Štěstí se k nám otočilo zády, smutnil Tomáš Houdek

Johan Čáp
O L O M O U C – Jednou to přijít bohužel muselo. Smutek. Vystřízlivění. Konec olomoucké výherní série nakonec nastal po pátém duelu. Od rekordní šňůry v novodobé extraligové historii klubu tak zaostali kohouti o pouhé dvě výhry, oproti partě z podzimu 2015 však měli proti sobě více překážek. Horkou jehlou šitá obrana a absence štěstí, tak důležité v posledních olomouckých zápasech, byly v zápase proti Spartě jen ty nejkřiklavější. „Dělat tolik chyb v zápase proti takovému soupeři je smrticí,“ konstatoval po posledním utkání v roce 2017 obránce Tomáš Houdek. Hráč, který ukázal svůj velký charakter, když nastoupil i přes menší bolístku.

Překvapení ligy! Palcové titulky většiny médií na konci prosince oslavovaly svěřence kouče Zdeňka Venery a hledaly ve svých analýzách důvody olomouckého vzestupu. Vzestupu týmu, který byl na začátku sezóny častokrát ihned odepisován. Vyhrát pětkrát v řadě a čtrnáctkrát z posledních šestnácti pokusů už ovšem logicky nutí k přehodnocení předchozích závěrů. Olomoucká dravost překvapovala bez ohledu na věhlasnost soupeře či složení sestavy. Obrat přišel až s pražskou Spartou.

„Když budu srovnávat s našimi předchozími zápasy, nehráli jsme z mého pohledu tak urputně a poctivě v defenzívě,“ hledal důvody náhlého zvratu olomouckého trendu obránce Tomáš Houdek. Náznak faktu, že Hanáci v 35. kole proti Pražanům narazí, přišel už v první třetině, kdy většina střelců selhávala v jednoznačných tutovkách. „Gólových šancí jsme měli podobný počet jako Sparta, jenomže ona ty své na rozdíl od nás proměňovala,“ díval se Houdek komplexně na výkony svého týmu.

Obrat nepřicházel ani po přestávce, Sparta navíc k brance z první třetiny přidala ještě jeden zásah. Olomouc i přes obrovskou snahu končila většinou na finském strážci branky Sami Aittokalliovi. Bouchnutí holí do plexiskla v podání Viléma Buriana, kterým končilo prvních čtyřicet minut zápasu, jen symbolicky dotvořila olomoucké rozpoložení a pocity marnosti. „Štěstí se k nám tentokrát otáčelo zády,“ glosoval Tomáš Houdek letargii Mory.

⇒ Obránce Tomáš Houdek

Právě šestatřicetiletý mazák ovšem dal vyprodané plecharéně důvod k mírnému nadechnutí, ve 42. minutě snížil na skóre 1:2, čímž duelu přidal úplně jiný náboj. Ani zásah proti soupeři, proti němuž se trefil letos i podruhé, ovšem nakonec nebyl nic platný. Sparta bleskově odskočila znovu na rozdíl dvou branek a olomoucký útok se už vzmohl jen k jednomu brankovému odporu. „Hráli jsme už hodně vabank, takže to proti naší obraně měli hodně usnadněné. Do brejků se dostávali hodně jednoduše,“ komentoval zadák s devítkou na dresu koncovku, v níž padaly prakticky jen branky z přečíslení.

Prohra 2:5 tak nakonec po vývoji zápasu ani nebyla nijak překvapující.„Klíč Sparty k vítězství byla jednoznačně produktivita. Pět inkasovaných branek je na naše poměry dost, tolik jich až na výjimky nedostáváme,“ hledal Tomáš Houdek důvody porážky. „Jestliže proti takovému soupeři navíc tolikrát propadneme, je to smrtící,“ dodal další aspekt.

Právě defenzíva je aktuálně v Olomouci propíraný problém. V Třinci ještě pět absentujících obranných opor na výsledek vliv nemělo, po porážce se Spartou se už ale otázky na toto téma vyrojily. „Zranění? Na ta bych se nevymlouval,“ odmítl Houdek zástupné důvody neúspěchu. „Kromě jednoho juniora bylo v sestavě pět plnohodnotných beků. Samozřejmě opory nám chybí, ale zranění k hokeji někdy přeci jen patří,“ dodal. Ze své pozice k tomu měl navíc dost výrazný mandát, minulé kolo totiž právě kvůli zdravotním problémům v zadních řadách chyběl. „Úplně fit nejsem, ale byl jsem ve stavu, kdy ještě zápas dokážu odehrát,“ okomentoval i svůj stav.

Poslední zápas roku 2017 sice poslal Olomouc zpět na šestou pozici, na tradiční předsilvestrovské bilancování to však přeci jen až tak vliv nemá. „Můžeme být zatím s našimi výkony spokojení. V novém roce chceme samozřejmě na tento trend navázat a znovu sbírat pravidelně body. Budoucnost ukáže, co se z toho vyklube,“ dostal se Houdek k hodnocení týmových výkony v končícím kalendářním roce. „Co se týče mě osobně, s druhou půlkou roku můžu být spokojený. Hlavně jsem mohl konečně pravidelně hrát a nebýt na marodce,“ přidal závěrem i subjektivní pohled.