Připojili jsme se k protestu o regulérnosti soutěže, přiznává kouč Přecechtěl
S jakými cíly vstupujete s juniory do sezóny?
Myslím, že letošní sezóna pro nás bude ročníkem, kdy nebudeme mít mužstvo, které bude hrát o titul, ale spíše mužstvo, které by se mělo pohybovat ve středu tabulky, nebo na horní polovině dolní části. Hlavní úkolem bude vychovat jednoho nebo dva hráče, kteří by mohli naskočit příští rok v áčku.
Podle nových pravidel nesmí z NOEN extraligy juniorů sestoupit mužstvo, které je mládežnickou akademií. Jaký je váš názor na tuto změnu?
Patříme ke klubům, kteří se připojili k protestu o regulérnosti soutěže, protože šest mužstev, které jsou hájeny pro tento rok, se může v příští sezóně rozrůst na dvanáct, a pak bude hrát o sestup jen šest týmů. S ostatními dvanácti kluby jsme tak podali protest, který se právě projednává na svazu. Výsledky sice zatím nejsou známy, ale myslím si, že to nezůstane bez odezvy a že pro tuto, nebo příští sezónu se něco změní.
Někteří hráči juniorky nastupují i za áčko. Jak by si váš tým poradil se situací, kdyby byli všichni tito hráči třeba kvůli velkému počtu zraněných v "A" týmu povoláni do mužského celku na delší dobu?
Devadesátek a devadesát jedniček máme poměrně dost. Dva hráči z této skupiny, Radim Haas a Roman Rác, jsou v kádru áčka, zbytek pak v juniorce. Já bych byl ale rád, kdyby hráli všichni za áčko a fungovali jako platní hráči "A" mužstva. Pokud je v něm obrovská konkurence nebo forma není dostačující, tak jsem rád, že nám oba přijdou pomoci, protože jsou velice platní na ledě a de facto v zápasech, ve kterých spolu u nás nastoupili, jsme bodovali.
Minulou sezónu gólman Jan Lukáš velmi dobře vypomáhal staršímu dorostu, jak si vede v úvodu sezóny v juniorce?
Chytá poprvé extraligu juniorů, což je trošičku jiná soutěž. Rozhoduje v ní více chytrost hráčů, větší důraz, větší rychlost. Já si myslím, že Lukáš zatím podává velmi kvalitní výkony a částečně se podílí na tom, že naše mužstvo nemá žádné existenční problémy.
Ve čtvrtek jste hráli v Brně, kde jste vedli dokonce 6:2, ale nakonec jste neuvěřitelně prohráli 6:9. Co se vlastně přihodilo?
Jsou věci, které bývají navždy utajeny, a tahle bude jednou z nich. Já jsem absolutně nepochopil, co se za stavu 6:2 stalo. V prvé řadě je to v myslích kluků, kteří to utkání podcení a chtějí na ledě dělat věci, které do extraligového hokeje nepatří. Soupeřovo mužstvo se pak po hrubých chybách zvedne, a nakonec zjistíte, že už nevíte, jak ho zastavit, a jen čekáte, až odhoukají konec. My jsme zkrátka vypnuli ve třiatřicáté minutě, a tím pro nás utkání skončilo. Pak už hrála jen Kometa.
Jak jste spokojený s aktuálním postavením svého mužstva v tabulce?
Pokud se budeme pohybovat v těchto vodách, tak si myslím, že to nebude žádná tragédie. Samozřejmě jako každý trenér bych chtěl vyhrávat, musím však vidět kvalitu nejen našeho mužstva, ale také soupeřova. To je pro mě rozhodující, aby odstup mezi týmem, který jde do baráže, a námi, byl co největší, a my tak mohli v klidu pracovat.
