Turnaj byl krásné zakončení sezóny, těšilo Jana Kučeru
Turnaj hned po sezóně? To se příliš nevidí. Trenéři juniory možná trochu překvapili, pozvání od prestižního Salcburku se ale neodmítá, a tak juniorka necelý týden po posledním soutěžním utkání vyrazila na turnaj na jih Moravy. „Rozhodně jsme se těšili. Vždycky je lepší si sezónu prodloužit co nejdéle. Zároveň jsme byli zvědaví, co noví hráči a jak to půjde mladým klukům, takže jsme za takové turnaje všichni rádi,“ tvrdil s úsměvem Jan Kučera.
Ten navíc před startem turnaje dostal důvěru trenérů a s ní spojené kapitánské céčko. Na novou roli si ale zpočátku zvykal. „Trošku větší zodpovědnost jsem cítil. První zápas jsem si na to trochu zvykal, ale v průběhu jsem se do toho dostal. Komunikace s rozhodčími mě šíleně bavila (smál se). Zbytek jsem ale nechtěl nějak víc řešit. Na to, abychom jako tým správně šlapali, je nás v kabině víc starších hráčů,“ upozorňuje odchovanec Šumperka.
Do Hodonína vyrazila juniorka výrazně obměněná. Na turnaj odjeli pouze hráči ročníku 2003 a mladší včetně několika nových tváří, které juniorům vypomohly z ostatních klubů. Dres Olomouce tak oblékli čtyři hráči Šumperka, posila z Techniky Brno nebo dokonce Kanaďan. Na sehrání ale moc času nebylo. Například Kanaďan Loric Gilson dorazil rovnou do Hodonína. „Myslím, že jsme to všichni čekali horší. Nakonec si to postupem času docela sedlo. Více jsme se poznali, turnaj vyhráli, ale žádnou velkou váhu bych tomu nedával. Rozhodovat se bude někdy jindy,“ uvědomuje si olomoucká jedenáctka.
Kohouti se postupně postavili ambicióznímu Hradci Králové, houževnatému Zlínu a mezinárodní konkurenci v podobě Salcburku. U tří velmi rozdílných týmů se na turnaji ale přece jen daly najít podobné znaky. „Zápasy si určitě podobné byly. Týmy zkoušely nové hráče, takže to bylo někdy takové rozlétané ze všech stran. Systém šel stranou. Určitě měly všechny zápasy i svižné tempo, hodně se bruslilo a i když to byl turnaj, hrálo se hodně silově. Dovednostně na tom byl nejlíp určitě Salcburk, taky nejvíc bruslil. Zápas s ním bych označil za nejtěžší,“ vracel se k turnaji nejproduktivnější hráč juniorů.
Junioři si z turnaje nakonec odvezli první místo, sezónu tak zakončili nejlépe, jak mohli. Mimo jiné se jim totiž povedlo udržet extraligovou příslušnost i pro příští sezónu. Očekávání však měli svěřenci trenérů Karla Berana a Milana Ministra o něco vyšší. „Udržení extraligy pro nás rozhodně znamená splněný cíl, i když jsme si vývoj sezóny představovali jinak. Proto bych sezónu hodnotil jako neúspěšnou. Výhře na turnaji bych až takovou váhu nepřikládal. Týmy, které tam byly, můžou v sezóně vypadat úplně jinak, ale rozhodně to bylo krásné zakončení sezóny plné radosti z hokeje,“ uzavřel osmnáctiletý útočník.
