Máte za sebou první trénink v Olomouci? Jaké po něm máte pocity?
Začátek je asi pro každého těžký, když je někde nový. Ale myslím, že to bude v pohodě. Musím si zvyknout a sžít se s týmem. Pak to bude vše dobré.

Máte za sebou velice povedenou sezónu v dresu Bánské Bystrice – 54 bodů v základní části, 13 bodů v play-off. Určitě by bylo pěkné přenést si podobná čísla i do české extraligy, co říkáte?
Já v to doufám, jinak bych sem nechodil. Věřím, že tu šanci zde využiju a třeba se ve své kariéře posunu někam dál. To je můj cíl.

S Bánskou Bystricou jste došel až do finále, tudíž jste měl zhruba stejně dlouhou sezónu jako Kohouti. Jak se vypořádáváte s tím, že musíte hned za pár týdnů po konci sezóny zase do zápřahu?
Ta pauza pro mě byla samozřejmě krátká. Musím se tady do toho co nejdříve dostat a nějak tu letní přípravu přežít, a potom jít konečně na led (usmívá se). Suchá příprava mě moc nebaví, asi jako každého hokejistu. Už teď se těším na to, až nazujeme brusle.

Jak vlastně probíhala jednání mezi vámi a Olomoucí?
Bylo to dost rychlé. Měl jsem nějaké nabídky ze zahraničí a dá se říct, že už jsem byl skoro rozhodnutý jít hrát někam ven. Pak mi ale zavolalo vedení Olomouce, musel jsem se rozhodnout poměrně rychle. Zavolali mi a oslovili mě osobně, což na mě dost platí. Říkal jsem si, že je to férové jednání.

Do extraligy už jste nahlédl v dresu mateřské Sparty, pak výrazněji při angažmá v Kladně. Pořádná příležitost v české nejvyšší soutěži by však mohla přijít až teď. Bylo tohle také jedno z lákadel, proč se připojit ke Kohoutům?
Určitě! Když jsem hrál na Spartě nebo na Kladně, většinou jsem kádr jen doplňoval, ale tady bych měl být jako posila. Pokud se na ledě ukážu tak, jak doufám, zřejmě bych tu měl dostat větší šanci. Chtěl bych se posunout v týmové hierarchii a ne být jen v uvozovkách do počtu, jako tomu bylo tehdy. Hrát čtvrtou lajnu a tak dál. To je to, proč jsem sem přišel.

Jak byste sám sebe jako hráče popsal? Na YouTube je video, kde zakončujete nájezd způsobem, za který by se nemusel stydět ani vyhlášený technik Rus Pavel Dacjuk. Můžou se na něco podobného těšit fanoušci i v Olomouci?
Možná ano (směje se). Bylo to ale takové spontánní, na druhou stranu musím říct, že jsem to samozřejmě natrénované měl. Myslím, že jsem docela technický hráč a možná i trochu střelec, i když i rád nahrávám. Poslední dobou to ale vycházelo tak, že jsem ty góly dával já. Uvidíme, jak tomu bude tady.

Pokud si o vás fanoušci na internetu chtěli najít informace, možná na internetu narazili na video, kde v šatně zpovídáte jednoho ze svých spoluhráčů. Můžeme se tedy těšit i na posilu do redakce?
Byla to taková sranda v šatně, byla uvolněná atmosféra (usmívá se). Trochu nám „hrabalo“ z toho, jak jsme byli spolu dlouho zavření na jednom místě. S kluky jsme dělali různé kraviny s mikrofonem (znovu se směje).