Benefiční večer a především módní přehlídka byly prvními akcemi svého druhu, do kterých se olomoucký klub zapojil, jak se vám akce líbila?


Robin Staněk: Přípravy byly docela zdlouhavé, ale jinak se mi akce líbila. Je to něco nového. Neměli jsme žádný stres, i když modelky a všichni ti, kteří to organizovali, to měli asi naopak. Určitě stresují, aby se všechno stihlo a vše bylo nachystané.

Roman Rác: Podle mě to byla dobrá akce. Bavili jsme se a myslím, že jsme si to všichni užili.

Poprvé jste si vyzkoušeli roli modelů a hlásit jste se mohli sami, proč jste se přihlásili právě vy?


Robin Staněk: Mario před nějakou dobou přišel a řekl nám, že se taková akce bude konat. Že je to v našem volnu během repre pauzy, a tak oslovoval spíš kluky z Olomouce, nás, kteří tu zůstáváme. Nakonec jsme zbyli jen my, kteří jsme tam nakonec byli. Na poslední chvíli navíc musel odjet Adam Zeman do Jihlavy.

Roman Rác: Jak říkal Robin, kluci měli volno, a tak tam šli ti, kteří tu zůstávali. Mario nás asi vybral z těch, co neodjíždí.

⇒ Obránce Robin Staněk

Probírali jste s ostatními, co vás asi čeká?


Robin Staněk: Mario nám řekl, že bychom měli předvádět nějaké oblečení, co si máme vzít a že potřebujeme jen nějaké své boty, jinak se o všechno postarají organizátoři.

Roman Rác: Vůbec jsme se o tom nebavili, nevěděli jsme, co nás čeká, ale na druhou stranu jsme z toho ani neměli nějaký velký stres.

Jak se vám líbil model, který vám návrháři vybrali?


Robin Staněk: Moc jsem se na něj ani nedíval (usmíval se). Návrháři asi ví, v čem se chodí. Nemůžu říct, že bych se v tom cítil špatně, ale nebyl to úplně můj šálek kávy. Ještě navíc mi byly malé kalhoty, ale to asi všem hokejistům. Nemohli jsme se do toho narvat (smál se).
⇒ Útočník Roman Rác

Roman Rác: Mně se to moc nelíbilo. Ani barva, ani styl. Normálně bych si to asi neoblékl, ale na přehlídkách bývají takové divné věci, takže jsem i čekal něco podobného (smál se).

Kdybyste měli možnost, vyměnili byste kariéru hokejisty za život na molech?


Robin Staněk: Nevím (zamyslel se)… Byla tam opravdu sranda, příjemné prostředí, takže nevím. Kdyby mě platili tak jako v hokeji nebo líp, asi bych to vyměnil hned v klidu, ale asi bych tu práci musel milovat. Nevím, jestli by mě to neomrzelo.

Roman Rác: Myslím, že nemají špatný život. Když už mají za sebou nějakou kariéru a cestují po světě, je to určitě dobré job. Když to někoho baví, tak proč ne, ale ne každý na to je.

Byli jste před nebo během přehlídky nervózní?


Robin Staněk: Myslím, že ani ne. Větší stres je teda, když je plná hala. Zažili jsme i zápasy, kdy se nedařilo a lidi na nás řvali třeba i právem, že jsme špatní a podobně. Tam jsme se jen prošli po mole. Nikdo od nás nečekal nějaký extra výkon, že bychom měli držet určitou chůzi a podobně. Navíc jsme šli s dětmi, takže všechna pozornost byla upřena na děti.

Roman Rác: Právě, že jsem byl překvapený, že jsem vůbec nebyl nervózní. Spíš jsem si to užil. Určitě bych to zvládl i víckrát (usmíval se).

Během přehlídky jste byli rozděleni do skupinek s modelkami a dětmi. Jak se vám s dětmi spolupracovalo?


Robin Staněk: Byli jsme tam jen chvíli, takže žádné pozitivní ani negativní ohlasy jsem neměl. S dětmi se pracovalo určitě dobře. Se mnou šly dvě děti, Viky a Peťa, který byl na takové předváděčce asi už potřetí. Spíš nám mohli oni předat nějaké zkušenosti. Ptal jsem se jich a říkali, že se mám usmívat a bude to dobré, takže mi pomohli.

Roman Rác: Spolupracovalo se mi dobře. Myslím, že oni byli v pohodě. Zdá se mi, že říkali, že už to dělali víckrát, takže měli nějaké zkušenosti. Nikdo mi ale neříkal, že už by se ke mně děti hodily (smál se).

Výtěžek večera, tedy více než 78 000 Kč, putoval na konto nadace Rakovina věc veřejná, co na to říkáte?


Robin Staněk: Myslím, že tohle je právě práce modelek, které to objíždí a účastní se dobročinných akcí. Velkou zásluhu na tom má samotná organizace. Ale proč se toho nezúčastnit? Alespoň mohli lidi dražit a zapojit se alespoň nějakým dílem.

Roman Rác: Jsme rádi, že jsme tu akci mohli podpořit, především když byla na dobrou věc.