Být na ledě s Irglem je sen. Michal Matiaško o přestupu do Olomouce i extraligové vidině

Johan Čáp
O L O M O U C – Na ledě už zůstal po tréninku mezi posledními, poctivě sesbíral a odnesl puky. I to ukazuje, o jak cílevědomého a komplexního hráče jde. 18letý útočník Michal Matiaško se stal díky svému věku jednou z největších posil olomoucké juniorky, rodák z Nového Jičína má však velmi blízko svému snu zahrát si i dokonce v Tipsport extralize. Už jen předpoklady pro to má vysoké, čtyři sezóny v řadě nenasbíral v mládežnických ligách méně jak 55 kanadských bodů, i díky svému chování a pokoře může ještě dosáhnout velkých věcí. „Doufám, že v zápasech v Jihlavě a doma s Třincem jsem neřekl své poslední slovo. Hrát za áčko by byla fantazie,“ doufá talentovaný útočník.

První otázka bude logická, proč jste zvolil přestup do Olomouce, která je od Nového Jičína dost daleko? Co bylo rozhodujícím faktorem, že jste si plácli zrovna s tímto klubem?
Měl jsem více nabídek, nicméně ta z Olomouce byla po všech stránkách nejlepší, bylo mi de facto slíbeno, že dostanu prostor ukázat se i v extraligovém A-týmu. Ne jen v juniorce. V této chvíli je to jen a jen na mně, jestli ze sebe dokážu vytáhnout maximum a chytnu se nabídnuté šance.

Olomouc od Nového Jičína není zrovna nejblíže, převážila tedy vidina možnosti zahrát si extraligu i za podmínky dlouhého dojíždění?
Prakticky ano. Logicky by se samozřejmě nabízelo hrát v Třinci nebo Vítkovicích. Od obou klubů jsem dostal i nabídku, ale v obou případech bych se zřejmě nedokázal probojovat tak brzo do A-týmu a musel bych si projít farmou ve Frýdku-Místku, respektive v Porubě. Výrazný olomoucký zájem i možnost zkusit si zahrát po boku takových hráčů jako Zbyněk Irgl nebo Martin Vyrůbalík mi převážila při rozhodování nad ostatními zájemci.

S rozhodováním souvisí i další otázka. Olomoucké juniorce nově šéfuje Karel Beran, kouč české reprezentační sedmnáctky a jeden z progresivních trenérů nastupující tuzemské generace. Nelákal vás i tento faktor? Tedy zahrát si pod takovým profesionálem?
Právě pan Beran se na mém přestupu hodně zasloužil. Při osobních setkáních se ukázalo, že má velký zájem o to, abych hrál právě za Olomouc, a zároveň obrovský přehled. Mou situaci sondoval už v předchozích letech. S panem Tomajkem jeli i za mými rodiči v Novém Jičíně, což mi jen potvrdilo, že Olomouc o mě hodně stojí.

S dojížděním hokejistů vždy úzce souvisí otázka plnění školních povinností. Jak právě tento aspekt budete řešit?
Příští rok na jaře mě čeká maturita na ekonomickém lyceu v Novém Jičíně. Už mám delší dobu individuální studijní plán, učitelé mi tak prozatím vycházejí vstříc. Vždy je to o domluvě, pevně doufám, že to budu zvládat stejně jako letos, kdy jsem hrával ve Vsetíně.

Už jste zmínil Zbyňka Irgla, jednoho z nejlepších českých hokejistů poslední dekády a výraznou extraligovou osobnost. Jak jste zatím mezi kolektiv, kde je kromě něj i další řádka zvučných jmen, zapadl?
Prozatím je to super, kluci mě vzali mezi sebe naprosto bez problému. Sám Zbyněk mi v určitých věcech i pomohl a poradil. Je opravdu neskutečné, že můžu být na ledě s takovou hvězdou. Ale jde samozřejmě i o další fantastické hráče, nechci zase na nikoho zapomenout, tak nebudu už nikoho zmiňovat. Hodně jim musím všem za všechny rady a pomoc poděkovat!

Loňskou sezónu jste byl díky 69 kanadským bodům v 40 zápasech v dresu Vsetína čtvrtým nejproduktivnějším hráčem Extraligy staršího dorostu. Váš kolega z kabiny VHK Roman Půček, třetí muž ve stejné statistice, bude zkoušet štěstí v kanadské OHL. Nebyla ve hře ještě zámořská varianta?
Ta možnost byla na stole, ale nakonec jsem nebyl vybrán v CHL draftu. (pozn. výběrový draft klubů z OHL, WHL a QMJHL) S agentem, který se zná s panem Tomajkem i Beranem, jsme se nakonec shodli, že varianta s přesunem do Olomouce bude nejlepším východiskem.

Možná je to moc subjektivní, ale s ohledem na to, že se možná dostanete na extraligovou soupisku, bude odpověď fanoušky určitě zajímat. Co je na ledě vaší předností?
Myslím, že jsem na tom slušně s rychlostí a rád tvořím hru. Na druhé straně se nebojím vystřelit. Někdy mi mé řešení vyjde na sto procent, nicméně někdy možná herní situace až příliš přehrávám. Ale za hlavní atribut beru asi opravdu bruslařskou rychlost.

Poprvé jste se objevil v zápase za A-tým HC Olomouc minulé úterý v Jihlavě, kdy jste nastoupil ve čtvrté lajně po boku Martina Pěchy a Matěje Kořenka. Jak svou premiéru hodnotíte?
Mám zatím odehraný jen jeden soutěžní duel v dospělé kategorii za Nový Jičín loni ve druhé lize. Oproti mládežnickým kategoriím to byl výrazný skok po všech stránkách, avšak hodně mi to sedlo. Zápas mě hodně bavil a rychlost hry mi vyhovovala. Oproti juniorské kategorii je to nesrovnatelné. Hodnocení mého výkonu ale raději přenechám trenérům. Doufám, že zápasy v Jihlavě a doma s Třincem jsem neřekl své poslední slovo. Hrát za áčko by byla fantazie.

Kompletní statistiky Michala Matiaška najdete v záložce „Profil" zde.