Report ze zápasu PIS vs. OLO (1:3)

První třetina utkání příliš mnoho vzruchu nepřinesla. Navzdory tomu, že oba celky vytrvale držely v jejím průběhu gólový půst, výrazně aktivnější byli dle očekávání přeci jenom hokejisté Olomouce. Ti Kříže uvedli velice rychle do provozu. Před jeho svatyní totiž hned z kraje periody nebezpečně zlobil Palinek, jemuž se málem podařilo dostat kotouč přes brankovou čáru. V podobném duchu se nesl i zbytek úvodního dějství. Kohouti drželi vývoj klání víceméně pod kontrolou, bohužel jediné, co tomu chybělo, byla stvrzenka v podobě přesného zásahu. Nejblíže měl k brance pravděpodobně Tomáš Dajčar, jehož rána z první měla takovou razanci, že Písečtí mohli vskutku hovořit o štěstí, když byla na poslední chvíli sražena. Skóre zápasu neovlivnily ani přesilové hry, s nimiž se ani jeden tým nesvedl náležitě popasovat. Do šaten se tudíž odcházelo za stavu 0:0.

Druhá dvacetiminutovka byla již o poznání veselejší. Alespoň z pohledu hostů, kteří se během ní dostali do kýženého vedení. V Křížově síti skončil již první útok Moravanů, který vedl Miroslav Skopal, jemuž se po rychlém výpadu povedlo bleskově zasunout puk za záda bezradného domácího gólmana. K nevoli Olomouckých však mohlo být záhy velice rychle srovnáno. Pravou tyč Galuškovy brány totiž orazítkoval Joshua Waller. Druhou trefu Kohoutů zakrátko obstaral Jan Janečko, když byl tím, kdo se nejrychleji zorientoval na brankovišti a usměrnil černý kus gumy tím správným směrem. A zatímco hostující celek získal na své hole klid, Písečtí jakoby stále více nevěděli, co si počít.

Jestliže chtěli alespoň v teoretické rovině pomýšlet na bodový zisk, museli svůj výkon náležitě vystupňovat. První správný krok představovala akce Přibyla, který spěšně otestoval pozornost olomouckého brankáře svou nepříjemnou ránou z bezprostřední blízkosti. Velkou radost pak přinesl na píseckou střídačku Frederik Hakl, jenž měl ve vlastním oslabení k dispozici volné pole působnosti, s nímž si jaksepatří poradil poté, co na Galušku vyzrál naznačením kličky a následným bekhendovým zakončením. Jeho úspěch znamenal pro Jihočechy zvětření určité naděje, díky němuž v několika dalších minutách sehráli svůj nejzdařilejší úsek hry. Nějaké zásadnější změny se však udály až v samotném závěru klání, kdy Písečtí zkusili vykřesat naději na vyrovnání za pomoci šestého muže v poli. Tato snaha se ovšem minula účinkem, neboť jejich odvahu kvapně potrestal Martin Pěcha, jehož zásluhou si Kohouti definitivně pojistili vítězství a tři body.