Olomouc otloukánkem? Udělali jsme vše pro to, aby to nebyla pravda, tvrdí Petr Fiala
Pane Fialo, ve druhé čtvrtině soutěže jste vyhráli osm zápasů, získali jsme 23 z možných 39 bodů. Jak hodnotíte druhou čtvrtinu základní části?
V první třetině jsme měli bodů 15, takže teď to nejde hodnotit jinak než kladně. Dá se říct, že když jsme v první lize udělali za čtvrtinu 25 bodů, byli jsme velice spokojení. Výsledek druhé čtvrtiny byl z naší strany úplně nad očekávání, my se tím ale hlavně nesmíme nechat ukolébat. Je jasné, že bude potřeba na tento výsledek navázat. Musíme udělat vše pro to, aby i výsledek třetí čtvrtiny byl přibližně takový. Důležité bude jít tomu naproti a nezpohodlnět.
Tým měl sérii výher, avšak i sérii proher. Bylo pro vás pozitivní, že se mužstvo nedostalo do žádné křeče, dokázalo se oklepat a poslední dva zápasy vyhrálo?
Nebyli jsme k hráčům kritičtí. Navíc zjišťuji, že lidé se moc nedívají na to, s kým utkání hrajeme. Prohráli jsme s Litvínovem, ten se však dlouhodobě pohybuje na prvních dvou místech. Další zápas byl v Mladé Boleslavi, kde však nejsou žádní „nováčci“, jak by se zdálo. Mají v kádru spoustu zkušených hráčů. Jediný duel, kde jsme zřejmě měli získat víc bodů, byl souboj proti Plzni. Ale jak už jsem zmínil. V hodnocení, které si v rámci mužstva děláme, jsme v těchto případech nebyli tak kritičtí jako po jiných prohraných zápasech.
A to že jsme teď dvě střetnutí vyhráli? Náš styl se třeba oproti zápasu s Litvínovem nijak nezměnil. Litvínov má kvalitní hráče, kterým stačí opravdu minimum šancí k tomu, aby jejich tým bodoval. Dali jsme Francouzovi, jenž se v jiných zápasech zdál být nepřekonatelný, čtyři góly, a přesto jsme nebodovali. Snažíme se navodit v týmu takovou atmosféru, abychom moc neprožívali, s kým hrajeme nebo kolik máme bodů. Dostávali bychom se zbytečně pod tlak. Máme nějaké cíle, neříkám, že jsou skromné, ale před sezónou realistické, a nám se je zatím daří plnit. Hráči tomu jdou naproti, a pokud budeme pokračovat tak jako doteď, mělo by být v našich silách splnit vše tak, jak jsme si před sezónou předsevzali.
Jak už jste sám zmínil, vaše umístění je zatím nad očekávaní. Co děláte podle Vás jinak nebo lépe než týmy, které v minulosti byly extraligovými nováčky, potažmo se v nejvyšší soutěži nedokázali dlouhodobě prosadit? Mám na mysli celky Chomutova, a před pár lety také Mladé Boleslavi.
Tohle bych nechtěl vůbec hodnotit. Nevím, co dělali oni a nevím, co děláme my lépe nebo hůře. Na to nejsem schopen odpovědět. Jen můžu říct, že někteří naši hráči, kteří extraligu nehráli, v ní hrají velice dobře. Sami sobě dokázali, že to, že hráli první ligu, byla, řekněme, taková shoda náhod. Ukázali, že na extraligu mají, což je velmi dobře. Jak pracovaly jiné oddíly, to opravdu nevím. Ale zase… nás nemůže ukolébat fakt, že jsme sedmí. Máme jen desetibodový náskok na poslední mužstvo, tabulka je ohromně vyrovnaná. Tudíž podle mého názoru nemůžou ani takové Pardubice nebo Hradec říct, že mají vystaráno. Nás asi každý pasoval na toho otloukána, co byl loni Chomutov. My jsme udělali vše pro to, aby to nebyla pravda. Jen doufám, že nám to vydrží.
Bylo pár zápasů, v nichž jste ztratili body kvůli špatné koncovce třetí části. Je tento jev typický pro všechny týmy, že konec utkání bývá vždycky nervózní nebo byl v něčem problém konkrétně u vašeho celku?
Myslím, že tento problém jsme měli hlavně v první čtvrtině. Tam jsme zápasy dohrávali opravdu nervózním způsobem, ale ohledně druhé čtvrtiny si to ani tak nemyslím. Zmíním třeba zápas s Plzní. Plzeň vyrovnala takovým gólem z šance-nešance, přitom si velký tlak nevytvářela. My jsme v té situaci byli na kotouči, jenže jsme nerozehráli optimálně a soupeř srovnal. A to že jsme dostali gól hned v první minutě prodloužení? Prostě se to tak nějak seběhlo. Ale určitě to nebyl důsledek toho, že bychom přestali hrát nebo že bychom zalezli. Udělali jsme dvě chyby, za které jsme byli dvakrát potrestáni. Co jsme dělali v první čtvrtině, nebo ještě v některých zápasech druhé čtvrtiny, kdy jsme například s Pardubicemi dostali gól na 3:1 a začali jsme se strachovat o výsledek, to už v posledních duelech, ať už v Hradci Králové, Karlových Varech nebo dalších předchozích zápasech, vidět nebylo. V Liberci jsme taktéž dostali gól na 3:2, ale vyloženě jsme nezalezli.
„Hodně vyloučení hokeji škodí.“
Hodně diskutovaným tématem posledních kol bylo přísnější posuzování rozhodčích. Řekněme ale, že počet vyloučení v zápasech s Mountfieldem a Energií nebyl tak markantní jako předchozí duely. Dá se nějak natrénovat, či alespoň upozornit hráče na trénincích, jak mají a nemají chodit do soubojů?
Co se týká utkání v Hradci, musím říct, že tam rozhodčí pískali parádně. Zaprvé nebylo tolik vyloučených, zadruhé hned bylo cítit, koho a za co sudí vyloučili. Někdy se člověk diví, za co rozhodčí vlastně posílají hráče na trestnou lavici, ale je to o zvyku. Já jsem přesvědčen, že tolik vyloučených by být nemělo. Podle mě to škodí celému hokeji. Pokud však rozhodčí ty fauly vidí, nikdo z nás s tím nic neudělá. Asi není optimální hrát hodně minut v přesilovce nebo v oslabení. Hokej pak určitě neběží tak, jak by si fanoušek přál. Navíc u nás na zimáku, kde není zrovna nějaké teplo ani třeba kostka, aby to lidem utíkalo. Pro některé to teď zřejmě bude zajímavější (usmívá se). A pokud se bude hrát déle než obvykle, nebude to pro ně nic příjemného.
Další otázka míří na Erika Hrňu, který vás v průběhu listopadu opustil. Jak moc bylo podle Vás těžké jeho ztrátu zacelit?
Hráčům v kabině se samozřejmě neříká, kdo a jakým způsobem má své působí vyřízené, proto byli někteří možná překvapení, když Erik odešel. My jsme s tím trochu počítali, nečekali jsme ale, že si jej Třinec stáhne tak brzy, to se přiznám. Mysleli jsme si, že nám ho nechají třeba do konce ledna, aby hrál co nejvíce. Ale kvůli tomu, že se v Třinci potýkali s marodkou, se rozhodli tak, jak se rozhodli. Nikdy se ale takovými věcmi příliš dlouho nezaobírám, zkrátka to tak je. Erik se vrátil do Třince, což naopak poskytlo šanci Peteru Zuzinovi. Peterovi jsme řekli, že šanci dostane, a stalo se tak právě v tuhle dobu. I když se Peterovi v první čtvrtině tolik nedařilo, teď ukazuje, že je kvalitní hráč. Prezentuje se stylem, se kterým jsme ho do mužstva brali. Pokud bude Peter hrát tak, jak hraje, nebudeme muset řešit otázku, zda tu Erik je nebo není. Je však jasná věc, že nám Erik hodně pomohl. Dál se v tom ale nemá cenu šťourat, alespoň já to tak beru. Je v Třinci a tak to je.
⇒ Peter Zuzin dokázal zacelit mezeru po Eriku Hrňovi
Mezi všemi obránci v týmu vyčnívají nízkým věkem Alex Rašner a David Škůrek. Jak si podle Vás vedou ve svých premiérových sezónách v extralize a jaký jste měl názor na to, že si Alex Rašner příliš nezahrál na turnaji „dvacítek“ v Přerově?
To je spíš otázka na reprezentační trenéry. Tím, že Alex drží krok s hráči extraligy, to ale pro mě bylo trochu nepochopitelné. Myslím, že je to škoda. Trenéři ve „dvacítce“ se však takhle rozhodli, nezbývá, než se s tím srovnat. Je to hlavně velká škoda pro Alexe. On je jeden z těch hokejistů, kterým pomohlo pravidlo o nasazování mladých hráčů. Musím říct, že kdyby to tak nebylo, možná by tolik nehrál. Ovšem tyto pravidla momentálně existují. Alex hraje a navíc hraje dobře, dokáže si to své uhrát. Nemusíme si u něj říkat – nasadíme ho jen na pár střídání – to ne. Jeho pobyt na ledě ale někdy korigujeme, a to z toho důvodu, pokud má další den hrát za juniorku. Je toho na Alexe opravdu hodně, ale musím podotknout, že to zatím zvládá velice dobře. Bylo by dobré, kdyby juniorce ještě v nějakých zápasech pomohl.
David Škůrek trochu problémy má. Přeci jenom loni tolik zápasů v první lize neodehrál, nastupoval především za juniorský tým. Zejména první čtvrtinu soutěže bylo znát, že tím, jak je velký, má potíže s pohybem. Jinak si ale myslím, že hraje velice solidně. Je jasné, že mladí musí hrát, protože je to tak dané. Ale na druhou stranu, když vidím třeba Kubu Hermana, můžu říct, že patří k našim nejlepším hráčům. A je jedno, jestli ještě spadá pod nějaké pravidlo nebo ne. Hraje výborně a člověk to ani nemusí řešit.
„Je lepší mít širší kádr, než narychlo shánět posily.“
Momentálně postrádáte Radka Dlouhého. Místo něj nastupuje Jiří Řípa, který se po zranění rozehrával v Třebíči. Změnilo to nějak fungování čtvrté formace a jak podle Vás Řípa zatím zvládá extraligové zápasy?
Jirka ještě není úplně fit. Přeci jenom jeho rekonvalescence neprobíhala tak, jak jsme si všichni představovali. Proto byl k dispozici o trochu později. Myslím, že Radek s Jirkou si nejsou zase tak typově odlišní. Rozdíl je jen ten, že Radek toho má v extralize odehráno mnohem více než Jirka, tudíž zkušenosti jsou na jeho straně. Radek je dravý útočník, Jirka má po zranění, což jsou rozdíly, které Jirku zatím maličko brzdí. Člověk ale musí akceptovat, že to nejde hned. Jirka by si musel zvykat na extraligu, i kdyby byl absolutně zdravý. A zvlášť teď, po takové pauze, to není vůbec žádná sranda. On se s tím ale určitým způsobem pere, a podle mě to zvládá dobře. Je tu ale otázka, jak dlouho mu bude koleno držet. My nechceme, aby odehrál tři nebo čtyři zápasy, a pak se zase měsíc léčil. Uvidíme, jak na tom bude.
Myslím si, že když je pár hráčů navíc, což může u některých z nich vytvořit určitou nespokojenost, není to na škodu. V momentě, kdy se někdo zraní, nedostane nás to do žádných větších problémů. Je lepší mít širší kádr, než na konci sezóny někoho narychlo shánět a třeba v tom hledání případných posil šlápnout vedle.
Kádr se v úterý rozrostl o nové jméno, a to o Tomáše Rachůnka. Co si od jeho působení slibujete a jakou by měl v týmu plnit roli?
Podle toho, co jsme mohli vidět, víme, že Tomáš je typ bruslivého hráče, který když hrál třeba ve Spartě, tlačil se hodně do koncovky a na svůj mladý věk zaznamenal poměrně dost kanadských bodů. A to, že se mu letos nedařilo v KHL? Je otázka, jakou tam měl roli, kolik dostával prostoru, s kým hrál a tak dále. Tohle jsou věci, které člověk neví, proto je těžké soudit. Byla možnost ho získat, tak jsme tak učinili. Mluvil jsem o tom v předchozí odpovědi. Když odešel Erik Hrňa, mohl ho nahradit Peťa Zuzin, suspendovaného Radka Dlouhého zastoupil Jirka Řípa. Kdyby nebyl on, mohl by na tom postu hrát Ríša Diviš, který na stejné pozici nastupoval vedle Pavla Patery. Tomáš je mladý a přímočarý hráč, prostě jsme neřekli ne a souhlasili jsme s možností jeho příchodu. Vím, že to opět zvýší konkurenci v mužstvu, ale nevidím důvod, proč by tak tomu nemohlo být. Chceme, aby hráči pracovali dobře i na trénincích, což se pak může přenést i do zápasů. Když je konkurence i na tréninku, je to jen ku prospěchu.
⇒ Tomáš Rachůnek zvýší konkurenci v útočných řadách
