Report ze zápasu OLO vs. HAV (0:5)

HC Olomouc

logo

0:5

(0:1, 0:0, 0:4 - N 1:0)

logo

AZ Heimstaden Havířov

Olomouckým se podařilo do zápasu nastoupit aktivněji a už v první minutě se ocitl v obrovské šanci Matiaško, který tečoval Štefkovu prudkou přihrávku těsně mimo pravou tyč Matouškovy branky. Havířov si ovšem nachystal rychlou odpověď, záhy se hnal Bochnak téměř sám na brankáře, v poslední chvíli ho pouze zpomalil Kořenek, který poté musel na trestnou lavici za hákování. Hasala nicméně uhájil svou branku jak proti Bochnakovu brejku, tak i v následném oslabení svého týmu. V tom naopak mohli zahrozit dokonce sami Kohouti, když jeli ve dvou proti jedinému soupeřovu obránci, ale Kalačovu střelu vyrazil hostující brankář betonem.

I tentokrát si hosté připravili zajímavou odpověď, když se Bochnak obtočil kolem tyče a jeho pokus se odrazil do brankoviště k Pawliczkovi, který se dostal k několika dorážkám, ovšem bez gólového efektu.

Ten se dostavil až v patnácté minutě, při další přesilovce Havířova, a byl to právě Dominik Pawliczek, kterému se podařilo početní výhodu zužitkovat. Podobnou příležitost dostali v závěru první třetiny i domácí, ale AZ před nimi uzavřel své pásmo a do větších šancí je nepustil.

I do druhé části vstoupili o něco lépe Hanáci a už ve třetí minutě přišla opět přihrávka přímo před Matouška, na kterém si však i Podlaha vylámal zuby. Na druhé straně si zase Bochnak připsal střelu, které nechybělo mnoho, aby skončila v levé šibenici domácí branky. Když se pak třetina přehoupla do své druhé půle, přišel čas brejků. Jako první se dostal za obranu soupeře Juhász, kterému ale Hasala vypíchl puk. Ještě v téže minutě pak jel sám na brankáře i Kalač, ale toho dostihli vracející se obránci a zabránili mu v zakončení.

Vůbec největší šance druhé třetiny si pak hráči schovali až na její závěr, kdy oběma stranám chyběl jen kousek ke vstřelení branky. Jako první se do své šance dostal opět Juhász, který našel puk mezi kruhy a z otočky poslal puk do obou tyčí a pak ven z branky. Hned vzápětí zavelela k útoku Kohoutí letka a přišlo přečíslení, na jehož konci Kalač mířil do odkryté branky, ale z těžkého úhlu ji minul. Hanáci pak ještě vybojovali puk a po střele od modré čáry se Kalač marně natahoval po puku, aby ho zasunul kolem Matouškova betonu do branky.

Také třetí dvacetiminutovku začali Kohouti velkou šancí, do které se tlačili Kořenek s Kalačem. Kořenek vybídl přihrávkou na druhou tyči Kalače ke střele, ale ten se pokusil spoluhráči puk vrátit. V tu chvíli už byl ovšem Kořenek za brankou. Trest za neproměněnou šanci na sebe nedal dlouho čekat, o minutu a půl později dostal Dominik Pawliczek přihrávku před branku a střelou na Hasalovu lapačku se prosadil podruhé v zápase.

Definitivní zlom nastal ve 48. minutě, kdy David Zdeněk využil přesilovou hru Havířova. V padesáté první minutě se pak naskytla Olomouci poslední šance vrátit se do zápasu, když hráli hosté pro změnu oslabení, hned v jeho úvodu ale ujel do brejku Jan Bambula, který zavěsil puk do levého horního rohu Hasalovy branky. Zbytek utkání už se tak spíše dohrával až do závěrečné minuty, kterou okořenil souboj Roseckého s Pawliczkem, po kterém šli oba aktéři do kabin. Ve stejný moment fauloval také Rutar a následnou přesilovku stihli Havířovští ještě čtyři vteřiny před koncem proměnit, když vymetl pavučinu v levém rohu Hasalovy branky David Zdeněk.

Prodloužení začal na puku Havířov, ale větší šanci si nevytvořil a v závěru první minuty zaveleli k útoku Kohouti. Na konci akce Podlaha přihrál před branku Tobiáši Handlovi, který pouze tečoval prudkou přihrávku nad pravou ruku Matouška.

Hanáci tak v dnešním utkání vybojovali alespoň bod a přiblížili se ke Kladnu na rozdíl šesti bodů.

OHLASY

Karel Beran (HC Olomouc): Byl to vyrovnaný zápas, který rozhodly šance. Soupeř je dal, my ne. Samozřejmě za stavu 1:0 jsme měli ve druhé třetině dvě vyložené šance, jednu prázdnou bránu, a několikrát jsme tam byli sami, ale neproměnili jsme je. Byl to zápas o gólech a v poslední třetině jsme pak dostali ze tří šancí dva góly, ten zápas se otočil a posledních šest minut jsme spíš už jen dohrávali.