Jan Bambula: Chci být postupně klíčovým hráčem. Proč zvolil Olomouc?

Josef Prášek
O L O M O U C – Dvacetiletý Jan Bambula zaujal trenéry už v minulé sezoně, kdy za Olomouc odehrál pět zápasů v základní části. Hanáci si ho pak vytáhli před letošním ročníkem a udělali dobře. Šikovný útočník jde na ledě hodně vidět – získal dosud devět bodů. Právě jeho se ptali fanoušci na Instagramu a tady máte jeho odpovědi na několik témat.
⇒ Útočník Jan Bambula

Kde se vidíš za pár let?
To je otázka na úvod. (směje se) Já si chci prvně vybudovat místo tady v Olomouci. Chci hrát stabilně i přesilovky a oslabení – být klíčovým hráčem a pak se uvidí.

A co vyhrát nějakou trofej?
To by chtěl asi každý – momentálně by byla nejlépší ta extraligová. (usmívá se)

Reprezentace?
Určitě to je cíl, ale k tomu mám podle mě ještě hodně daleko. Musím stále makat…

Co tě vůbec přivedlo do Olomouce?
Před minulou sezonu jsme sem šli s Dominikem Pavlíčkem na jeden zápas. Hráli jsme v přípravě. Trenéři řekli, že jsme se jim líbili. A kdyby byla marodka, tak by nás zkusili i v sezoně. To se pak stalo – nastoupil jsem asi do pěti utkání. Lidé z klubu potom řekli, že by mě chtěli i na další rok – takže jsme se domluvili.

„Proč Olomouc? Věděl jsem, že bych tady mohl dostat určitý čas na ledě."

Měl jsi i další nabídky?
Ano, ale rozhodl jsem se pro Olomouc, protože jsem věděl, že bych tady mohl dostat určitý čas na ledě a že by mohlo být lehčí se prosadit do áčka.

Jak se ti zatím líbí v Olomouci?
Super parta, super lidi! Myslím, že si nemám na co stěžovat.

S kým si nejvíce rozumíš v kabině?
Asi s Tomášem Gřešem a Jakubem Navrátilem.

A na ledě?
S Tomášem Gřešem jsme spolu hráli už v Havířově a sedli jsme si tam. Na začátku sezony nás tedy trenéři dali opět dohromady. Podle mě to bylo slušné, sedlo nám to i s Vildou Burianem. Pak přišel covid a roztrhalo se to… Musím ale ještě zmínit Honzu Knotka, i s ním se mi hraje dobře. Ale to i třeba s Honzou Káňou. V podstatě s nikým nemám problém. Jsem docela přizpůsobivý. Spíš já jsem takový, že to často kazím a omlouvám se. (usmívá se)


Foto: Alena Zapletalová

Budeš i další rok v Olomouci?
Doufám, že ano. Jsem tady spokojený, takže snad to vyjde.

Kdo je tvůj hokejový vzor?
Určitě David Pastrňák. Známe se z Havířova a je neskutečné, jak se odsud dostal tam, kde nyní je.

Jak dlouho hraješ hokej a co tě k tomu dovedlo?
Už je to patnáct let. A dovedli mě k němu rodiče. Začínal jsem hrát v Havířově.

„Fandím odmala Chicagu. Vždycky jsem v mládí fandil těm, kteří vyhrávali."

Jak vlastně vzpomínáš na Havířov?
Rád. Myslím, že tam taky byla skvělá parta. Zatím se mi popravdě nestalo, že bych se necítil dobře v kabině. Určitě bych se tam třeba někdy i vrátil.

Jaký je tvůj nejoblíbenější tým v NHL?
Fandím odmala Chicagu. Vždycky jsem v mládí fandil těm, kteří vyhrávali. A Blackhawks v roce 2010 zrovna vyhráli Stanley Cup, takže asi proto. (usmívá se)

A který ti je naopak nesympatický?
Asi New Jersey Devils. Nelíbí se mi jejich znak a ani jejich dresy. (směje se)

Máš nějak upravenou stravu?
Úplně ne, ale snažím se dodržovat základní jídlo. Ráno si dávám jogurty s vysokým obsahem proteinu a po tréninku doplňuji sacharidy i bílkoviny.


Foto: Alena Zapletalová

Dotaz od Tobiáše Handla: jak se ti daří v „CODku“?
Prvně by se mělo říct, co to vůbec je. Jedná se o hru – Call od Duty: Warzone a daří se mi. Někdy s kamarády vyhrajeme. Určitě jsem na tom lépe než Handlík, ale on spíše hraje Fortnite. (usmívá se)

Co studuješ?
Jsem v maturitním ročníku na obchodní škole v Havířově. Chystám se na maturitu…

A na závěr: jak trávíš volný čas?
Třeba jsem doma, kde regeneruji a odpočívám. Zahraju si i rád s kluky něco na herní konzoli a někdy si zajdu na procházku s přítelkyní. A když už fakt není co dělat, tak se učím na maturitu. (směje se)

Děkujeme všem fanouškům za položené dotazy na našem Instagramu. Pokud nás někdo ještě nesleduje, tady je na něj ODKAZ.