Už nejsme jen betonáři a outsideři, naše renomé stoupá, věří Jan Jaroměřský
Olomouc reprezentační pauzu zvládla. Hráči přečkali desetidenní pauzu bez větší újmy na formě, což jen potvrdil jejich výkon v Litvínově. Druhá zkouška hned těsně před Vánoci ovšem byla úplně jiného kalibru. Ambiciózní Hradec okupující druhou příčku tabulky. Mora se však vůbec nezalekla. Na ledě v minulosti nejméně oblíbeného soupeře začala fantasticky, když po čtvrt hodině vedla už 2:0. „Do utkání jsme vstoupili koncentrovaně, přesně podle předzápasových pokynů. Měli jsme rozhodně více ze hry,“ zhodnotil úvod duelu 32. kola bek Jan Jaroměřský.
Euforie a překvapení hostujících fanoušků přeci jen netrvala věčně, Mountfield se dostal ještě před pauzou zpět do hry. „Snížení na 1:2 byla hrozná škoda, ještě víc nás samozřejmě štvalo, že jsme inkasovali při vlastní přesilovce,“ smutnil Jaroměřský. „Důležitější je, že nás to ale nepoložilo,“ rychle dodal. Právě tato teze se jeví jako pravdivá. Olomoucké řady sice hned na startu druhé třetiny povolily Hradci vyrovnat, jenomže následně předvedly něco nevídaného.
Východočeši pálili jeden projektil za druhým, bušili na Konrádovu branku o sto šest. Vše však bylo marné. „Tlak soupeře byl enormní. Z toho plynula i naše častá vyloučení. Naštěstí jim to tam padlo jen jedinkrát, ovšem stav 2:2 ve druhé přestávce bychom brali před zápasem všemi deseti,“ deklaroval olomoucký pilíř defenzívy. Jasným důkazem obrazu hry byla statistika střel na bránu. Hradec jich během této periody vyprodukoval o sedmnáct více než Hanáci. Ti totiž měli na kontě nulu. „0:17 na střely? Ta statistika je strašidelná. Pro mě jako obránce je to ostuda. (smích) Tolik střel jim přece nemůžu dovolit,“ glosoval Jaroměřský olomoucký marasmus.
Třetí perioda byla v porovnání s předchozí hrací části jako den a noc. Olomouc nastavila úplně jiné obrátky a silou vůle nakonec nastřílela ještě tři další branky. „Třetí třetinu jsme odehráli parádně. Kluci měli tah na branku a velkou chuť po gólech,“ zhodnotil představení svých spoluhráčů hokejista hrající s dvaadvacítkou. „Vybojovali jsme neskutečně důležité body. Zaplaťpánbůh za výsledek, před Vánoci to dopadlo, jak nejlépe mohlo,“ nešetřil radostí Jaroměřský.
Pro Moru znamená druhá povedená koncovka v řadě jediné, posun na aktuálně páté místo. Před kluby, které měly před sezónou mnohem vyšší ambice. „Zvenčí to možná vypadá, že musíme mít po posledních výsledcích v kabině až ležérní pohodu. Tak to možná mají v Plzni, kde si to můžou užívat. Ale tenhle přístup je cesta do pekla,“ varuje olomoucký obránce. A důvod? „V minulosti se nám takový přístup dost nepěkně projevil ve výsledcích,“ přidal Jaroměřský svou zkušenost z olomouckého angažmá.
Po dalších dvou zkušenostech s olomouckou hrou se pomalinku mění i pohled na kohouty. Škatulky a fráze médií se postupně rozplývají. „Věčná klišé o tom, že jsme betonáři, jsme samozřejmě vnímali. Trochu pravdy na tom sice je, hrajeme náročný obranný styl, jsme houževnatí. Nicméně určitě nejsme jen ta outsiderská Olomouc. Cítím, že naše renomé stoupá,“ vzkázal pochybovačům o olomouckých kvalitách.
„Určitě nám pomáhá nálada v kolektivu. Parta je super. A na tom se nic nemění!“ prozradil 29letý Jaroměřský. „Nevím, jestli má vedení na to speciální čuch, ale zatím každý nováček vždy perfektně zapadl. Každý byl po charakterové stránce super kluk,“ dodal.
Pro Olomouc znamená vítězství na východě Čech i výrazný signál pro následující dny. Hráčský kádr i trenérský štáb může Vánoce strávit v relativním klidu. Beze strachu o tabulkové umístění. „Dostali jsme volno, tudíž zrelaxujeme. Já osobně Vánoce strávím v klidu domova s rodinou. Mám všechno nachystané včetně stromečku, dárky mám už zabalené. Na tohle jsme poctivec,“ přidal závěrem Jaroměřský něco ze svého soukromí. „A speciální přání pod stromečkem nemám, z toho jsem už vyrostl. Tři body z Hradce mi možná i stačí,“ uzavřel s úsměvem.
