Těžká sezóna, ale snad jsem to zvládl, praví reprezentant Jakub Navrátil
Jaké to bylo, když vám Petr Nedvěd zavolal ohledně reprezentace?
Zavolal mi, představil se mi a říkal, že jsem pozvaný na kemp reprezentace, jestli můžu a nejsem zraněný. Řekl jsem, že ne, že jsem v pohodě a že určitě přijedu a rád. To bylo všechno.
Komu jste o tom řekl jako prvnímu?
Prvně to věděl kamarád, protože přítelkyně zrovna nebyla doma. Takže jsem to napsal jemu, přičemž mi hned volal a gratuloval. Potom se to dozvěděla přítelkyně a měla z toho radost, stejně jako já.
Bavil jste se o tom už se spoluhráči?
Někteří to věděli. Gratulovali a říkali, ať makáme. Jinak nic víc.
Jan Bambula říkal, že si musel rušit dovolenou. Měl jste to podobně?
Měl jsem to hodně podobně (usmívá se). Já měl jet sice jenom od pátku do pondělí, ale i tak jsem to musel zrušit, protože to by nebylo dobré, kdybych ty čtyři dny nic nedělal a pak přijel na sraz úplně bez tréninku.
Co od toho očekáváte? Je to přeci jen premiéra v seniorské reprezentaci...
Nevím (směje se). Nevím, co od toho očekávat. Je tam nový trenér z Finska, také asistenti se vyměnili. Doufám, že to povedou nějakým správným směrem a věřím, že by to mohlo fungovat.
Věříte, že vás dají s Honzou Bambulou společně v zápase do jedné formace?
Nevím, jaké mají plány (usmívá se). Bylo by to asi dobrý, ale je to na trenérech.
Vysloužili jste si to za výkony na konci sezóny. V play-off jste byli vidět a i před koncem základní část vám to hodně šlo. Čím to je?
Dostali jsme velký prostor na ledě a to každému hráči pomůže, když je tam pořád a hraje všechny přesilovky a oslabení. Vyhrajete se, pak ty zápasy na sebe navazují a cítíte se dobře, protože máte důvěru, což se projevuje i na ledě. Herní čas je pro nás mladé hodně důležitý.
Pár zápasů jste odehrál v Přerově, chvilku jste v sestavě vůbec nebyl. Byla to pro vás těžká sezóna?
Byla to těžká sezóna, jak psychicky, tak fyzicky, ale nakonec si myslím, že jsem to zvládl dobře. Když jsem chodil do Přerova, bral jsem to jako nějaké povzbuzení, nakopnutí, abych dál makal v Olomouci. Pak jsem tu šanci dostal a už to bylo lepší a lepší. Vyvrcholilo to tím koncem sezóny a v play-off, kdy nám to s Honzou Bambulou šlo. Samozřejmě, vždycky to může být lepší.
Plný dům na play-off? Něco neuvěřitelného
Jak vám pomohl příjezd Davida Krejčího a Branislava Konráda z olympiády? Od té doby jste udělali šňůru pěti zápasů v řadě.
Braňo s Krejčou nám chyběli a jak přijeli, tak to neuvěřitelně pozvedli. Hlavně, že se nám dařilo a že jsme uhráli play-off, což pro nás bylo to nejdůležitější.
Fanoušci se taky konečně pak vrátili v plném počtu.
Úplně mi proběhla husina, když si na to vzpomenu (usmívá se). Jak tady na play-off přišel plný dům, bylo to něco neuvěřitelného. Škoda, že fanoušci nemohli chodit celou sezónu, protože věřím, že by přišli v hojném počtu, ale aspoň ten konec byl pro ně přístupný. Za mě úplně úžasný.
Když fanoušci nechodili, tak se vám doma ani tolik nedařilo...
Je to možné, když přijdou lidi tak vás to žene dopředu a jsou takovým tím šestým hráčem na ledě.
Tady ten stadion je sice starší, ale ta atmosféra je vážně skvělá...
Když přijdou tři tisíce a zařvou, tak to je, jak když přijde skoro celý dům. Když se za bránou sešel celý kotel a tleskal a já se pak podíval na tu tribunu, tak i na ledě mi proběhla husí kůže. Takové vnitřní nadšení jsem z toho měl. Fakt jsem si to užíval.
FOTO: Daniel Klement
Jak byste se ohlédl za sezónou z osobního hlediska? Jste tady druhý rok, tak na čem jste musel co nejvíce zapracovat?
První sezónu jsem moc nehrál, protože jsem byl zraněný. Musel jsem hlavně zapracovat na síle, která mi tu první sezónu dělala velké problémy. U mantinelů být trošku odolnější vůči obráncům, na tom jsme musel zamakat, nicméně ještě mám co vylepšovat. Nějaké body jsem udělal, ale pořád to může být lepší.
Přesilovky jste hrál často s Davidem Krejčím. Jaké to vůbec bylo? Asi jste se o tom museli hodně bavit, co a jak hrát.
Bavit jsme se museli, protože nám zrovna moc nešla (usmívá se). Je to super si zahrát s takovým hráčem, když je na přesilovce a bavit se o těch situacích, jak to můžeme zahrát, co udělat, abychom obehráli tu čtveřici, co je proti nám. Je to zážitek.
Krejča? Když ho vidíte, to vám pomalu rozum stojí
Myslíte si, že vám to pomohlo v zlepšení výkonů a následné pozvánce do národního týmu?
Hlavní bylo, že se dařilo týmově. To se potom přeneslo i na mě. Když je tady takový hráč, jako je David, tak to snad pomůže úplně každému, když se na něj dívá a vidí, co dělá na trénincích a v zápasech... Jak neztrácí puky, i když je v obklopení tří nebo čtyř protihráčů. Když ho vidíte, to vám pomalu rozum stojí (usmívá se). Určitě nám pomohl.
Zajímavý příběh prožil Branislav Konrád, který tady na konci přípravy skončil po nepříjemném zákroku v nemocnici. Dopadlo to naštěstí dobře, dostal se z toho, jel na olympiádu, získal bronz a vrátil se sem jako jednička a chytal...
Hlavně je dobře, že se mu nic nestalo, zdraví je na prvním místě. Nejdůležitější je, že se do toho dostal a po takovém zranění dokázal znovu do sezóny naskočit. Vybojovat bronz na olympiádě a ještě tady stabilně chytat, tak to klobouk dolů. Dostával se z toho dost dlouho a co po takovém zranění potom předvedl, to jen tak někdo nedokáže.
FOTO: Daniel Klement
Vraťme se ještě k play-off. Předkolo bylo vyrovnané, rozhodovaly detaily a také trochu štěstí...
Je to škoda. Vyrovnaná série do posledního zápasu, mohli jsme vyhrát my, mohli vyhrát oni, akorát byli v posledním zápase šťastnější. My se nemáme za co stydět, kdybychom ten gól dali my, tak odjíždíme s výhrou a hrajeme čtvrtfinále. Bohužel jsme ho nedali, tak pro nás sezóna skončila.
Byl klíčový ten čtvrtý zápas, kdy jste doma vedli 2:0, ale pak to nakonec Vítkovice obrátily?
Tak je to play-off, je to hokej. Možná kdybychom si to lépe pohlídali, tak to dopadlo zase úplně jinak. Na kdyby se ale nehraje, dopadlo to tak, jak to dopadlo a postoupily Vítkovice.
Přesto, co vám dalo play-off a celá sezóna?
Hrozně moc. Hlavně po té půlce jsem tady stabilně hrál a mohl jsem se posouvat. Důležité je, že mi i trenéři věřili, dávali mě na přesilovky, na rozhodující chvíle zápasu. Za to jsem rád a děkuju jim.
Až vám skončí kemp, jak budete trávit volno? Budete ho mít daleko míň než ostatní kluci...
Tak uvidíme, kdy to skončí. Jestli rychle, tak asi pojedeme někam s přítelkyní na týden a jestli to bude delší, to se uvidí. V květnu začíná letní příprava, takže se to bude odvíjet od toho, jak mě tam dlouho nechají.
