Dívka, která hraje hokej s kluky. Nic zvláštního, směje se olomoucká dorostenka
Široko daleko v okolí Olomouce žádný ženský hokejový tým nenajdete. Patnáctiletou Vendulu Přibylovou to však netrápí. Alespoň zatím. Hraje totiž se stejně starými chlapci a pokud byste se na ni nezaměřili, ani byste z tribuny nepoznali, že jde o dívku.
„Asi je to trošku jiné hrát s kluky, ale jsem na to zvyklá,“ nehledá v mírné anomálii žádnou vědu. „Hokej hraji od malička, přivedl mě k němu táta, který sám chytal a hrál,“ prozrazuje, jak se k rychlé kolektivní hře dostala.
Ještě loni působila Přibylová v mladším dorostu Šumperka. Ten ale z extraligy sestoupil a na řadu tak přišlo stěhování do Olomouce. „Přijetí probíhalo v pohodě. S kluky jsem se už znala, pořád dokola spolu hráváme, jsme ze stejného kraje,“ uvedla.
Těžko odhadnout, jak dlouho se může dívka v mužském hokeji udržet. Zatím na to evidentně má. Třeba se tak za rok dočkáme jejího jména v soupisce staršího dorostu. „Chtěla bych hrát co nejdéle, ale netuším, kam až to můžu dotáhnout,“ neřeší zatím budoucnost.
Důležitý tak je tvrdý trénink, který Přibylová absolvuje ve stejném objemu jako její spoluhráči. „Úlevy žádné nemám a ani žádné nepožaduji,“ říká rázně.
Jediný, zdánlivě malý problém tak většinou řeší realizační tým. Na domácím stadionu má Přibylová soukromou šatnu v ošetřovně. Horší to je ale při výjezdech na kluziště soupeřů. „To se většinou převlékám s klukama. Počkám, až z kabiny vypadnou,“ podotýká.
A sprcha? Při těžkém duelu se musí potit i žena. „Buď počkám, až se všichni osprchují, nebo mi realizační tým zajistí druhou sprchu někde jinde,“ směje se.
Mladší dorost sice v úvodu zrovna neexceluje, důvod je ale jasný. „Měli jsme těžký los, hráli jsme se silnými soupeři. Musíme teď zabrat proti těm papírově slabším a snad nám to půjde,“ doufá olomoucká hokejistka, která má už i dvě nástupkyně v kohoutí přípravce.
