Měli jsme na víc a to chceme letos potvrdit, říká rozhodně Jan Tomajko

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Začátek suché přípravy už 1. května nekompromisně rozrazí dveře a olomoučtí hokejisté znovu začnou přípravu na nadcházející ročník. Ještě předtím se ale Jan Tomajko vrátil k tomu uplynulému, úspěšnému jen z části. Pro příští rok mají Kohouti úplně jiné cíle. Trenér olomouckých hokejistů a jednatel v jedné osobě nastínil nejen plány na suchou přípravu a cíle pro příští rok, vyjádřil se k i mládežnickým týmům a postavení klubu nejen v extralize.

Během sezóny se asi trochu měnily cíle, kterých chcete dosáhnout. Jak jste tedy spokojení s jejich naplněním?
Ani bych neřekl, že se měnily, protože tabulka vždycky nějak vypadala. Dívali jsme se pod nás i nad nás a nakonec předkolo, které jsme si vytyčili před sezónou, nedopadlo. Samozřejmě je to určité zklamání, ale zase nemůžeme říct, že by sezóna byla úplný propadák.

Někteří hráči přišli až v průběhu ročníku. Jak do týmu zapadli a jak jste spokojení s jejich výkony?
Myslím, že všichni hráči, kteří přišli, například Roman Vlach nebo Kevin Sundher, do týmu zapadli úplně v pohodě. Budou tu i další sezónu, takže to o něčem svědčí.

Jak moc ovlivnila sezónu rozsáhlá marodka?
Já bych se na to nevymlouval. Samozřejmě, že některá sezóna vyjde tak, že se nikdo nezraní, nikdo není nemocný. Nám to ale minulý rok v tomhle nevyšlo, vymlouvat se na to ale nemůžeme. Nemyslím si, že by nás to až tak ovlivnilo.

Někteří hráči tvrdili, že paradoxně hráli líp v době, kdy je trápila marodka, co si o tom myslíte?
Ono to tak bývá. Když je hráčů míň, tým se víc semkne, a pak se stane, že mužstvo začne hrát líp. I špatné věci jsou k něčemu dobré. Proto bych neřekl, že je marodka příčinou toho, že jsme se do předkola nedostali.

Kromě prvního utkání jste nemohli počítat s Pavlem Skrbkem. Jak výrazná ztráta to byla?
Pro nás to byla obrovská ztráta, protože je to už hrozně zkušený hráč, který toho má hodně za sebou. V kabině měl důležitou roli a i na ledě, když hrál, měli ostatní hráči větší klid ve hře. Pokud to tak můžu říct, tohle byla jedna z příčin, proč jsme neudělali lepší výsledek. Tato osobnost nám hodně chyběla.

Velmi dobré výkony předváděl ve své druhé sezóně v Olomouci František Skladaný, k tahounům patřil po dvou letech bez hokeje i Juraj Mikúš, téměř po roční pauze Petr Strapáč. Čím to podle vás bylo, že se jim tak dařilo?
Já bych neřekl, že Frantovi (Skladanému) první sezóna nesedla. Nebyl sice tak produktivní, ale nemyslím si, že v první sezóně, kdy přišel, hrál špatně. To určitě ne. Řekl bych, že letos to bylo stejné, jen mu to vycházelo a dal víc gólů. Doufám, že mu to vydrží. Co se týče Juraje. Vrátit se po dvou letech je hodně těžké, hlavně na psychiku. Myslím, že Petr Strapáč to neměl tak, že by nehrál celou sezónu, nebylo to tak hrozné. U Juraje Mikúše to podle mě bylo daleko těžší, ale zhostil se toho výborně a je jen škoda zranění na konci sezóny, kdy nám nemohl pomoci v důležitých zápasech.

Blíží se začátek suché přípravy, máte představu, jak chcete doplnit kádr pro nadcházející sezónu?
To máme. Jsou tu „staronoví“ hráči a uvidíme, koho ještě můžeme získat, ale zatím to bude tak, jak to je.

V posledních zápasech nakouklo do A týmu i několik juniorů. Jaký dojem na vás udělali?
Myslím, že na konci, kdy hráli v play-out, hráli všichni dobře. Někomu to samozřejmě vyšlo víc, někomu míň, ale pochvalu si zaslouží všichni.

Zapojí se tito mladí hráči i do suché přípravy áčka?
To je otázka školy. Protože my trénujeme dopoledne a oni by měli chodit do školy, která je důležitější, a můžou trénovat s juniorkou, která má tréninky dvakrát denně, bude pro ně lepší tato varianta.

Bude se suchá příprava nějak lišit oproti předchozím sezónám?
Nějak diametrálně se lišit nebude. Žádné cíle, že by třeba hráči měli něco uběhnout, si nedáváme. Naše cíle pro letní přípravu jsou takové, aby se hráči udrželi v nějaké kondici a hlavně se nezranili.

Působíte i jako šéftrenér mládeže, a tak víte, jak probíhala sezóna u mládežnických týmů. Kde byla příčina toho, že se nepovedlo play-off ani u jednoho z nich?
Je škoda, že to nevyšlo a budeme se rozhodně snažit, aby to v příštím roce bylo lepší, protože si myslím, že ta mužstva na to určitě mají. Je to škoda, ale hráči musí pracovat, a pak to přijde.

Realizační týmy mládeže se trochu rozrostly. Kromě dvou trenérů brankářů se vrací i bývalý junior Lukáš Kočiřík, který bude působit u tříd, a i současní trenéři mají určité vazby k Olomouci z minulosti. Je to účel?
Pořád chceme, abychom měli vlastní trenéry. Je to určitě lepší a trenéři k tomu mají jiný vztah, pokud jsou z Olomouce. Tím ale nechci říct, že trenér z jiného města tomu nedá všechno. Chtěli bychom ale, aby to jednou tak bylo, což je ale otázka třeba pěti nebo deseti let. Dřív tu byla taková desetiletá díra, kdy v Olomouci nic nebylo a ti trenéři se z bývalých hráčů nemohli etablovat. Doufám, že to teď tak bude bývat častěji a kluci, kteří tu třeba teď hrají a jsou odsud, by se trenérství mohli jednou věnovat.

V minulé sezóně se vůbec nedařilo mladšímu dorostu, který nakonec sestoupil z extraligy do nižší soutěže. Co bude klíčové pro příští rok?
Co bude klíčové? Především to, aby se hráči naučili dávat tomu víc. Samozřejmě chápu, že škola a zdraví jsou nadevšechno, ale na třetím místě by pak měl být hokej, a pokud nebude, asi to není správná cesta. Hráči, kteří byli v týmu minulý rok, musí dokázat, že mají na to, aby se dostali zpátky do extraligy. Samozřejmě pro ty, kteří tam minulý rok nebyli, to bude těžké, ale je to otázka určitého klubismu a všichni musíme udělat všechno pro to, abychom se zpátky dostali. Je to těžké, ale co je v životě lehké. Asi bude na hráče větší tlak, ale možná je to dobře.

Olomouc čeká čtvrtý rok v nejvyšší soutěži, jak velký pokrok podle vás od postupu udělala?
První sezóna byla rozhodně těžká. Obecně pro týmy, které postoupí z baráže je těžká, protože baráž končí někdy v půlce dubna, a to už jsou skoro všechna mužstva vytvořená, takže se těžko hledají hráči. Klub neví, do čeho jde, takže je to takové seznamování. Skončilo to baráží, ale to se nedá nic dělat. Ta další sezóna byla nadmíru úspěšná, a ta třetí…Myslím, že jsme měli na víc, a to chceme potvrdit v té čtvrté. Pro nás je jednoznačný cíl předkolo, ale chtěli bychom do play-off.

Dlouho byla Olomouc považována za otloukánka extraligy a tým, který by měl hrát baráž. Změnilo se podle vás vnímání klubu v očích hokejové veřejnosti?
Těžko říct. Proto musíme příští rok udělat trochu lepší výsledek a dostat se do play-off, aby Olomouc opravdu nebyla mužstvo, které končí na dvanáctém, třináctém nebo čtrnáctém místě, ale bude to tým, který hraje na trošku vyšších příčkách.

V první lize se klub potýkal s poměrně nízkými návštěvami, teď se návštěvnost utkání zhruba zečtyřnásobila. Jak podle vás vnímají klub Olomoučané?
Je to tak. Jsme rádi, že si sem najde cestu tolik lidí. Myslím, že podle diváckého zájmu extraliga do Olomouce patří, a právě proto se budeme snažit udělat v příští sezóně co nejlepší výsledek.

Působíte jako asistent trenéra áčka, jednatel a šéftrenér mládeže. Jak náročné je skloubit tyto tři funkce?
Myslím, že to skloubit jde, protože hodně toho udělá generální manažer Erik Fürst a hodně Pepa Podlaha. Není nás tady na to sice moc, ale myslím, že zatím to funguje.