Historie stadionu

V zimě 2003 uplynulo pětapadesát let od chvíle, kdy byl slavnostně zahájen provoz na olomouckém zimním stadionu. Přesně 25. ledna 1948 spatřila světlo světa sedmá umělá ledová plocha v tehdejším Československu, když prvenství drží pražská Štvanice. V současnosti jsou v Olomouckém kraji zimní stadiony také v Přerově, Prostějově, Šumperku, Uničově a ve Šternberku.

Pětapadesát let je hodně dlouhá doba, takže není nouze o zajímavou historii, kterou provázejí roky slávy, nadšení i úpadků. Tehdy celodřevěná stavba zažila hned zpočátku mnoho pěkných a přitažlivých okamžiků, z nichž k nejzářivějším patří působení hokejového oddílu Křídla vlasti Olomouc v padesátých letech minulého století mezi nejlepšími mužstvy tehdejšího Československa.

Na exhibici přijeli i anglosasští profesionálové a návštěvy na tribunách se nejednou pohybovaly kolem deseti tisíc diváků. Největší a dnes již nedostižnou návštěvu ovšem zimní stadion zažil při vystoupení Alexandrovců. Sovětský pěvecký a taneční soubor přilákal více než patnáct tisíc lidí, kteří pochopitelně zaplnili i plochu.

Na olomouckém ledě vyrostli nejúspěšnější reprezentanti v historii československého krasobruslení, taneční pár sourozenců Romanových. Eva a Pavel řadu let vládli světu. Nechybí řada hokejových reprezentantů, ze jmen poslední doby třeba Michal Broš, Tomáš Sršeň, Jiří Vykoukal, Jan Tomajko, Jiří Hudler nebo současná hvězda NHL David Krejčí. Ti všichni tu dostávali lekce z hokejové abecedy.

Na olomouckém stadionu se dlouhá léta úspěšně hrála druhá nejvyšší soutěž a značka Moravia vešla do povědomí nejenom obyvatel města. Při skandování přetrvala i přes pozdější různá pojmenování klubu až dodnes. Na začátku devadesátých let nechybělo ani sedm sezón extraligy s největším úspěchem v podobě zisku titulu mistra České republiky, po kterém ovšem nastalo nejčernější období stavby – vytunelování klubu a prodej nejvyšší soutěže do Karlových Varů. Tomu zdaleka nemohou konkurovat ani vlekoucí se práce při zastřešování a oplášťování stadionu, které v šedesátých a sedmdesátých letech trvaly neskutečně dlouho a byly často přerušovány.

I se štěstím všechno nakonec dobře dopadlo. Pamětníci vědí, že třeba požár v době, kdy ještě stály dřevěné tribuny s kancelářemi a ubytovnou a nad nimi nedokončená střecha, se podařilo uhasit. Vznikl od koženého kabátu zavěšeného nad teplometem v ubytovně. Oheň byl včas zpozorován a přivolaní hokejisté, kteří se právě osvěžovali ve vedlejší restauraci, ho dokázali bleskově lokalizovat natolik, že hasiči po příjezdu už jenom definitivně dokončili zdárně započaté dílo.

Stadion byl zastřešen v roce 1967, nové tribuny a opláštění se pak budovaly v roce 1980.

Jaro a léto roku 2006 znamenalo pro olomoucký zimní stadion výraznou změnu. Město dodrželo slib investice do nové ledové plochy a ihned po skončení sezóny 2005/2006 vjela na odmražené kluziště těžká technika. Po odstranění místy až pětimetrové vrstvy bývalého podloží a navážce nového byly nainstalovány kompletní rozvody nového chlazení a vybetonována celá hrací plocha. Rozpočet olomoucké radnice počítal i se stavebními úpravami střídaček, trestných lavic a místa pro časoměřiče. Hrací plocha byla obehnána novými mantinely s bezešvým plexisklem, které zaručuje divákům opravdu nerušený pohled. Do další sezóny tedy mohli olomoučtí hokejisté počítat s kvalitním ledem i novým zázemím v těsném okolí hrací plochy.

Plány olomoucké radnice však rekonstrukcí plochy zdaleka nekončí, zimní stadion i nadále skrývá místa, která jsou v neuspokojivém stavu. Město se však k tomuto problému zády nestaví, v současné době uvažuje o kompletním přebudování haly zimního stadionu na moderní, multifunkční arénu.

Vše ale komplikují majetkoprávní spory. Radnice se tedy zatím pustila jen do dílčích úprav. Před sezónou 2009/2010 zrekonstruovala hráčské kabiny a sociální zařízení, v létě 2010 se potom nových a moderních toalet dočkali i diváci. Kromě toho bylo pořízeno 500 nových červených sedaček, které nahradily ty nejopotřebovanější staré. Město také zakoupilo moderní turniketový elektronický systém, který zvýšil komfort při odbavení diváků. Vymalovány byly také chodby a na celém zimním stadionu se vyměnily dveře.

V létě 2011 stále nebylo rozhodnuto o velké rekonstrukci, musely se proto opravit alespoň některá zařízení v havarijním stavu. Zrekonstruována tak byla kabina "A" mužstva, sociální zařízení u kabin mládeže, nutné opravy byly provedeny ve strojovně a pořízena byla také nová světelná tabule, neboť ta stará již byla životu nebezpečná a hlavně téměř nefunkční.