Odehráli jsme sezónu se ctí, zhodnotil uplynulý ročník trenér juniorů Kamil Přecechtěl

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Olomoucké juniorce v polovině března skončila sezóna. I když bylo hlavním cílem opět zachránit juniorský tým v DHL extralize, scházel jen kousek a mladí Kohouti mohli bojovat o víc. Nakonec však spadli do skupiny play-out, kde se ovšem o udržení v soutěži strachovat nemuseli. Jak uplynulý ročník hodnotí trenér Kamil Přecechtěl, co říká na fungování systému, který se před sezónou změnil a co očekává od příštího roku?

Trenére, před sezónou jste řekl, že cílem juniorky, je zachránit se. Tento cíl jste splnili a chybělo málo k účasti play-off, jak uplynulý ročník hodnotíte?
Sezónu můžeme rozdělit do dvou částí. V té první, i když jsme prohrávali, jsme s ohledem na to, v jakém je letos tým složení, odehráli velice slušná utkání. Pohybovali jsme se kolem středu tabulky. Pak ale přišla trochu herní krize, někteří hráči nastupovali pravidelně za áčko, takže nám pak v rozhodující části sezóny chyběli. Šanci prosadit se dostali mladší hráči, bohužel ale nedokázali hráče typu Jergl nebo Rašner nahradit v plném rozsahu. Doufám, že se to projeví v příštím ročníku, a to, že hráči dostali více prostoru, se nám vrátí.

⇒ Trenér juniorů Kamil Přecechtěl

Ve druhé části bylo v podstatě od Vánoc rozhodnuté, že nemůžeme spadnout, ale při troše štěstí bychom si mohli zahrát play-off, o což jsme se pokoušeli. Bohužel už nám to ale nevyšlo, protože přišla řada zranění. Jmenovat můžeme zlomenou ruku Vrány nebo prostřelenou lícní kost Kočiříka. Krátoška se vrátil do svého kmenového týmu do Hradce Králové a síla týmu už nebyla taková, abychom mohli konkurovat špičkovým mužstvům. Myslím si ale, že tým odehrál sezónu se ctí a v řadě zápasů podal výborné výkony. Na play-off to ale bohužel nestačilo.

V play-out, i když jsme byli v takovém složení, v jakém jsme byli, jsme byli naprosto vyrovnaným soupeřem, a tak trochu jsme byli ošizeni o určitou motivaci, kdy jsme neměli o co hrát, a přesto se mužstvo k utkáním stavělo velmi dobře a podalo bojovné výkony. Až na utkání v Litvínově to byly zápasy vyrovnané a kvalitní.

Sám jste řekl, že jste v play-out v podstatě neměli o co hrát. Jak těžké bylo hráče motivovat do posledních zápasů?
Já byl trochu překvapený, protože jsme neměli žádnou motivaci, takže jsem čekal, že to bude ostuda, ale nakonec jsem byl i s tréninky velmi spokojený. Bohužel se projevil náš úzký kádr, když jsme museli tým doplňovat staršími dorostenci nebo hrát na necelé tři pětky. Na druhou stranu dostalo příležitost šest dorostenců, což nebývalo zvykem. V příštím roce by se to mohlo projevit ve zkušenostech těch hráčů a mužstvo by mohlo být kvalitní.

Juniorce vypomáhali i hráči, kteří poměrně pravidelně nastupovali za olomoucké áčko nebo v první lize, splnili Aleš Jergl a Alex Rašner úlohu opor juniorky?
Jednoznačně. Myslím, že Aleš Jergl je velký talent. Pokud na sobě bude dál pracovat a přidá trochu vnitřní skromnosti, mohl by to dotáhnout hodně daleko. Potřebuje se vyhrát a vyzrát, ale určitě má obrovské předpoklady. Alex Rašner je neskutečně pracovitý kluk, který se snaží dál rozvíjet. Prosazení do A týmu je v pozici beka ale daleko těžší. Přesto si ale myslím, že odehrál dost utkání a velmi dobře. Stále jsem však přesvědčený o tom, že mu trenéři reprezentace hodně ublížili. My ale reprezentačním trenérům nemůžeme do výběru mluvit. Nicméně si myslím, že to s Alexem zamávalo a nějakou dobu trvalo, než se dal dohromady.

Určitou část sezóny strávil v Olomouci i útočník Aleš Krátoška, který zde hostoval z Hradce Králové. Před Vánoci se ale vracel zpět do svého kmenového týmu. Jak velkým přínosem pro juniorku byl?
Aleš Krátoška byl velmi pozitivním článkem mužstva. Je to kluk – srdcař a hokej má rád. V každém utkání chtěl vyhrát a snažil se pro to udělat maximum. Myslím, že pro nás byl velice platným hráčem a hodně nám pomohl. Je pracovitý, zodpovědný a i svým přístupem do mužstva výborně zapadl. Musím říct, že rozhodnutí přivést Aleše bylo šťastné.

Před začátkem ročníku se znovu změnil systém juniorské extraligy. Mimo jiné sezóna začínala velmi brzy, a to v srpnu. Došlo také k rozdělení na čtyři části, jak jste se systémem spokojený?
Očekávalo se, že to přinese do soutěže něco nového. Bohužel tam ale byly takové propady, že řada týmů neměla o co hrát. Nikdo asi nepočítal s tím, že budou České Budějovice natolik odskočené od zbytku tabulky. První skupina nadstavby pak neměla v podstatě vůbec o co hrát, protože se až v další části tvořily dvojice pro play-off. Za naše mužstvo ale můžu říct, že bez ohledu na výsledky jsme 90 % zápasů odehráli velice slušně, v tempu, nasazení a bojovně. Hráli jsme asi to, na co jsme měli.

Už v závěru sezóny se rýsoval tým pro příští rok, co od nadcházející sezóny a mančaftu čekáte?
Pokud mužstvo zůstane tak, jak se pro příští sezónu rýsuje, je třeba jej doplnit dvěma až třemi hráči a mohlo by to být velmi slušné. Počínají výborným gólmanem a dalšími dvěma velice slušnými, kteří přijdou ze staršího dorostu. Přidají se i někteří mladí hráči, kteří za nás hráli a zkušenější budou i letošní „prvoročáci“ jako Pavlovský, Kropáč nebo Tomek. Zůstanou i někteří hráči na výjimku. Představu o ose mužstva mám a myslím, že by to mohlo být velice dobré.