K Olomouci mám citovou vazbu. Strávil jsem tu většinu času, říká po návratu Alex Rašner

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Po čtyřech letech se do Olomouce vrací Alex Rašner. Olomoucký obránce na Hané vyrůstal, pak si ale zkusil angažmá v několika klubech. V uplynulé sezóně jej ale kohouti povolali zpět, a to především kvůli vyřazovacím bojům. Talentovaný obránce, který prošel několika reprezentačními výběry a s Olomoucí slavil bronzovou medaili v juniorce i postup do extraligy, si důrazně řekl o šanci i v následujícím ročníku.
Alexi, skoro po čtyřech letech se vracíte do klubu, kde jste vyrůstal. Jaké z toho máte pocity?

Mám k Olomouci citovou vazbu. Strávil jsem tu většinu svého času a když si mě klub povolal na play-off, byl jsem rád. Navíc se podepsala smlouva, takže jsem rád, že jsem blíž domovu.

Bylo pro vás překvapením, že si vás klub stáhl zpět na vyřazovací část sezóny?

Určitě to překvapení bylo. Vůbec jsem to nečekal. Ale musím říct, že to bylo milé překvapení.

Myslíte si, že vám k návratu na Hanou pomohlo právě play-off nebo například výkony v uplynulé sezóně v Havířově, kde se vám opravdu dařilo?

To nevím. Měla by to být asi otázka spíš na trenéry, protože já se cítil dobře jak v základní části, tak v play-off tady.

Pomohou vám při návratu do extraligy zkušenosti nasbírané v Havířově?

Určitě. Měl jsem tam velké herní vytížení, hrál jsem pět na pět, oslabení i přesilovky. Trenér mě měl rád, takže mě nechával hrát a já doufám, že jsem mu to vracel svými výkony. Snad jsem se vyhrál, protože každý mladší kluk potřebuje hrát co nejvíc. Pro mě to bylo jen plus.

Odcházel jste v 21 letech. Pak jste působil v Chomutově, Kadani, Prostějově a Havířově. Můžou se získané zkušenosti nějak projevit ve vaší roli v týmu?

Může to tak být. Dřív mi bylo 21, teď už 25. Už mám snad něco odehraného, zkušeností mám podle mě víc než jsem měl ve dvaceti letech. Třeba teď bude role jiná.

V Havířově se vám loni dařilo i bodově. V sezóně 2019/2020 jste ve 39 utkáních nasbíral 24 bodů, což jsou na obránce celkem neobvyklá čísla. Čím to bylo?

Asi mi to sedlo. Nebo jsem měl štěstí. Začátek loňského roku hodně odtahal Lukáš Bednář s Radkem Veselým a já s nimi měl hodně bodů. Byly to dvě takové povedenější sezóny. U mě teda bodově, ale na druhou stranu jsme se v uplynulé sezóně ani nedostali do play-off, což byla škoda. Po týmové stránce to tak povedený rok nebyl.

Začali jste suchou přípravu, kterou trochu znáte z předchozích let, byl rozdíl mezi tím, jak příprava probíhala v Havířově a jak v Olomouci?

Já měl vesměs individuální suchou přípravu se svým kondičním trenérem, ale je to rozhodně jiné. Dřív jsme trénovali všichni spolu, teď se ale trénuje na skupinky.

Myslíte si, že pro vás návrat do extraligy bude skok i přes to, že jste s Olomoucí odehrál play-off?

Myslím, že už play-off byl skok, protože hrát proti Plzni nebo Spartě nebylo nic lehkého. Už jsem si přece jen zvykl na trošičku jiný hokej. Adaptace mi ale nedělá takový problém. Teď to jen potvrdit během sezóny.


Alex Rašner během čtvrtého čtvrtfinále s pražskou Spartou
Foto: Alena Zapletalová

#VšeciSpolu