Na premiéru jsem se vážně těšil, neskrýval radost Jan Jaroměřský

Petr Luzar
Z L Í N – Kdo z olomouckých fanoušků v úterý zavítal na zlínský Zimní stadion Luďka Čajky, nemohl litovat. Olomoučtí hokejisté sice hned zkraje prvních dvou třetin inkasovali, to nejlepší si ale schovali na závěr, kdy v rozmezí sedmi minut nejdřív vyrovnali, aby pak v prodloužení dokonali obrat! U gólu na 2:2 si připsal nahrávku také obránce Jan Jaroměřský, pro kterého to byl zároveň první start v rámci letošních přípravných duelů.

Zápasem proti Zlínu se série přípravných zápasů hokejové Olomouce přehoupla do druhé poloviny. Přesto si ale bek Jan Jaroměřský odbyl první utkání právě až proti ševcům. Jak sám řekl, na ledě se chvíli hledal, postupem času se už ale v zápase bez problémů orientoval. „Bylo to utkání po dlouhé době. Skoro sedm měsíců bez zápasu je vážně dlouho. Ostrý zápas je něco jiného než trénink a ze začátku mi chvíli trvalo, než jsem se přizpůsobil. Bylo to o to těžší, že jsme hráli proti Zlínu, což je mužstvo, které hodně bruslí. Na utkání jsem se ale vážně těšil a už teď se nemůžu dočkat dalšího zápasu, protože v něm to bude zase o něčem jiném. Věřím, že se postupně zařídím tak, abych byl na začátek základní části plně připraven,“ ohodnotil Jaroměřský svou letošní premiéru.

A byl to právě třicetiletý zadák, který důležitou asistencí přispěl k vyrovnání stavu dvě a půl minuty před koncem. Sám ale svůj bodový přínos hodnotil skromně. „Byli jsme u obou inkasovaných branek. Ať padly jakkoliv, tak to góly byly, takže moje asistence není žádná sláva, ale bylo to aspoň na 2:2. Ten zápas jsme nevzdali. Já jsem si tam puk chystal, že to nahraji Honzovi (Knotkovi) na jeho parádní střelu z voleje, a vyšlo to přesně tak, jak jsem doufal. Radost z toho tedy určitě mám, ale zase bych z toho nedělal žádnou vědu,“ přiblížil rodák z Turnova zásadní moment utkání.

Jak už se Jaroměřský zmínil, byl přítomen na ledě i ve chvílích, kdy Mora inkasovala. Oba dva góly by se daly zařadit do kategorie těch smolných. Bývalý hráč Kladna nebo Mladé Boleslavi se ale na nic nevymlouval. „Možná by se daly zařadit do kategorie šťastnějších gólů, ale pořád se počítají. Takové začátky psychicky nepřidají žádnému mančaftu a v základní části si na to musíme dát pozor,“ varoval Jaroměřský.

Na ledě v úterý ale nebyl jediný, kdo nastoupil do prvního zápasu až v polovině přípravných klání. Společně s ním na led v utkání poprvé vyjel i obránce Jiří Ondrušek, který navíc s Jaroměřským utvořil první obrannou dvojici. „My už jsme s Jirkou v Olomouci pár let, takže už jsme spolu něco zažili. Jirka je navíc kvalitní obránce, takže se na něj mohu kdykoliv spolehnout, a věřím, že každým zápasem nám to půjde ještě lépe, a v základní části vytvoříme kvalitní obrannou dvojici. Nevím tedy, jestli budu nastupovat přímo s ním, ale hraje se mi s ním opravdu dobře, a těším se na další zápasy, ať už budu ve dvojici s kýmkoliv,“ vychválil na závěr Jaroměřský dlouholetého parťáka a kamaráda.