Nálepky otloukánka se pomalu zbavujeme, pořád ji ale cítíme, tvrdí Tomajko

Jak jste celkově spokojení se sezónními výsledky?
Myslím, že spokojení musíme být. Šesté místo po základní části je úspěch, ve čtvrtfinále byly výkony také dobré, i když je škoda sedmého zápasu. Mě to třeba mrzí ještě teď. V globále bych ale řekl, že jsme spokojení.

Kdybyste měl srovnat předchozí sezóny a předchozí play- off, jaký mezi nimi vidíte rozdíl?
Myslím, že se to pořád někam trošičku posunuje. Hráči jsou zkušenější a přece jen v extralize nejsme tak dlouho, takže každý rok udělají hráči posun, což si myslím, že se stalo i letos a uvidíme v příštím ročníku, jestli to bude někam pokračovat.

Co bylo letos pomyslnou značkou týmu mezi ostatními extraligovými celky?
Je to pořád stejné. Není to jen v téhle sezóně, ale i v těch předchozích. Síla týmu je rozhodně v tom, že je to 22 vyrovnaných hráčů. Nikdo nevystrkuje růžky ani v dobrém, ani ve špatném. Nemáme jednu pětku, která by to vyloženě táhla. I když samozřejmě v sezóně jsou momenty, kdy to jedna lajna táhne víc, pak se přidá druhá a za měsíc je to zase jinak. Vyrovnanost pětek je podle mě ale naše nejsilnější stránka.

Myslíte si, že se Olomouc po pěti letech v nejvyšší soutěži pomalu zbavuje pomyslné nálepky outsidera a otloukánka extraligy? Respektive týmu, který by měl hrát baráž?
Pomalu se toho zbavujeme, ale pořád cítíme, že ji máme. Asi bude ještě chvíli trvat, než tomu bude jinak.

Olomouc je zřejmě jediným týmem v extralize, kde nebyl jasně určený hlavní trenér a jeho asistent, ale na střídačce stáli dva rovnocenní trenéři. Jak vám tohle rozdělení rolí se Zdeňkem Motákem vyhovovalo?
Co se týká tréninků, vždycky jsme se dohodli, jak budou vypadat a co na jednotlivých trénincích budeme dělat. V řízení tréninků jsme se pak střídali. Pokud jde o přípravy na zápas, byla to společná práce. Nedá se říct, že by jeden dělal tohle a druhý tamto. Jednou video udělal Zdeněk, podruhé já. Vůbec to nebylo tak, že by každý dělal jednu věc, oba jsme dělali všechno.

Plánujete v tomto rozdělení pokračovat i pro příští rok?
Určitě!

Doposud jste plnil také roli šéftrenéra mládeže, jak jste spokojený s výsledky juniorky a dorostu?
Výsledky jsou jedna věc, předvedená hra druhá. Myslím si, že můžeme být spokojení, hlavně co se týká zlepšení některých hráčů. Především v juniorce je poměrně dost hráčů, kteří mají potenciál hrát extraligu, a to je to, na čem bychom měli pracovat.

Zřejmě nikdo před sezónou nečekal, že by si za A tým mohli zahrát například i teprve šestnáctiletý Tobiáš Handl a o rok starší Matúš Hlaváč. Jak jste byli s jejich výkony spokojeni?
Svými výkony nás přesvědčili o tom, že si šanci zaslouží. Samozřejmě k tomu přispěl i fakt, že jsme měli několik zraněných hráčů. Tak to ale chodí, že se někdo zraní, mladý hráč to vezme za pačesy a prosadí se i v dospělém hokeji. Nebylo to zatím tolik zápasů, ale byli bychom rádi, kdyby k nim v příštím roce přidali zase trošku víc a víc se v dospělém hokeji otrkali.

Jak jste spokojení s letošní návštěvností?
Řekl bych, že spokojení jsme, protože lidí chodilo dost. Atmosféra byla při zápasech výborná a i v play-off to bylo fantastické. Musím říct, že diváci byli náš další hráč. Pořád si ale myslím, že by jich mohlo chodit o něco víc. Budeme se snažit je sem dostat svými výkony i předvedenou hrou a snad to ještě zvedneme. Co se týká rozlučky s fanoušky, bylo to připravené poměrně narychlo, ale fanoušků přišlo opravdu hodně. Mně se to líbilo moc a byl jsem hodně překvapený i z toho, co lidé říkali, že byli spokojení se sezónou a líbilo se jim to. Člověk má pak nějaký pocit zadostiučinění za práci po celý rok.

Často zmiňovaným tématem zůstává projekt multifunkční a malé haly, v jaké fázi tyto projekty jsou?
Jsou nějaké signály, že by se mohlo něco dít. Nechtěl bych to zakřiknout, ale po dlouhé době bych i věřil, že tu budou stát dvě hokejové haly.