V patách Martinu Záhorovskému

Vzhledem ke svému dojíždění ze Zlína si Záhorovský zatím žádnou prohlídku Olomouce nenaplánoval. „Z města jsem toho zatím moc nepoznal, protože mám rodinu ve Zlíně, takže každý den dojíždím domů. Jen večer po zápase tady zůstávám, poněvadž další den ráno je trénink, takže by se mi to nevyplatilo,“ praví rodák z Luhačovic.

Se svými novými spoluhráči se ale dokázal rychle seznámit, s některými stačilo oprášit jenom starou známost. „Spoustu kluků už znám z mládežnických kategorií nebo různých štací. Parta je tady výborná, navíc v posledních zápasech se nám začíná dařit čím dál víc,“ má devětadvacetiletý útočník radost ze stoupající formy Hanáků.

Svá slova potvrzuje i na ledě, kde si dokáže porozumět v útočném triu s Matějem Pekrem a Tomášem Zbořilem. „Hraji nyní ve formaci s Pekym a Zbořou. Je vidět, že jsou oba silní na puku. Opticky se nám daří, ale chtělo by to potvrdit i brankami, protože ty se od nás očekávají. Na jednu stranu je to tedy dobré, ale na druhou nejsme spokojeni s naší produktivitou,“ hovoří o spolupráci se svými týmovými kolegy.

V utkání proti Benátkám prošla z jeho hole na hostujícího gólmana jen jedna střela, zato ale nebezpečná. Z mezikruží tečoval nahozený puk spoluhráče, který zastavil jen rychlý postřeh středočeského strážce svatyně. „Náš obránce nastřelil puk na bránu. Mně se zdálo, že se trochu vrtí. Nechtěl jsem tedy skončit tak, že bych si kotouč dlouho zpracovával nebo že bych si ho odrazil hokejkou do rohu, takže jsem ho zkoušel jenom vyloženě tečovat někam nad beton. Ta přihrávka byla už dost prudká, mohlo to klidně skončit gólem, ale brankář puk vyrazil špičkou betonu,“ lituje své neproměněné šance Záhorovský.

Martin Záhorovský

Nová posila Olomouce také nastupovala v početních výhodách i nevýhodách, jeho celkový čas strávený v netradičním počtu na ledě byl 4:19. „Nemůžu říci, že je mi jedno, kde hraju, ale cítím se dobře v obou těchto situacích. Samozřejmě přesilovka je lepší, poněvadž je nás o jednoho více. Cítím se v ní také o něco jistější. V oslabení někdy čekáš, co soupeř předvede.“

Útočník se šestadvacítkou na zádech se také párkrát postavil na vhazování, se svým spoluhráčem Zbořilem se na něm pravidelně střídají. „V obranném pásmu chodí Tomáš Zbořil, protože hrajeme s levým křídlem, které brání. Kdyby se prohrálo buly, tak zůstává před naší bránou. U ostatních záleží na tom, kdo je zrovna proti mně, nebo jak se mi daří. Se Zbořou se tedy domluvíme, komu z nás to jde aktuálně líp a kdo tedy na vhazování půjde,“ vysvětluje Záhorovský své občasné střídání na buly.