Chtěli jsme ze sebe vydat to nejlepší a povedlo se, měl radost Jakub Matai

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Po třech utkáních, kdy Kohouti odcházeli vždy jako poražení, se před vlastními fanoušky objevil úplně jiný tým. Nejen, že trenéři změnili složení formací, i herně byl vidět rozdíl. První branky Hanáků ale přišly až v závěru druhé dvacetiminutovky. A právě u druhé přesné střely byl i útočník Jakub Matai, které poslal puk správným směrem a asistoval tak u branky Pavla Patery. Po třetím gólu Olomouce už o zisku tří bodů pochyboval málokdo.

Po třech zápasech, kdy si vyslechli často i pískot vlastních fanoušků, se Kohouti na domácím ledě konečně mohli znovu radovat z důležitého vítězství. S Motorem sice dlouho zůstával bezbrankový stav nezměněn, pak ale Hanáci mířili dvakrát přesně na konci druhé části a svou výhru pojistili na začátku třetí periody ve dvojnásobné přesilové hře. „Po tom propadáku, co jsme tu předváděli v posledním zápase, jsme si to trochu srovnali v hlavách. Každý začal u svého výkonu a opravdu jsme ze sebe chtěli vydat to nejlepší, co v nás bylo a povedlo se to,“ byl rád Jakub Matai.

⇒ Útočník Jakub Matai

Olomoučtí si v utkání téměř od začátku vytvářeli velké šance, jejich pokusy ale troskotaly na nepřesnosti nebo výborně chytajícím Ondřeji Blahovi. Těsně před druhou sirénou se ale hráči v červenobílé dokázali prosadit hned dvakrát. „Myslím, že to byla jen otázka času, protože jsme do nich bušili. Často se třeba i pět minut pořádně nedostali ze třetiny a měli toho plné kecky. Kdybychom ty góly nedali ve druhé, natlačili bychom je tam určitě ve třetí třetině,“ byl přesvědčený.

Dva rychlé góly nadchly olomoucké fanoušky, kdy se ale dostavil klid i na hokejky domácích hráčů? „Podle mě to bylo po tom druhém gólu do šatny. Oba dva byly dobré, protože byly v krátké době a s koncem třetiny, což je pro tým vždycky nejhorší,“ přiznal jednadvacetiletý forvard.

Kohouti tak měli před začátkem třetí třetiny velkou psychickou výhodu a dvoubrankový náskok k tomu. Před nimi bylo ale ještě dalších dvacet minut, ve kterých se mohlo stát cokoliv. „My jsme hlavně chtěli zůstat u stejné hry, nechtěli jsme se nějak zatáhnout a pustit Budějovice do hry, aby byly u puku. Chtěli jsme pokračovat stále ve stejném tlaku, ale myslím, že ta třetí třetina už z naší strany nebyla taková, jako první dvě. Pořád jsme ale chtěli dát góly,“ vysvětloval.

Uplynulo jen pár minut ze závěrečné dvacetiminutovky a na trestnou lavici se poroučeli dva hostující hráči. Olomouc tak měla k dispozici skoro minutu a tři čtvrtě dlouho přesilovku pět na tři. A tu se jim také podařilo využít, když na modré napřáhl Tomáš Houdek. „Na to, že s tím máme celou sezónu problémy, se to vyřešilo tím, že jsme si dvakrát nahráli, vystřelili a byl to gól. Takhle by to mělo být vždycky. Houdy (Tomáš Houdek) má výbornou střelu z první a vyšlo mu to,“ chválil svého spoluhráče odchovanec Litvínova.

Už první gól domácích ale musel být zkontrolován videorozhodčím. Po kratší poradě ale sudí branku uznali a Hanáci se mohli radovat z prvního kroku. „Já to viděl jen ze střídačky. Nevím, jestli to Hugo (Pavel Skrbek) neposunul nějak tělem. On říkal, že to sám neví. Myslím, že na videu nebylo moc co řešit,“ tvrdil.

I údaje u druhého přesného zásahu byly několikrát opraveny. Za autora byl původně označen Matai, posléze byl ale jako autor ohlášen kapitán domácích Pavel Patera. „Ani netuším, jak to padlo. Jen jsem to nahodil na bránu a ani nevěděl, že to byl gól. V těchhle zápasech je jedno, kdo gól dá. Hrajeme jako tým a hlavní je, aby to tam spadlo,“ zdůraznil hráč nosící dres s číslem 59.

Už od začátku utkání nastupovali Olomoučtí v úplně jiném složení, než v jakém se představili v předchozím zápase. Jakou roli nové sestavení pětek hrálo? „Určitě to byl nějaký impuls. Změnili jsme i ranní poradu a rozbruslení. I mezi sebou jsme si něco řekli a bylo to určitě lepší,“ dodal závěrem.