Na první větší příležitosti si diváci museli několik minut počkat, protože ty přišly až v hradecké přesilovce. Za všechny pokusy zmiňme podařenou střelu Mislava Rosandiče, která se od brankáře odrazila k Petru Koukalovi. Hradecký útočník si sice počínal pohotově, totéž se ale dá prohlásit o Konrádovi, který puk hbitě lapil.

Krátce po východočeských přesilovkových šancích přišla studená sprcha. František Skladaný totiž obdržel kotouč v levé části útočného pásma, napřáhl a nad ramenem gólmana Sedláčka poslal puk neomylně do sítě.

Hradec byl v následujících minutách v ofenzívní zóně sice aktivnější, všechny slibné pokusy ale pochytal olomoucký brankář. Sám před gólmanem zkoušel z první přiklepnout kotouč do horní části brány Jiří Šimánek, v početní výhodě zase nastřelil tyč Filip Pavlík. Nevedlo se ani z mezikruží zakončujícímu Lukáši Vopelkovi, a tak do kabiny šli s těsným vedením Kohouti.

Na rozdíl od té první začala prostřední třetina pěkně zostra. Jan Knotek totiž ujížděl na Sedláčka v samostatném úniku, v minisouboji ale uspěl hradecký brankář. A nedlouho po tomto okamžiku bylo pod Bílou věží vyrovnáno. Gregorcova střela se totiž odrazila jen k Bedřichu Köhlerovi, jenž ji dorazil za ležícího Konráda.

Východočeši pokračovali v nastoleném útočném tempu i nadále, hostující obraně obrovsky zavařilo například trio Jarůšek – Zigo – Červený. Po vystižené rozehrávce totiž následovalo hned několik jedovatých pokusů, ani jeden se ale až do brankové neproletěl.

Na řadu také přišla další hradecká přesilovka, v níž před odkrtou bránou stál Rudolf Červený. Čekal však příliš dlouho a vyjetý Konrád stihl strčit včas zpět levý beton. To ale nemuselo domácí hokejisty mrzet, protože ještě před sirénou se přeci jen stihli prosadit znovu. Luxusní nahrávku obdržel na pravý kruh Blaž Gregorc, udělal několik kroků a nechytatelně zavěsil do bližšího vinglu.

Poslední dvacetiminutovka začala v poklidnějším duchu, než skončila ta předešlá. Oba týmy se střídaly v držení kotouče a vyloženě gólové šance by oko diváka hledalo marně. To se změnilo až před polovinou třetiny, kdy Olomouc dostala možnost hrát s jedním mužem v poli navíc.

Kohouti kombinovali v útočné třetině kluziště a Hradečtí se museli mít na pozoru, od vyrovnání je dokonce zachránila i horní tyč. David Škůrek totiž svou dělovku od modré mířil příliš nahoru a puk se od břevna odrazil jen do ochranné sítě. Východočeši už se nechtěli hnát za každou cenu vpřed, zato Olomouc si stále dělala choutky na druhý gól.

Dobrou příležitost měli hosté v dvojnásobném přečíslení, z pozice posledního bránícího hráče ale situaci výborně vyřešil Zdeněk Čáp. Ten totiž lehl do nahrávky a Sedláček ani nemusel zasahovat. Závěrečná power-play Olomouce byla ještě umocněná hradeckým vyloučením, tím se ale nenechal zaskočit Lukáš Cingel. Místo obyčejného vyhození totiž zacílil na prázdnou bránu a osm vteřin před sirénou určil, že Lvi porazili Kohouty 3:1.

Přestože šedesát minut hry o vítězi rozhodlo, oba celky se dohodly na tom, že v rámci přípravy odehrají také celé pětiminutové prodloužení. Z něj stihlo uplynout sotva pár sekund, když se na pravé straně objevil Jaroslav Bednář a chladnokrevně zakončil. Následoval ho o chvíli později také Tomáš Zigo, jenž na brankovišti lehce tečoval pokus Jiřího Šimánka.

Ani tím ale klání neskončilo, následovaly totiž ještě samostatné nájezdy. V nich byl po gólech Aleše Jergla a Petra Koukala dlouho stav nerozhodný 1:1, rozhodnutí musela přinést až osmá série. V té se rozjel Andris Džerinš, rozhýbal gólmana, položil ho na led a kolem betonu zavezl pohodlně puk do odkryté svatyně.