
Zavřel jsem oči, zkusil vypálit a ono to tam propadlo, uculuje se Jakub Bartoň
Hanáci po pěti zápasech konečně naplno bodovali, naposledy v normální hrací době doma porazili Hradec Králové. „Zaplať pánbůh, že jsme se konečně po dlouhé době dočkali. Měli jsme i štěstí, ale Žigy (Štefan Žigárdy) nás podržel. On chytal výborně už předtím, ale my jsme se konečně střelecky prosadili. Bylo to za pět dvanáct,“ myslí si obránce Mory.

Stejnou dobu jako na vítězství čekali Kohouti i na vstřelení více jak tří branek v utkání. I když to dlouho na jasný triumf Mory nevypadalo, závěr druhé a polovina třetí části rozhodly o tom, že Benátky odjedou s prázdnou. „Góly nám tam moc nepadají. Na tréninkách to však trénujeme, snažíme se tlačit do brány. Je nyní jen otázkou času, kdy začneme být více střelecky produktivní,“ věří devětadvacetiletý bek v lepší zakončování olomouckého týmu.
„Všichni doufáme, že tohle utkání bylo o tom, abychom chytli vítěznou šňůru a získali pár bodů. Posunuli bychom se tak o pár příček výše. Teď se na tu tabulku nedívá dobře, my ji raději nesledujeme vůbec. Snad nás toto vítězství povzbudí i do dalších zápasů,“ přeje si střelec poslední branky Mory. Na jeho dělovku z 52. minuty neměl hostující gólman Stejskal nárok. „Se štěstím se to odrazilo na modrou, kde jsem stál sám. Zavřel jsem tedy oči, zkusil to vypálit a ono to tam propadlo,“ popisuje s úsměvem svou gólovou situaci.
Kromě svého střeleckého úspěchu si musela hanácká jednaosmdesátka jednou odpykat i dvě minuty na trestné lavici za vysokou hůl. „Moc jsem to nepochopil, byl jsem z toho překvapený. Raději jsem ale nic neříkal. Můj faul to sice byl, předtím jsem však byl podražen, takže přinejmenším měl vylučovat na obou stranách,“ vyjadřuje Bartoň svůj názor k situaci, která předcházela jeho nedovolenému zákroku.