jedna z rychlejších kombinací Hanáků, když se dvěma zajímavými pokusy prezentoval Vlach s Jakubem Galvasem. Ani jedna ze střel však Honzíka nepřekvapila. Ve stejném gardu pak pokračovala i prezentace hostí ve zkrácené přesilovce, sparťané sice stříleli, jenže pouze do připraveného Konráda. V úplném závěru pak měl na hokejce druhou branku zápasu mladý z rodu Galvasů, avšak i díky spektakulárnímu zákroku golmana Pražanů platil na konci první periody stav 1:0 pro domácí.

Ze startem druhé třetiny mohl být jako přesný střelec ve statistikách zapsán Kevin Sundher, ovšem jeho individuální akce k úspěchu nevedla. Opakovanou dorážku si pohlídal betony pozorný Honzík. V podobně nadějné pozici se o chvilku později ocitl i Kumstát na druhé straně kluziště, ale i on ztroskotal na umění vládce brankoviště. Utkání začínalo přinášet parádní ofenzivní hokej bez obran. O jednu z tutovek se postaral znovu Sundher, kterému však v zakončení zadovkou zabránila tyč brány Sparty. O odpověď se postaralo exkarlovarské duo Kumstát-Pech. Ani bleskový pas na druhého jmenovaného Konráda překonat nemohl, olomoucký brankář byl v přesouvání od tyčky k tyčce bleskovější.

Klub z Vysočan byl sice možná v těchto chvílích ofenzivnější, nicméně olomoucká elitní formace znovu ukázala svůj potenciál. Stejně jako u první branky se Sparta nedokázala srovnat s rozehrávkou a poziční hrou, což vyplynulo v jednoduchou akci Kohoutů. Knotek tentokrát jako asistující našel v 28. minutě těsně před brankovištěm Marka Laše, který se už střelou pod víko nemýlil. Druhá trefa Olomouce měla na domácí velký účinek. Hanáci jako kdyby nepociťovali únavu a zakládali jeden útok za druhým. V jejich snažení jim navíc pomáhal nejistý Honzík, kterému často vypadávaly puky z výstroje.

Další stimul pro domácí snažení přišel ve třiatřicáté minutě, Uher nezvládl frustraci a k dvěma minutám ještě vyfasoval osobní trest. Hanáci tak dostali k dispozici početní výhodu v době, kdy Pražané postrádali iniciativu. Mora sice vyprodukovala hodně střel, nicméně žádná se neujala. Honzík v bráně totiž kouzlil, nebo mu pomáhaly tyče. Asi nejefektnější zákrok předvedl proti Knotkovi, kterému rozštěpem ve stylu Dominika Haška zamezil v jednoduché dorážce.

I nadále se sice domácí snažili, ale Sparta kontrovala dobrou defenzivní taktikou. Těsně před přestávkou se sice ještě pokoušel o teč Vlach, avšak ani jeho pokus nevyšel. Jednadvacet sekund před koncem přišla na přetřes ještě jedna kontroverzní situace, když Konrádovi vypadl puk z lapačky. Podle názoru sudích ale až po odpískání, průběžný stav se tudíž do sirény už neměnil.

Třetí třetina začala olomouckou přesilovkou, jelikož Vrána musel za svůj prohřešek v úplném závěru předchozí periody na trestnou. Navíc také nezvládl ovládnout emoce, čímž si vykoledoval i osobní trest. Domácí nicméně aktivita z předchozícho průběhu jakoby opustila. Sparta zvládla oslabení s přehledem a začala pomaličku vytahovat růžky. Konrád se tak rozhodně nenudil, zejména u Formanovy dělovky pořádně nevěděl, kde mu hlava stojí. Tak dlouho Sparta hrozila, až... Přišla zasloužená odměna. Hlinkovu ránu z mezikruží sice ještě Konrád vystihl, dorážku Lukáše Rouska už nikoli. Pro osmnáctiletého forvarda šlo o první extraligovou branku.

Hanákům jedna výstraha zřejmě nestačila, Pražané se tak dostali velmi jednoduše za něco málo přes minutu k vyrovnání. Po minele Ondruška se dostal k puku Kumstát, jenž krásnou brejkovou nahrávkou Juraje Mikuše pomohl k druhému zásahu svého týmu. Konrád se přesunoval v brankovišti marně. Tento vývoj nahrával jen a jen Pražanům, kteří taktéž nebyli daleko velkého obratu. Domácí defenzíva nicméně většinu šancí se štěstím zlikvidovala.

Kohouti se sice vzpamatovali, jenomže v ofenzívě jim to i nadále dost vázlo. Akce Vlachovy formace toho byla zářným důkazem, místo účinnější střelby se Hanáci rozhodli raději k překombinovávání. Honzík při tomto přečíslení nemusel ani zasahovat. To Petr Vrána byl o pár momentů později přímočařejší, jenže scházelo mu štěstí. Konráda tak překonat nedokázal. I díky těmto neproměněným tutovkám se musel zápas rozhodnout až po základní hrací době.

V prodloužení měl na hokejce rozhodnutí Forman, jenomže tváří tvář Konrádovi přestřelil. V podobném gardu pak jel na druhou stranu ledu Sundher, avšak v jeho případě jej zradilo zpracování. K soupeřově kleci tak ani nedojel. Sparta ovšem přece jen dokázala ze svého předchozího presu zužitkovat maximum možného. Po Černochově aktivitě v útočném pásmu se ocitl Dominik Uher před Konrádem úplně osamocen, s proměněním této gólovky tak už moc práce neměl. Sparta díky výbornému závěru zápasu tudíž získala bod navíc.

Ohlasy trenérů

Zdeněk Moták (HC Olomouc): První dvě třetiny jsme hráli podle představ, přesně tak, jak jsme se prezentovali v pátek v Třinci. Byli jsme bojovnější, měli jsme lepší pohyb. Zápas nás ale stálo, že jsme nedokázali vstřelit více než dvě branky. Dali jsme Spartě naději, což se nám vymstilo. Protivník nás dostal pod obrovský tlak, a i přes naše menší vzedmutí už hráli prim právě oni. Za bod jsme sice rádi, ale přece jen to je také zklamání. Z utkání jsme mohli vytěžit více.
Jaroslav Nedvěd (HC Sparta Praha): Před zápasem jsme byli v dobrém rozpoložení díky vysoké výhře nad Libercem, nicméně úvod se nám moc nepovedl. Nemůžu posoudit, jestli to bylo dlouhým přejezdem, ale fakt byl, že jsem se nemohli pořádně rozhýbat. Soupeř hrál navíc velmi dobře v defenzívě, do šancí jsme se tak prakticky první dvě třetiny nedostávali. Nakopla nás až neuznaná branka ve 40. minutě. Do třetí třetiny jsme nastoupili s pozitivní motivací a podařilo se nám taktéž zjednodušit hru. Vyrovnání bylo logickým důsledkem těchto změn. Bod navíc je určitě cenný, prodloužení už bylo nicméně velká loterie.