Hrát ve třinácti lidech? Bylo to náročné, přiznal kapitán juniorů Dominik Marek
Už ke třetímu letošnímu tripu vyrazili junioři do Kladna a na Slavii. První zastávkou byl právě kladenský zimní stadion, kde Kohouti s tamními Rytíři drželi krok až do konce první třetiny. Domácí byli ale přesnějšími střelci, a tak se nakonec radovali z vysoké výhry 8:2 právě oni. Hanáci tak odcházeli z ledu pořádně rozladění. „Zápas se začal lámat za stavu 1:1, když jsme srovnali a byli jsme pak aktivní. Měli jsme i nějaké šance, po jedné z nich jel ale soupeř do protiútoku a dal gól na 2:1. Pak nám dal další rychlé góly. Osm branek jsme dostali proto, že jsme byli stále v oslabení,“ mrzelo Dominika Marka.
Olomoucký kapitán tak nemohl mít ani příliš velkou radost ze dvou gólů, za záda Stahla se totiž trefil jako jediný z Hanáků. „S góly jsem spokojený, ale k čemu to je, když jsme prohráli. Větší radost by byla, kdybychom dvakrát vyhráli,“ smutnil čerstvě devatenáctiletý hokejista.
Po zápase s Rytíři bylo v juniorské kabině pořádně hlučno. Hráči si po nevydařeném utkání měli, co vyříkat a možná i to se projevilo v zápase s pražskou Slavií, kde Kohouti vybojovali výhru 3:1. „Po zápase na Kladně jsme si to dost hlasitě vyříkali v šatně. Byli jsme pak zodpovědnější v obraně a perfektně nám zachytal gólman,“ chválil své spoluhráče.
Mezi dvěma zápasy neuplynulo ani čtyřiadvacet hodin, čas na velké změny během tréninků tak nebyl. Co se ale podle olomouckého útočníka změnilo? „Největší rozdíl byl v tom, že jsme hráli zezadu zodpovědněji. Na rozdíl od zápasu s Kladnem jsme byli i disciplinovanější,“ uvažoval hráč nosící dres s číslem dvacet.
Už k utkání s Kladnem vyrazili Hanáci v poměrně oslabené sestavě. Zatímco Rok Macuh s Maticem Jekličem absolvovali mistrovství světa se slovinskou reprezentací, Ludvík Rutar a Josef Podlaha vypomáhali staršímu dorostu. Pro Kohouty tak dvě utkání ve dvou dnech nebyla nic jednoduchého. „V zápase s Kladnem nás bylo patnáct, na Slavii už jen třináct, takže to bylo docela náročné. Jsem ale rád, že jsme to zvládli a dotáhli to do šťastného konce,“ usmíval se vysoký útočník.
Dominik Marek ale nakonec může být poměrně spokojený, Olomoučtí si totiž zpět na Hanou dovezli tři z šesti možných bodů a on sám si připsal hned čtyři góly. Hráč, nosící kapitánské céčko, se od začátku sezóny poměrně dlouho hledal a zdá se, že se mu nyní začíná dařit. „Je pravda, že sezóna z mé strany nezačala dobře. Myslel jsem si, že se to už zlomilo po zápase s Vítkovicemi, ale opak byl pravdou. V posledních zápasech jsem se snažil zjednodušit hru a cpát všechno na bránu. Teď už to tam konečně napadalo,“ prozradil.
Na dobu, kdy vstřelil čtyři góly ve dvou dnech, musel chvíli vzpomínat. „Abych řekl pravdu, tak asi nikdy. Možná ještě, když jsem byl malý, v Lanškrouně, ale to už je dávno,“ vzpomínal.
