Lukáš Kucsera: Jsem rád, že jsem zpátky! Doufám, že dosáhneme úspěchu

Josef Prášek
O L O M O U C – Před sedmi lety oblékal dres Hanáků ještě v první lize, pak se prosadil do extraligy ve Vítkovicích. Minulý rok nasbíral další zkušenosti v ambiciózním Brnu. Nyní osmadvacetiletý Lukáš Kucsera i díky zájmu obou stran zamířil zpátky ke kohoutům. V rozhovoru vypráví o samotném přestupu, výborném kamarádovi Petru Kolouchovi nebo dojíždění na tréninky se spoluhráči z Ostravy. Co vzkazuje fanouškům?
⇒ Útočník Lukáš Kucsera
V extralize 348 zápasů - 138 bodů (63+71)

Lukáši, jaké to je být po sedmi letech zase na Hané?
Já jsem rád, že jsem zpátky v Olomouci. Už jen z důvodu, že zde znám spoustu lidí. Navíc o mě Olomouc hodně stála. Přestup se uskutečnil rychle a popravdě ani nevím, zda jsem měl nějaké jiné nabídky. Já sám jsem totiž do Olomouce chtěl. A už se těším na samotnou novou sezonu. Chceme postoupit do play-off, tam začíná i ten vrchol celého ročníku.

Co rozhodlo pro přestup právě do Olomouce?
Já chtěl jít hlavně do týmu, který mi bude vyhovovat. Také si myslím, že by zde šel udělat úspěch. Jinak rozhodovalo hlavně známé prostředí a to, že o mě stáli.

Vzpomněl jste si i na vaše dvě prvoligové sezony u kohoutů?
Rád na to období vzpomínám. Bylo to pro mě i takové první angažmá jinde než v Ostravě. Byli jsme v tabulce nahoře a měli jsme parádní mužstvo. Jak jsem odešel, tak jsem se prosadil v extralize, ale samozřejmě jsem sledoval nadále Hanáky, jak si vedou. Fandil jsem jim a přál jsem jim to, protože na Olomouc jsem měl pouze skvělé vzpomínky.

V Olomouci navíc panuje velmi rodinná atmosféra, možná největší v celé extralize.
Celý realizační tým si zakládá na tom, aby to mužstvo byla taková rodina a byla zde super parta. Je obecně známo, že v Olomouci to tak bývá.

Jak vůbec hodnotíte minulý a předchozí ročník Hanáků?
Minulou sezonu měli dobrou. Myslím si, že kdyby se sezona nepřerušila, tak by šli do čtvrtfinále. Celkově Olomouc měla poslední roky vydařené. Vlastně dva roky zpět odehrála výbornou sérii s Plzní, kdy to už vypadalo, že by mohla projít až do semifinále. Tyhle zápasy jsem osobně hodně sledoval a moc jsem to Hanákům přál. Bohužel to ale nevyšlo.

V posledních letech jste hrál jako soupeř proti Olomouci. Jsou kohouti nepříjemným týmem pro ostatní?
Je to tak. Když se hraje v Olomouci, bývá to tam pro soupeře velmi těžké. Navíc když přijde hodně fanoušků. I samotná akustika stadionu je někdy až bláznivá, jak tam vše různě duní. A tak dále.


Foto: Alena Zapletalová

V uplynulé sezoně jste v dresu Komety dával vítěznou branku proti Hanákům. Připomněli vám to už spoluhráči?
Pamatuji si na to. Zatím mi to nikdo nepřipomněl. Třeba se už o tom nebudeme bavit vůbec, ale je možné, že na to přijde řeč.

Třeba až si tento rozhovor přečtou…
Možná je to nakopne. Ale pokuta nějaká z toho snad nebude. (směje se)

Věříte, že byste zde mohl mít více ofenzivnější roli, než tomu bylo v Brně?
Asi jo. Trošku jsme se o tom bavili už s trenéry, kteří mi řekli, co by po mně chtěli. V Brně jsem byl více defenzivnější, což jsem popravdě nečekal. Teď snad budu moct někdy i naplno útočit.

Pan Moták v jednom rozhovoru řekl, že Petr Kolouch a Erik Fürst jsou do vás zamilovaní. Je to tak?
Už jsem si ten výrok od pana Motáka taky přečetl. (směje se) Tak doslova to tak asi nebude. Ale s Petrem Kolouchem jsme výborní kamarádi. A pan Fürst? Vím, že se o mě zajímal už delší dobu. Když mi třeba končila smlouva ve Vítkovicích, tak zjišťoval situaci, zda by byla možná cesta do Olomouce.

Jak dlouho se znáte s Petrem Kolouchem?
My se známe asi od čtyř nebo pěti let. Už vlastně od přípravky ve Vítkovicích. Prakticky celou kariéru hrajeme spolu, tedy kromě teď posledních asi tří let.

Bavil jste se o přestupu i s ním?
Jsme neustále v kontaktu a určitě jsme si i občas řekli, že by bylo fajn hrát zase spolu. Ale bylo to vše z mé hlavy, že chci přestoupit právě sem. A jsem rád, že to vyšlo.

Už jste si říkali, že byste si zase mohli zahrát spolu v jedné formaci?
Uznávám, že trošku jsme se o tom bavili. (usmívá se) Ale to se uvidí až na ledě. Nám se hrálo pokaždé spolu dobře, ovšem poslední roky jsme spolu nehráli a hokej se navíc pořád mění. Člověk musí měnit i vlastní hru. Třeba teď vlezeme na led a nebude nám to klapat jak předtím. Uvidíme…


Foto: hc-vitkovice.cz

Koho dalšího jste znal před příchodem?
Znal jsem Jirku Ondruška a Tomáše Valentu. A samozřejmě kluky z Ostravy (Rostislav Olesz, Petr Strapáč, Lukáš Klimek, Tomáš Gřeš - pozn. redakce).

S novými spoluhráči jste se už stihl seznámit?
Trošku ano. Jenže bylo to takové obtížnější, protože prvních čtrnáct dní jsme trénovali po skupinkách a prakticky jsem se s mnoha hráči vůbec nesetkal. Větší seznámení a poznání všech teprve přijde.

Jaký máte zatím pocit z týmové přípravy?
Zatím na mě příprava působí dobře. Je to trošku jiné než to, na co jsem byl zvyklý. Doufám, že mi to pomůže, abych byl dobře připravený na sezonu.

Přijde mi, že letos se kvůli karanténě a ukončení sezony těšilo hodně hráčů na letní přípravu. Co vy?
Já taky. Přeci jen člověk byl doma dlouho zavřený a už jsem se těšil, jak potkám nové lidi a zároveň uvidím staré známé. Obecně se ale na letní přípravu moc netěším. Ale patří to k tomu, člověk to musí odmakat a myslet na to, že mu to pomůže.

Bydlíte kousek od Opavy a Ostravy, takže denně dojíždíte autem?
Dojíždíme společně s kluky z Ostravy – Petrem Strapáčem, Tomášem Gřešem a Lukášem Klimkem. V jízdě se vždy střídáme mezi sebou, což je fajn. Protože by bylo asi otravné a únavné, aby člověk řídil každý den. My navíc pokecáme, shrneme mezi sebou zážitky a tak.

Kdo z vás je tedy nejlepší řidič?
Nejlepší řidič? Já! (směje se) Ale když zase člověk neřídí, tak je pohodovější a v autě může trošku podřimovat.

Chtěl byste něco na závěr vzkázat fanouškům?
Doufám, že společně dosáhneme co největšího úspěchu. Takže ať fanoušci chodí a fandí. Dále bych byl rád, kdybych si získal přízeň fanoušků svými výkony. Snad je nezklamu.


Lukáš Kucsera odehrál celkově za Olomouc v první lize 87 zápasů. V extralize bude za Hanáky teprve debutovat.
Foto: Zdeněk Polák