Páteční den v Olomouci patřil sportu, v prostorách Výstaviště Flora se konal již šestý ročník veletrhu Moravia Sport Expo. Nechyběl ani stánek HC Olomouc, kde Jan Littner spolu s mladými olomouckými hokejisty nabízeli informace nejen o náboru nováčků. Krom toho si také mohli návštěvníci vyzkoušet střelbu na bránu. „Oproti loňskému roku jsme to trochu obměnili. Přivezli jsme sem hokejovou branku a dali do ní kovového gólmana, takže si děti mohly vyzkoušet, jaké je dát gól brankáři,” popsal Littner. „Chodili k nám taky starší lidi, kteří se ptali hlavně na loňskou sezónu a jak to vidíme do budoucna. Samozřejmě, když tady někdo přijde s dětmi, tak se ptají od kolika let je vhodné začít, co to obnáší, a dáváme jim takové ty základní informace,” řekl olomoucký trenér.

Kromě stánku si nachystali zástupci HC Olomouc také besedu s Janem Littnerem a Janem Lukášem. „Probírali jsme celkově konkrétně nás gólmany, letní přípravu a jak probíhá, pak nějaká specifika ohledně nás a vůbec kolem klubu. Jsem rád, že jsem tam mohl být. Přece jen je to kontakt s lidmi, což si všichni užíváme. Já teda pevně doufám, že z obou stran, a jsem moc rád, že jsem tam byl,” těšilo brankáře Kohoutů.

Kromě Moravia Sport Expo se konala také tradiční Vozíčkářská štafeta ve Smetanových sadech. Tam byla kolem dvanácté hodiny vidět čtveřice olomouckých hokejistů – Jan Knotek, Lukáš Nahodil, David Škůrek a Jan Lukáš, kteří si na vlastní kůži vyzkoušeli, jak náročné je ujet 250 metrů na invalidním vozíku nebo vystřelit ze sledge hokejových saní. „Je to hrozně náročné. I kdyby nebylo horko, tak by to bylo náročné, protože ten vozíček není vůbec jednoduché ovládat. Naštěstí jsem měl doprovod, tak jsem aspoň trošku tušil. Ale fakt to není sranda,” přiznal po absolvování jízdy Lukáš Nahodil.

Pro toho to byla první zkušenost s jízdou na invalidním vozíku. „Byl jsem na tom poprvé. O to je to zajímavější, že jsem nevěděl, co od toho čekat a bylo hrozně těžké udržet to rovně. A pak taky rozjet se. Třeba z kopečku to jede dobře,” usmíval se olomoucký útočník.

Souhlasil s ním i Jan Knotek, který už se štafety účastnil dříve. „Užil jsem si to, ale bylo to náročné. Vedro a docela to táhlo na jednu stranu, takže jsem měl přetíženou vždycky jednu ruku. Klobouk dolů před nimi, je to prostě náročné. Nehandicapovaný člověk si to nedokáže představit, dokud si to nevyzkouší,” řekl hráč, který obléká dres s číslem 12. Na rozdíl od Lukáše Nahodila jel po trati zcela sám. „Byl to určitě rozdíl. Chyběla mi podpora, takže jsem se docela loudal,” smál se Knotek.