Report ze zápasu VIT vs. OLO (3:2)

HC Vítkovice Ridera

logo

3:2p

(1:0, 1:1, 0:1 - 1:0)

logo

HC Olomouc

Na začátku utkání šli domácí do čtyř, slibná střela Jana Bambuly až k Lukáši Klimešovi přes blok vítkovického zadáka neprošla. Na druhé straně hledal Radek Jeřábek nahozením od modré spoluhráče na teč, puk ovšem zamířil jen těsně vedle pravé tyče. Vzápětí se Ostravští přece jenom prosadili. Marek Kalus si všiml před Sedláčkem osamoceného Robertse Bukartse, od jehož brusle se prudký pas z pravého kruhu odrazil přímo za brankovou čáru.

Zanedlouho spěchali do přečíslení dva na jednoho Rastislav Dej a Peter Krieger, ale tuto velkou šanci kvůli nepovedené přihrávce zahodili. Po vyrovnání následně sahal Lukáš Nahodil, olomoucká devatenáctka z dobré palebné pozice trefila pouze blokujícího soka.

Do druhé části hry vstoupila Mora aktivně. Po vhazování ve středovém kruhu se svěřenci Jana Tomajka usadili okolo svatyně domácích, kde se kotouče ujal Jan Káňa. Jeho svižné zakončení ze středu modré čáry se od Klimeše odrazilo do slotu příhodně pro Jakuba Navrátila, který pohotově z otočky nasměroval kotouč mezi tři tyče.

Poté hrály přesilovku také Vítkovice, Bukarts po rychlé přihrávce Kriegera na levou stranu svou druhou branku v zápase nepřidal. Nebezpečně pálil také Marcel Barinka, ani pokus perspektivního útočníka se s úspěchem nesetkal. Krátce po tom, co kohouti oslabení zvládli, odjel do bleskové protiakce Lukáš Nahodil, avšak i přes zaváhání ostravského gólmana zůstalo skóre zápasu beze změny.

Tváří v tvář se s maskovaným mužem v modrobílém dresu střetl také Michal Kunc, proti bekhendové kličce olomouckého forvarda vytáhl Klimeš levý beton. Poté se Hanáci museli opět bránit ve čtyřech, dvouminutové oslabení ale zvládli skvěle. Navíc po opuštění trestné lavice podpořil olomouckou ofenzívu Adam Rutar, jenomže jeho tvrdá rána pouze zaduněla o zadní mantinel. V čase 37:49 se zblokovaný pokus Dominika Lakatoše dostal až na hůl Lukáše Kováře, který duchapřítomně dorazil ležící kotouč do sítě.

Začátek závěrečné dvacetiminutovky Olomouci vyšel podle představ. Po minutě a půl Jan Káňa posunul černou pryž na Dalibora Řezníčka. Tvrdý projektil urostlého zadáka zamířil od Klimeše přímo do jízdy Jakubu Navrátilovi, jenž hrací předmět bez váhání doklepl do brány.

V závěru utkání měli více sil hosté, ani Švrčkova dělovka či Knotkova překvapivá střela se s úspěchem nesetkala. Své schopnosti nechal vyniknout také Jakub Sedláček. Willie Raskob po křižném pasu k pravému hrazení pálil do odkryté klece, nicméně gólman Mory se stačil na poslední chvíli přesunout a velkolepým zákrokem lapačkou vytěsnil puk na horní tyč.

Šedesát minut na určení vítěze nestačilo, takže i třetí vzájemný zápas v tomto ročníku muselo rozhodnout nastavení. V prodloužení si Hanáci na kotouč téměř nesáhli, po krásném sólu napříč útočným pásmem vystřelil Vítkovicím bod navíc Yohann Auvitu.

OHLASY

Jiří Veber (HC Vítkovice Ridera): „Začátek utkání jsme měli dobrý, od desáté minuty jsme ale byli o krok všude později, nehráli jsme pohromadě. Vyvrcholení bylo ve druhé třetině, kdy jsme se dostali pod tlak. Soupeř byl lepší, rychlejší a důraznější, ta třetina skončila vlastně 1:1. Dneska ten zápas z naší strany nebyl ideální. Naštěstí nám to tam v prodloužení spadlo a jsme za to strašně rádi. Gólmani dnes doopravdy podali perfektní výkon a štěstí se přiklonilo k nám. Fanoušci vytvořili výbornou atmosféru. Došlo tam ale k nějakému nedorozumění při děkovačce, za které bychom se chtěli omluvit. Děkujeme fanouškům za podporu.“

Róbert Petrovický (HC Olomouc): „Byl to velmi těžký zápas. Po té těžké prohře jsme měli jen málo času na reakci. Soupeř hrál doma, takže měl spoustu energie, ale myslím si, že jsme to ustáli. Bohužel jsme si opět nepomohli v přesilovkách. Začátek druhé třetiny byl skvělý, dostali jsme je pod tlak a dali jsme tam gól. Kluci to odpracovali, návrat z Plzně byl těžký, měli jsme na to málo času. Jsme rádi, že jsme se z toho dostali. V prodloužení jsme to mohli lépe pokrýt, trochu jsme podcenili situaci, ale bodu po takovém zápase v Plzni si velmi vážíme.“