FOTO: Kohouti sportovali. Nejnáročnější disciplína? Asi dribling, shodli se

Téměř celý pátek vyplnil na atletickém stadionu v Olomouci, známém spíš pod názvem TJ Lokomotiva, celorepublikový projekt desetibojařů Roberta Změlíka a Romana Šebrleho Odznak Všestrannosti Olympijských Vítězů, který má za cíl rozšířit sport mezi dospívajícími. Do projektu se aktivně či pasivně zapojilo přes sto olympioniků a účastníků mistrovství světa a Evropy, záštitu nad olomouckou částí pak převzala atletička Šárka Kašpárková.

Spolu s ní a několika dalšími významnými sportovci se ale do okresního kola zapojila i trojice Kohoutů ve složení Jan Knotek, Michal Vodný a Jakub Urbisch. Okresního kola se zúčastnilo 26 škol, které vytvořily 20 družstev, celkově se na stadionu sešlo víc než 300 soutěžících. „Akce se mi moc líbila, povedlo se vlastně úplně všechno od počasí až po program, který pořadatelé vymysleli na jedničku,“ řekl brankář Jakub Urbisch.

Olomoučtí hokejisté vytvořili s několika dalšími sportovci All star tým, kde mezi sebou soutěžili v šesti až sedmi disciplínách, a to sprintu na 60 metrů, skákání přes švihadlo, hodu medicinbalem, klikování, trojskoku a na výběr měli i mezi dvouminutovým driblingem nebo během na 1000 metrů. Která disciplína Kohouty nejvíce bavila? „Nejvíc mě bavilo určitě švihadlo a skákání vajíčka. Jelikož jsem to neskočil dvakrát po sobě, tak mě to bavilo,“ smál se Michal Vodný. „Jako malý jsem vajíčko neuměl, takže mě to nebavilo a do teď se to nezměnilo,“ dodal pobaveně.

„Nejvíc mě bavil asi hod medicinbalem, což bylo nejméně náročné z těch všech disciplín. K míčovým hrám mám vřelý vztah, baví mě všechny sporty s míčem,“ řekl Jan Knotek, který v All star týmu držel rekord právě v hodu medicinbalem, když se dostal na úctyhodných 21 metrů.

Jan Knotek pak vynikal i ve dvouminutovém driblingu, a tak se nebylo čemu divit, že olomouckého útočníka vyhledal i zbytek All star týmu při opakování. Hokejista na ledě nosící dres s číslem 12 už ale šetřil síly na další disciplíny. Naopak Michal Vodný s Jakubem Urbischem se shodli na tom, že dribling nebyl to, co by dobrovolně vyhledali znovu.

„Nejnáročnější? Určitě dvouminutovka driblingu. Dvě minuty jsou fakt dlouho a ještě to Knoťas (Jan Knotek) nakopl, takže jsme ho dobíhali,“ ocenil svého spoluhráče Vodný. „Nejnáročnější byl pro mě dribling, protože jsem po třiceti sekundách už ‚tavil‘. Basketbal mě baví, ale ne, že bych musel dvě minuty v kuse naplno běhat,“ přiznal i Urbisch, který překonal zbytek týmu v trojskoku, když skočil osm metrů a 32 centimetrů.

Protože byl All star tým poměrně početný, své zastoupení měli nejen hokejisté, ale i členové záchranných sborů, tenisté, volejbalistky nebo házenkářky, většinou se celá skupina sešla jen před startem disciplín. Hokejisté si však nejvíce rozuměli se zástupkyněmi dalšího kolektivního sportu, a to házenkářkami Kristýnou Salčákovou a Katarínou Berovou. „Bylo to super, užil jsem si to, zase jsem poznal nové lidi. Nejvíc jsme spolupracovali s házenkářkami, ale to bylo asi dané tím, že se s nimi zná Voďas (Michal Vodný),“ usmíval se Jan Knotek.

Na závěr celodenního programu nesměla chybět autogramiáda. Zájem byl ovšem tak obrovský, že hokejisté nakonec podepisovali třeba i basketbalové míče a medicinbaly. Někteří ze soutěžících ale přišli vybaveni i šálami. Už před začátkem soutěží byla trojice při nástupu oceněna potleskem. Několikrát jim pak pořadatelé poděkovali nejen za účast, ale i za udržení extraligy. Svou chvilku slávy zažil i osmnáctiletý gólman, pro kterého šlo o jednu z prvních akcí. „Samozřejmě, že mi to dělá dobře, když mě někdo pozná, chodí za mnou lidi, že chtějí podpis. Mám z toho vážně radost,“ dodal s úsměvem.