Vyspěl jsem. Zpátky do Olomouce jsem se těšil, přiznal Alex Rašner

Alexi, po dvou letech jste zpátky v Olomouci, jak jste se na návrat těšil?
Byl jsem tu asi sedm let i s mládeží, teď jsem dva roky v podstatě cestoval, ale zpátky do Olomouce jsem se rozhodně těšil.

Došlo už s trenéry na diskuzi o tom, jaká by měla být vaše role v týmu?
Musím ukázat, co ve mně je, vybojovat si pozici v týmu. Teď už je to ale jen na mně.

Po odchodu z Olomouce jste nastupoval za Chomutov, Kadaň, Prostějov nebo Havířov, co vám tato angažmá dala?
Každá zkušenost je dobrá. Něco bylo horší, něco lepší, je to různé. Myslím si ale, že jsem vyspěl a pochopil, jak některé věci fungují, takže si myslím, že mě to rozhodně posunulo.

Nejvíce zápasů jste odehrál za Prostějov, v minulé sezóně jste se ale nakonec přesunul do Havířova, čí to bylo rozhodnutí?
Bylo to oboustranné. V Prostějově byly trochu neshody, takže mě poslali do Havířova. Já tam byl spokojený, líbilo se mi tam. V Havířově jsem hrál všechno a hodně. Potkal jsem se i s Kubou Mataiem a Ketym (Jakubem Kotalou), navíc jsem tam znal většinu kluků, takže mi to pomohlo zapadnout.

S Olomoucí jste toho hodně zažil, sledoval jste výkony Kohoutů i v minulých letech?
Olomouc jsem rozhodně sledoval a klukům jsem to přál. S některými jsem byl v kontaktu, buď jsme si napsali, nebo jsme se sešli. Přál jsem jim to a je jen škoda, že jim to nevyšlo ještě o něco lépe.

Hrál jste první ligu i extraligu, jak velký je podle vás rozdíl mezi těmito dvěma soutěžemi?
V první lze jsou mladí hráči, víc se tam lítá, hráči jsou všude. V extralize je víc prostoru, víc času, hráči hrají s větší rozvahou. V tom bych viděl asi největší rozdíl.