Návrat na led není nikdy jednoduchý. Olomoučtí hokejisté si v posledních týdnech užívali zasloužené volno, týdny předtím poctivě dřeli mimo mantinely. Na pohyb po ledě si tak trochu odvykli. Úkolem prvního tréninku tedy bylo znovu se do toho obout. A to doslova. „Je to těžké jako každý rok. Je to úplně jiný pohyb. Musíme se do toho zase dostat a zvyknout si. Hlavně nohy na brusle,“ přiznal Rostislav Olesz.

Většina hráčů nemá suchou přípravu v oblibě a na návrat na led se těší. Zkušený hokejista má ale trochu jiný pohled na věc. „S tím asi už nesouhlasím. Dnes to vnímám tak, že sport je součástí mého života a jestli je to letní nebo zimní...na každé období se už těším a každé období má své výhody i nevýhody. Těšil jsem se jak na letní, když jsem se dával dohromady ze zranění po sezóně, tak teď na led,“ vysvětloval.

Olomoucké áčko se na prvním tréninku nesešlo kompletní. Chyběl Lukáš Kucsera, který ještě potřebuje doléčit menší zranění. Další hráči vyrazili na testy. „Když začínáme na ledě, nikdy nás není třicet. Kluci byli na testech a podobně, takže to bylo spojené, další den jdeme další. Kdyby nás mělo být třicet, půjdeme na led na dvě skupiny. Není to o tom, že je nás méně a máme víc prostoru, ale na začátek je to ideální. Člověk po tak dlouhé době nemá ani náladu se s někým srážet a bojuje sám se sebou,“ tvrdil odchovanec Poruby.

Po opravené střeše zimního stadionu čekala kohouty další novinka. Před návratem na led se totiž měnily mantinely. Trenéři upozorňovali gólmany, že se nyní může puk odrážet trochu jinak než jak byli zvyklí, to samé ale platilo pro hráče. Všimli si toho? „To je krásná otázka. Myslel jsem, že trenéři varovali gólmany, že můžeme střílet naplno a že nám to teď lítá,“ smál se. „Ale jak jsem řekl, bojoval jsem sám se sebou a ani jsem neměl čas tohle sledovat. Vždycky trefím to, co chci,“ ubezpečoval útočník věrný číslu 57.

Hanáci znovu potvrdili, že se v olomoucké kabině schází dobrá parta. Už na prvním tréninku tak jedna vtipná hláška střídala druhou. Když si Silvester Kusko všiml rozhovoru svého spoluhráče, strhl na sebe chvíli pozornost. „Nezapomeň říct, že jsem ti chyběl,“ volal šikovný útočník. A toho samozřejmě Rostislav Olesz musel využít. „Silva teď procházel kolem a byl hrozně rád, že mu, Maďarovi, může konečně někdo překládat, protože sedí v šatně vedle mě. Když něco potřebuje podat, tak mu pomůžu. Ale už je dost velký kluk na to, aby si poradil. Samozřejmě s tím ale nemám problém,“ smál se. „Je tu ale vynikající parta a všichni se na setkání těšili,“ usmíval se.

Olomoučtí nastoupí k prvnímu zápasu až 11. srpna, na sehrávání tak mají ještě poměrně hodně času. Definici dlouhé doby si ale podle olomoucké stálice každý představuje trochu jinak. „Co je to dlouhá doba? A jaký je plán? O víkendu asi na chatu,“ řekl dobře naladěný útočník. „Rozhodně zvyknout si znovu na jiný pohyb, na bruslení a dávat na začátku pozor. Mladší hráči hned lítají, ale my starší se do toho musíme dostat, protože každý pohyb je náročnější a zvlášť v tomhle počasí, kdy led není úplně optimální. Plán je ale jasný, připravit se na extraligu. Myslím, že nikdo se nechystá na první přátelský zápas, ale všichni se chystají na celou sezónu,“ dodal šestatřicetiletý hokejista.