Chci mít v týmu důležitou roli, přeje si nová posila Richard Diviš

Jak probíhal váš přestup do Olomouce?
Po sezoně, kterou jsem dohrál v Chomutově, jsem čekal, jaké budou nabídky, zjišťoval jsem si všechny informace okolo a nejlépe ze všeho mi vyšla právě Olomouc. Jsem tady i díky obratnému jednání generálního manažera Fürsta s panem Bartošem (pozn.red.: výkonný ředitel Kladna), který mi vyšel ve všem vstříc. Kladno má s Olomoucí i dobré vztahy, protože jak Honza Tomajko, tak Petr Fiala jsou z Kladna.

V uplynulé sezoně jste s Chomutovem postoupil do extraligy. Teď se bude hrát o nejvyšší soutěž formou širší baráže. Berete angažmá na Hané jako motivaci, že byste postupovou radost mohl zažít znovu?
Já bych si přál postoupit s Olomoucí snad ještě víc než s Chomutovem, protože mě tam vzali na rozšíření kádru, a i když jsem se tam docela po příchodu z Kadaně prosadil, nebylo to úplně podle mých představ. Parta i atmosféra byla dobrá, ale jsem ve věku, kdy bych chtěl hodně hrát a mít v týmu důležitou roli, než být ve třetí nebo čtvrté formaci. Chtěl bych se mnohem více zapojit do hry. Motivace je obrovská.

Byl jeden z faktorů podpisu smlouvy v Olomouci i to, že byste si mohl zahrát s legendou českého hokeje Jiřím Dopitou?
Já myslím, že to spíš bylo naopak. Právě Jirka Dopita chtěl, abych tu podepsal smlouvu (s úsměvem).

Už jste se stihl v novém působišti seznámit s hráči či prostředím?
Přes léto je to ideální doba, stále se trénuje a máme na sebe hodně času. Ubytování tu máme od klubu zajištěné, takže na podmínky si nemůžu stěžovat. Ale je fakt, že se tu musím ještě pořádně rozhlédnout.

Znal jste někoho z aktuálního kádru už předtím?
Vlastně jenom trenéra Honzu Tomajka.

Za chomutovské Piráty jste s Olomoucí hrál ještě před pár měsíci semifinálovou sérii. Co se vám při vzpomínce na ni vybaví?
Utkvělo mi v paměti hlavně to, jak jsem v šestém zápase při samostatných nájezdech nastřelil břevno, hned vzápětí jsme dostali gól a prohráli jsme. Byla to vyrovnaná série, i když jsme si po třetím utkání, kdy se nám zápas povedl a vyhráli jsme tady v Olomouci 3:0, říkali, že bychom to mohli v tom čtvrtém utkání nějak doklepnout. Nakonec se to však natáhlo až na sedm zápasů.

Měl jste po tak dlouhé sezoně vůbec čas na regeneraci?
I minulý rok s Ústím nad Labem jsme se dostali až do baráže, která byla na sedm zápasů. Přípravu tak mám dva roky po sobě o měsíc zkrácenou. Teď to tu docela cítím. Je to znát, ta přípravná koncepce zde probíhá podobně už nějakou dobu, kluci jsou tu docela našlápnutí a mám co dělat, abych jim stíhal (smích).

Které číslo byste chtěl nosit na dresu Kohoutů?
O tom jsem ještě nepřemýšlel, ale naposledy v Chomutově jsem měl dvaadvacítku. Asi si ji nechám.