Nová posila Jakub Orsava: Jsem zpátky na Moravě, těšil jsem se

Michal Jonáš, Daniel Fekets
O L O M O U C – Dres olomouckého týmu bude od začátku sezóny nově oblékat zkušený útočník JAKUB ORSAVA, jenž na Hanou zavítal z královehradeckého Mountfieldu. Po vítězství v základní části toužil se svým předchozím klubem získat mistrovský titul, avšak nedostal se ani do semifinále. Nyní bude jednatřicetiletý forvard své schopnosti předvádět v Olomouci. „Něco jsem už v Extralize odehrál. Troufám si říct, že mám co nabídnout,“ říká.

Jak se zrodil váš příchod sem do Olomouce?

Řešili jsme jej už koncem ledna minulé sezóny, na konci přestupového období, nicméně to ještě nedopadlo. Zůstali jsme ve spojení a domluvili jsme se po sezóně.

V Hradci jste strávil dva a půl roku, jak to zpětně hodnotíte?

Rozdělil bych to na dvě strany. Kabina byla super, minulý rok jsme uhráli Prezidentský pohár. Bylo to skvělé, vyhrávalo se a nálada byla dobrá. Pak to něco pokazilo, ale to nebudu vytahovat, protože je to už za mnou.

Musí to být velké zklamání, když vyhrajete Prezidentskou trofej a pak prohrajete ve čtvrtfinále 1:4 na zápasy...

Vycvičili nás, jak se hraje play-off. My jsme hráli takový hokej, co se v play-off podle mě nehraje a dopadlo to, jak to dopadlo.

Předminulou sezónu jste měl celkem vydařenou, v té minulé 16 bodů. Bylo to nízkým časem na ledě?

Poté, co přišel pan Martinec na lavičku, už to nebylo takové. Jednak jsem to měl spojené s tím, že přítelkyně byla podruhé těhotná a měli jsme trochu rizikové těhotenství, takže mi asi hlava nefungovala tak, jak by měla. Ale samozřejmě to nebylo podařené ani z osobního hlediska, nicméně jsem doufal, že udělám nějaký úspěch v play-off, což se nepovedlo.

Už se s vámi trenéři bavili, jakou roli dostanete?

Ani moc ne. Pouze jsme to tak oťukávali, ale ještě je na to čas. O tom se pobavíme, až budeme na ledě a začnou přípravné zápasy.

Kdybyste sám sebe fanouškům popsal, jaký jste typ hokejisty a co od vás mají očekávat, co byste na to řekl?

Já sebe nerad komentuji nebo popisuji, je to takové ošemetné. Hra do těla mi není cizí, myslím si, že se docela udržím na puku. Jen potřebuji udržet chladnou hlavu v zakončení.

Když jsme zveřejňovali váš příchod, trenér Jan Tomajko říkal, že od vás očekává produktivitu a zkvalitnění přesilovek. Berete to tak, že tady dostanete více prostoru?

Samozřejmě. Více méně jsem hrál přesilovky všude, kde jsem byl, takže už mám taky něco za sebou. Něco jsem už v Extralize odehrál. Troufám si říct, že mám co nabídnout a uvidíme, jak to půjde. Jestli si s kluky sedneme na přesilovky, chtělo by to natrénovat nějaké signály. Snad to zvládneme.

Byl jste v Třinci, Mladé Boleslavi, Pardubicích, Kometě a Hradci, na jaké z těch angažmá vzpomínáte nejraději?

Asi na Třinec. Vyhráli jsme titul v ročníku 2010/11, takže asi tohle jako z pohledu vítěze Extraligy. Každá zkušenost je dobrá, všude jsem si něco vzal. Doufám, že jen to dobré. Myslím si, že není úplně na škodu vidět, jak fungují ostatní týmy. Teď jsem v Olomouci, takže zjistím, jak to bude chodit tady.

Když jste mluvil o Třinci, asi pro vás jako mladého hokejistu musel být zážitek, když tam hrál Radek Bonk, Jan Peterek a další hokejové persony, přičemž vy jste kolem nich mohl být.

Jo, určitě. Tehdy jsem přišel ráno do šatny, řekl jsem jenom „čau“ a to byl konec. Byli tam opravdu skvělí hokejisté. Měli jsme sklopené uši a makalo se.

Koho z olomouckého kádru jste už předtím znal? Hrál jste už s někým v klubu?

Tři čtvrtiny týmu znám. Ať už kluky, kteří jsou z Ostravy, s Honzou Lukášem jsme byli v Boleslavi, s Lukášem Nahodilem zase v Pardubicích, takže jich hodně znám osobně.

Máte v extralize někoho, ať už bývalého spoluhráče nebo kamaráda, na kterého se vždycky těšíte z pozice soupeře? Hecujete se s někým před zápasem?

Jsem hodně v kontaktu s Erikem Hrňou z Třince. Než jsme začali v A-týmu, prošli jsme spolu nějaké kluby v první lize. Známe se už dlouho, takže s ním asi nejvíc.

Jak jste se v Olomouci zabydlel? Už jste si stihl projít město?

Já jsem ze Šumperska, takže to tady znám, není to pro mě nic neznámého. Do Olomouce jsme jezdili často. Ne, že bych se tady úplně vyznal, ale přibližně vím, kde co je. Tudíž to pro mě není až takový problém. Jsem zpátky na Moravě, takže jsem se fakt těšil, že budu zase mezi svými doma.

Nejtěžší část letní přípravy je už skoro za vámi. Těšíte se na led?

Samozřejmě. Každý ví, že letní příprava je potřeba, že se to musí odtrénovat, aby byl tým připravený na sezónu, ale poté se už člověk po nějakých dvou měsících těší na led. Určitě už všichni vyhlížíme, až si oblečeme výstroj a začneme tam jezdit s pukem.

Jak jste strávil volný čas po sezóně? Přece jenom, každý hokejista si musí nějak odpočinout po náročném období. Zregeneroval jste dobře?

Více méně jsme byli doma a jezdili jsme jenom po výletech, protože se nám v lednu narodil druhý kluk. Byl ještě malinký na nějaké velké cestování, dovolená tedy nepřipadala v úvahu. Jezdili jsme po České republice.